Při budování systémů odolných proti poruchám se zvyšují požadavky na plochu, na niž bude systém  implementován. Zároveň se zvýší příkon (naroste objem elektroniky) a zhorší se dynamické parametry (do cesty datům se v některých metodách vkládají další komponenty). Zároveň platí, že vybavení některých komponent prostředky pro zvýšení spolehlivosti představuje vyšší / nižší příspěvek pro celkovou spolehlivost analyzované komponenty.

Téma disertace je definováno takto:

• Vytvořit metodiku, která na základě analýzy číslicového systému nalezne body, jejichž zvýšení odolnosti proti poruchám má výrazný význam pro celkovou spolehlivost.
• Navrhnout metody pro zvýšení odolnosti proti poruchám, které budou v metodice použity.  
• Definovat kriteria pro využití konkrétních metod zvýšení spolehlivosti.  
• Vytvořit metodiku pro ohodnocení takových zásahů.
• Vytvořit metodiku pro vyhodnocení spolehlivosti při různých alternativách řešení tohoto problému.

Půjde tedy jednak o analýzu vlastností komponent, intenzity jejich využívání v číslicovém systému a analýzu architektury analyzovaného systému.  

Po vytvoření metodiky a její implementaci bude mít výzkumná činnost i charakter experimentální práce. Experimenty budou realizovány na platformách hradlových polí od různých výrobců a na konkrétních architekturách.  

Doktorand bude členem týmu, jehož činnost (především cestovní náklady) je finančně podporována z evropského projektu IC1103 "Manufacturable and Dependable Multicore Architectures at Nanoscale". Celý tým sestává z 18 evropských univerzit, na nichž existují týmy zabývající se podobnou problematikou. Činnost týmu je dále financována z projektu MŠMT s názvem "Metodiky pro návrh systémů odolných proti poruchám do rekonfigurovatelných architektur - vývoj, implementace, verifikace".

Tým zaměstnanců a doktorandů na ÚPSY dlouhodobě pracuje v oblasti návrhu systémů odolných proti poruchám.