Soudobé techniky softwarového inženýrství nejsou dostatečně připraveny na možnost vývoje systému v průběhu jeho cílového nasazení, protože přechod od modelu k realizaci je jednosměrný. Cílem je důsledně aplikovat programování s využitím modelů a umožnit plynulý přechod od modelu k realizaci a zpět jak pro celý systém, tak pro libovolný subsystém. Předpokládá se využití agentního paradigmatu nad bežným objektově orientovaným přístupem.