STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD

Vysokého učení technického v Brně

 

Úplné znění k 2018-09-01.

Výňatek

Připravil M. Eysselt      

ČLÁNEK 14
Klasifikační stupnice

Při hodnocení studia se užívá klasifikační stupnice se symboly ECTS:

KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ

ECTS

BODOVÉ

HODNOCENÍ

ČÍSELNÁ

KLASIFIKACE

POZNÁMKY

A

100 - 90

1

Excellent

výborně

 

B

89 - 80

1,5

Very Good

velmi dobře

 

C

79 - 70

2

Good

dobře

D

69 - 60

2,5

Satisfactory

uspokojivě

 

E

59 - 50

3

Sufficient

dostatečně

F

49 - 0

4

Failed

nevyhovující

 

 

ČLÁNEK 23

Státní závěrečná zkouška

 

1) Státní závěrečnou zkoušku lze konat, pokud student splnil všechny studijní povinnosti předepsané studijním plánem studijního programu, získal předepsaný počet kreditů stanovený v čl. 22 a odevzdal ve stanoveném termínu diplomovou, resp. bakalářskou práci, pokud je součástí studijního plánu.

2) Obsah a členění státní závěrečné zkoušky určuje studijní program. Pravidla pro organizaci a průběh státních závěrečných zkoušek stanoví vnitřní norma dle čl. 51.

3Státní závěrečnou zkoušku nebo kteroukoli její část lze jednou opakovat. Student opakuje jen tu část, ze které byl klasifikován stupněmF“.

4Poslední část státní závěrečné zkoušky lze konat nejpozději do konce maximální doby studia ve studijním programu. Pokud student do této doby nevykoná státní závěrečnou zkoušku, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

5) Průběh a vyhlášení výsledků státní závěrečné zkoušky jsou veřejné. O průběhu státní závěrečné zkoušky je veden protokol, do kterého se uvádí průběh a hodnocení obhajoby diplomové nebo bakalářské práce a ostatních částí státní závěrečné zkoušky a celková klasifikace státní závěrečné zkoušky podle čl. 26. Přílohou protokolu je posudek oponentů a hodnocení vedoucího bakalářské nebo diplomové práce. Formu protokolu stanoví vnitřní norma VUT podle čl. 51.

 

ČLÁNEK 26
Hodnocení státní závěrečné zkoušky

1) Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se klasifikují samostatně. O klasifikaci státní závěrečné zkoušky a jejích částí se komise usnáší na neveřejném zasedání. Pro klasifikaci se užívá klasifikační stupnice ECTS podle čl. 14. Návrh na klasifikaci je přijat, získá-li většinu hlasů přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje předseda.

2) Celková klasifikace státní závěrečné zkoušky vychází z klasifikací jejích jednotlivých částí, přičemž:

a) Pokud je jedna část státní závěrečné zkoušky klasifikována stupněm „F“, celkový výsledek jeF“,

b) celkový výsledek státní závěrečné zkoušky je klasifikován stupněm „A“, právě když jsou všechny její části klasifikovány stupněmA“,

c) v ostatních případech o celkové klasifikaci B, C, D a E rozhoduje komise.

3) Pokud je student klasifikován stupněm „F“, komise se usnese na odůvodnění, které uvede do protokolu o státní závěrečné zkoušce a se kterým je student seznámen.

4Pokud se student bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by u státní závěrečné zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi do 3 pracovních dnů od termínu určeného pro konání státní závěrečné zkoušky nebo od odpadnutí překážky bránící omluvě. O přijetí omluvy rozhodne s konečnou platností děkan, o čemž je student vyrozuměn prostřednictvím IS VUT.

5) Do termínu opakované státní závěrečné zkoušky má děkan právo přerušit studentovi studium.

 

ČLÁNEK 27
Celkové hodnocení studia

1) Celkové hodnocení řádně ukončeného studia je

     a) prospěl s vyznamenáním,

     b) prospěl velmi dobře,

     c) prospěl.

2Student, který prospěl s vyznamenáním, obdrží vysokoškolský diplom s vyznamenáním.

3) Celkové hodnocení „prospěl s vyznamenáním“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce klasifikován stupněm „A“ a v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval vynikající studijní výsledky. Vynikající studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním průměrem nepřevyšujícím hodnotu 1,50.

4) Celkové hodnocení „prospěl velmi dobře“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce hodnocen alespoň stupněm „C“ a v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval velmi dobré studijní výsledky. Velmi dobré studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním průměrem nepřevyšujícím hodnotu 2,00.

 

ČLÁNEK 54
Postup při odhalení plagiátorství

 

1) Student je při zpracování závěrečné práce povinen dodržovat zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, řídit se aktuální citační normou a uvádět veškeré použité zdroje.

2) Vydávání cizího díla za vlastní, popřípadě převzetí části cizí práce, bez uvedení použitých zdrojů (dále jen jako „plagiátorství“), stejně jako opakované použití významně shodných, nebo téměř shodných částí vlastní práce bez uvedení použitého zdroje (dále jen „autoplagiátorství“), je považováno za disciplinární přestupek.

3) Text odevzdané závěrečné práce podléhá porovnání s texty závěrečných prací uložených v databázi závěrečných prací a s texty dalších publikací.

4) Pokud vedoucí práce nebo oponent zjistí, nebo má důvodné podezření, že je závěrečná práce plagiátem, případně autoplagiátem, uvede tuto skutečnost v posudku závěrečné práce a podá podnět k zahájení disciplinárního řízení děkanovi, případně rektorovi, jestliže jde o studenta, který není zapsán na žádné z fakult. V případě, že disciplinární komise fakulty, příp. disciplinární komise VUT, v návrhu dle článku 9 odst. 2 Disciplinárního řádu VUT nenavrhne studentovi uložit sankci vyloučení ze studia, je povinna tento svůj postup odůvodnit.