Základy
Další dovednosti
Tip: Všechny zdejší stránky můžete vytisknout z vašeho prohlížeče běžným způsobem. Jejich formátování se automaticky upraví pro potřeby tisku.
V naprosté většině Linuxových distribucí je software distribuován ve formě balíčků. Mandrake, RedHat, Fedora, Suse používají balíčky *.rpm, Debian používá vlastní balíčky s koncovkou *.deb a Slackware používá obyčejné archívy *.tar.gz). Knihovny se pak distribuují rozdělené do dvou částí. Jedna část je pro běžné uživatele a druhá pro vývojáře - tyto balíčky se označují slovem devel ve jméně souboru.
Samotnou instalaci balíčků zde nebudu popisovat, protože v každé distribuci se to dělá trochu jinak. Místo toho nabízím přehled balíčků, které byste měli mít nainstalovány. Konvence pro pojmenovávání na této stránce vycházejí z Mandrake Linuxu, ale jinde je to podobné. Čísla verzí jsou zde pouze orientační. Můžete použít i verze novější. Většina běžně používaných distribucí Linuxu obsahuje programy pro správu instalačních balíčků, které samy stáhnou potřebné balíčky z internetu, takže obvykle není potřeba nic hledat, stahovat a instalovat ručně.
Následující balíčky nejsou nezbytně potřeba, ale hodí se.
Vystačíte si s jakýmkoli textovým editorem, který funguje podle vašeho gusta. Všechny editory, které zde nabízím umí zvýrazňovat syntaxi, spouštět jiné nástroje, vyhledávát a nahrazovat text (i pomocí regulárních výrazů). Samozřejmostí je také zvýrazňování párových závorek a jiné lahůdky, které programátorovi usnadňují práci.
Programátorský editor pro prostředí KDE. Je integrovaný do systému a obsahuje několik užitečných pomůcek, jako integrovaný příkazový terminál, či velmi propracovaný nástroj pro vyhledávání a nahrazování textů, který podporuje i regulární výrazy. Pomocí rozšiřujících modulů lze přidávat další užitečné vlastnosti, jako například šablony nových dokumentů, automatické doplňování kódu, pomůcky pro psaní dokumentačních komentářů a mnoho dalších. V posledních verzích máte dokonce možnost přepínat mezi běžným editačním módem a editačním módem Vimu. Více informací zde.
 Editor Kate - systém záložek dovedený k dokonalosti, nikde nic nepřekáží. |
 Velkou předností je zabudovaná konzola. |
 Samozřejmostí je seskupování souborů do projektů. |
 Možnosti nastavení jsou poměrně bohaté, ale mohlo by to být lepší. |
Další programátorský editor. Není určený přímo pro KDE nebo Gnome, takže na první pohled vypadá trochu "hranatě". To ale neubírá nic jeho schopnostem, právě naopak. Je více konfigurovatelný než Kate. Více informací zde.
 Nedit v plné kráse. |
 Možnosti nastavení jsou opravdu bohaté. |
 Vytváření maker - je možné je asociovat s konkrétním jazykem a typem souboru. |
 Použití make - výstup spouštěných programů se zobrazí v novém okně. Pomocí schránky jde s těmito údaji dále pracovat. |
Ze všech zde jmenovaných editorů, je Vim nejmocnější. Určitou nevýhodou (ale jenom zpočátku) je trochu složitější ovládání - má totiž jinou filozofii, než na jakou jste pravděpodobně doposud zvyklí. Pokud se pro něj ale rozhodnete, zjistíte, že je velice efektivní a pohodlný (i když s tím asi zpočátku nebudete souhlasit). V porovnání s ostatními editory jsou jeho schopnosti opravdu fenomenální. Více opět zde. Na obrázcích je jeho grafická verze - GVim.
GVim v editačním módu.
Vim má dva módy činnosti - editační a příkazový. V příkazovém módu se provádějí složitější operace s textem (ukládání, vyhledávání, nahrazování, spouštění externích nástrojů, atd.).
| Příkazový mód: | Editační mód: |
|---|---|
|
|
 Spouštění make v příkazovém módu. |
 Výsledek překladu. |
V Linuxu naprostá klasika: man, info, html.
 Info stránky se nejlépe prohlížejí v konqueroru. |
 Manuálové stránky ovšem také. |
Nejlépe se kompiluje pomocí make. Člověk má vše pod dokonalou kontrolou, ale musí vědět co chce dělat.
Jedním z nejlepších debuggerů v Linuxu je ddd. Umí toho opravdu hodně. My si zde ukážeme základní obraty. Podrobnější povídání o používání ladících prostředků naleznete v kapitole Ladění a testování programů.
 Nejjednodušší je spustit debugger s parametrem - jménem spustitelného souboru. Například ddd ./proj1. Nesmíme zapomenout program přeložit s ladícími informacemi (přepínač -g). |
 Zarážka (breakpoint) se nastavuje pomocí pravého tlačítka myši na požadovaném řádku. |
 Pokud potřebujeme program spustit s parametry, uděláme to pomocí menu Program->Run... |
 Poté stačí do okna vepsat požadované argumenty příkazové řádky. |
Při ladění se pohybujeme kódem pomocí tlačítek plovoucího menu:
Hodnoty proměnných je možné zobrazit najetím myši nad proměnnou. Druhou možností je pomocí pravého tlačítka myši nad proměnnou vyvolat menu a zvolit Display prom. V horní části okna se potom zobrazí ikonka s hodnotou proměnné. Pokud jde o strukturu, zobrazují se v ní všechny složky. Pokud jde o ukazatel, je možné klepnutím na ikonku zobrazit hodnotu odkazovaného prvku. To se velmi hodí pro ladění spojových seznamů, protože odkazy se na obrazovce skládají přímo do grafu se šipkami, což je velice názorné.
 Vstup a výstup se realizuje pomocí okna s konzolí. |
 U každé zarážky jde nastavit různé vlastnosti pomocí pravého tlačítka myši. |
 V dialogovém okně pro nastavení vlastností zarážky můžeme například nastavit podmínku, při které bude zarážka aktivována. V tomto případě debugger zastaví na zarážce, až když hodnota proměnné i dosáhne hodnoty 3. |
 Zastavení na podmíněné zarážce. V horní části okna jde vidět, jak se mění hodnoty hlídaných proměnných. Změněná hodnota proměnné i je zvýrazněna barvou. |
Autor: David Martinek. Poslední modifikace: 30. September 2012. Pokud v tomto dokumentu narazíte na chybu, dejte mi prosím vědět.