Poslední úprava: Bohuslav Křena 14. January 2003
Kněží posílají do Říma, pravděpodobně Kongregaci pro liturgii, dotaz: "Je možno celebrovat mši svatou pouze ve štóle?" Odpověď: "Ne, musíte mít ještě alespoň trenýrky."[DCH] přidán 15. 5. 2001
Jednou přišel Jan XXIII. nečekaně do kláštera Ducha svatého. Přispěchala k němu abatyše a představila se: "Já jsem představená Ducha Svatého." Papež pohotově odpověděl: "To vám gratuluji, já jsem jen zástupce Ježíše Krista."[HZK1-24c]
Kněz na konci mše svaté řekl: "A příští neděli, milí věřící, budeme mluvit o lhaní. Připravte se na to tak, že si přečtete 17. kapitolu z Markova evangelia." Další neděli se zeptal: "Tak kdo si přečetl 17. kapitolu z Markova evangelia?" Několik farníků zvedlo ruku. "Vidím, že na téma lži budu mluvit oprávněně, Markovo evangelium má totiž jen 16 kapitol."[HZK1-67a]
Přede mší svatou vede pan farář křížovou cestu. U 5. zastavení přiběhne Honzík Nováků, že pan farář má jít zaopatřit jejich babičku. Kněz tedy předá vedení křížové cesty kostelníkovi a odejde. Babička Nováková se zřejmě měla z čeho zpovídat, protože se tam kněz dloho zdržel. Cestou zpět již silně pochybuje, že farníci budou ještě čekat. Určitě se již rozešli domů. Pro jistotu však nahlédne do kostela a co vidí: Lavice plné lidí a před oltářem kostelník s křížkem v ruce říká: "46. zastavení: Šimon z Kyreny si bere Veroniku."[HZK1-67c]
Při audienci projevil jeden z kanadských hostů
praktický zájem a zeptal se Jana XXIII.:
"Kolik pracuje tady ve Vatikánu lidí?"
"Polovina." Odpověděl papež lakonicky.
{ lakonicky = stručně a výstižně, úsečně }
[HZK2-17c]
V roce 1990 navštívil naši zemi tibetský dalajláma. Před jeho setkáním s prezidentem Havlem mu novináři dávali otázky. Jeden novinář se zeptal: "Jak se má člověk chovat, aby dosáhl vnitřního osvícení?" "Dobře se najíst a pořádně se vyspat. Vstanete jako rybička a přejde vás zlost na celý svět."[HZK2-20a]
Povídají si tři ministranti: "Můj strýc je knězem a lidi mu říkají důstojný pane," pochlubil se první. "Můj strýc je kanovník a lidé ho oslovují monsignore," přebil ho druhý. "Můj strýc má 120 kilo a lidi, když ho vidí, tak říkají Pane Bože!" triumfuje třetí.[HZK2-61a]
Tři teologové - modernista, klasický teolog a charizmatik -
učeně diskutují v loďce zakotvené na Genezaretském jezeře.
Tu jim dojde víno. A protože bez vína se špatně diskutuje,
pošlou toho nejmladšího. Modernista vezme džbánek, vstoupí
na vodu a jde pro víno. Po chvilce se stejně po vodě vrací.
Diskutují dále a opět jim dojde víno. Na řade je charizmatik.
Pozvedne oči k nebi a hop-hop přejde po vodě a po chvilce
se stejnou cestou vrací.
Když dojde víno potřetí, klasický teolog se poškrábe na hlavě,
vezme džbánek, požehná se a odhodlaně vykročí na hladinu.
Ihned se začne topit. Zbylí dva bratři ho vytáhnou do loďky
a modernista se zeptá charizmatika:
"Ty jsi mu neřekl, kde jsou ty kůly?"
"Jaké kůly?" upřímě se podiví charizmatik.
{ charizmatik = člověk se zláštním darem Ducha svatého;
s mimořádnými schopnostmi, zejména působit
na druhé lidi.
Ježíš kráčel po Genezaretském jezeře (moři). Petr to
také zkusil, ale po chvíli se začal topit. Blíže viz
Mt 14,22-33, Mk 6,45-52 či J 6,16-21. }
[HZK2-76a]
Jeden novinář se zeptal Matky Terezy z kalkaty: "Co vám řeknou, až přijdete do nebe?" "Vy jste nám to nebe pěkně zaneřádila chudobnými ubožáky!" byla její pohotová odpověď.[HZK3-14a]
Na jedné vesnici vykradli faru. Pan farář zavolal policii. Přijeli a první dotaz vyšetřovatele zněl: "Mešní víno vám neukradli?" "Ne." "Tak nám nalejte."[HZK3-23b]
Dědeček o sobě prohlašoval: "Jsem takový hříšník, že kdybych šel ke zpovědi, farář to nepřežije." Slyšela to vnučka a uměla odpovědět: "Hříchy neodpouští farář, ale Bůh, který je milosrdný. A navíc dobře ví, že má farářů málo a musí si je chránit."[HZK3-52a]
V jednom kostele chtěl pan farář udělat o slavnosti Seslání Ducha svatého něco originálního. Dal varhaníkovi holuba, ten si ho dal do igelitové tašky a odešel na kůr. Po mši svaté kněz zvolal: "Duchu svatý, ukaž se!" a zvedl ruce. Varhaník se sehnul pro tašku. "Duchu svatý, ukaž se!" opakoval kněz znovu. Varhaník sáhl do tašky a zjistil, že holub nežije. "Duchu svatý, ukaž se!" opakoval kněz potřetí. A tu se z kůru ozvalo: "Neukáže se, udusil se."[HZK3-98a]