STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD
Vysokého učení technického v Brně
Platí stále od 2006-09-01
Při hodnocení studia se užívá klasifikační stupnice ECTS:
|
KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ ECTS |
BODOVÉ HODNOCENÍ |
ČÍSELNÁ KLASIFIKACE |
POZNÁMKY |
||
A |
100 - 90 |
1 |
Excellent |
výborně |
|
|
B |
89 - 80 |
1,5 |
Very Good |
velmi dobře |
|
|
C |
79 - 70 |
2 |
Good |
dobře |
|
|
D |
69 - 60 |
2,5 |
Satisfactory |
uspokojivě |
|
|
E |
59 - 50 |
3 |
Sufficient |
dostatečně |
|
|
F |
49 - 0 |
4 |
Failed |
nevyhovující |
|
ČLÁNEK 22
Státní závěrečná zkouška
1) Členění státní závěrečné zkoušky na části a jejich obsah určuje
studijní program. Pravidla pro organizaci a průběh státních závěrečných zkoušek
stanoví směrnice fakulty.
2) Státní závěrečnou zkoušku nebo kteroukoli její část lze jednou opakovat.
3) Při opakování státní závěrečné zkoušky student opakuje tu její část,
ze které byl klasifikován stupněm „F“.
4) Poslední
část státní závěrečné zkoušky lze konat nejpozději dva roky po uplynutí
standardní doby studia ve studijním programu studenta, nejpozději
však do doby ukončení akreditace studijního programu. Pokud student do této doby nevykoná státní
závěrečnou zkoušku, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b)
zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona.
5) O průběhu státní závěrečné zkoušky je veden protokol, do kterého se
uvádí průběh a hodnocení obhajoby diplomové nebo bakalářské práce a ostatních
částí státní závěrečné zkoušky a celková klasifikace státní závěrečné zkoušky
podle čl. 25. Přílohou protokolu je posudek oponentů a hodnocení vedoucího
bakalářské nebo diplomové práce. Formu protokolu stanoví směrnice rektora.
1) Jednotlivé
části státní závěrečné zkoušky se klasifikují samostatně. O klasifikaci státní
závěrečné zkoušky a jejích částí se komise usnáší na neveřejném zasedání. Pro
klasifikaci se užívá klasifikační stupnice ECTS podle
čl. 13. Návrh na klasifikaci je přijat, získá-li většinu hlasů přítomných členů
komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje předseda.
2) Celková
klasifikace státní závěrečné zkoušky vychází z klasifikací jejích jednotlivých
částí, přičemž:
a) Pokud je jedna část
státní závěrečné zkoušky klasifikována stupněm „F“, celkový výsledek
je „F“.
b) Celkový výsledek
státní závěrečné zkoušky je klasifikován stupněm „A“, právě když jsou
všechny její části klasifikovány stupněm „A“,
c) V ostatních případech
o celkové klasifikaci B, C, D a E rozhoduje komise.
3) Pokud je student klasifikován stupněm „F“, komise se
usnese na odůvodnění, které uvede do protokolu o státní závěrečné zkoušce a se
kterým je student seznámen.
4) Pokud
se student bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by u
státní závěrečné zkoušky neprospěl.
Omluva se podává děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne.
1) Celkové
hodnocení řádně ukončeného studia je:
a) prospěl s vyznamenáním,
b) prospěl velmi dobře,
c) prospěl.
2) Student, který prospěl s vyznamenáním, obdrží
vysokoškolský diplom „s vyznamenáním“.
3) Vysokoškolský diplom „s vyznamenáním“ obdrží absolvent, který byl při
státní závěrečné zkoušce klasifikován stupněm „A“ a v průběhu celého studia ve studijním programu
vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu
dosahoval vynikající studijní výsledky. Vynikající studijní výsledky jsou
vyjádřené (váženým) studijním průměrem nepřevyšujícím hodnotu 1,50.
Vysokoškolský diplom „prospěl velmi dobře“
obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce hodnocen alespoň
stupněm „C“ a v
průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského
vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval velmi dobré studijní
výsledky. Velmi dobré studijní výsledky jsou vyjádřené (váženým) studijním průměrem nepřevyšujícím hodnotu 2,00.