Tato volba je používána ve všech programech, které umožňují modelovat a
generovat IFS koláže. Pro běžné typy transformací dává dobré výsledky,
to znamená, že rozložení pravděpodobností generované tímto vztahem,
přibližně odpovídá ideálnímu rozložení.
Výhodou této metody je její jednoduchost, nevýhodou to, že některé
pravděpodobnosti mohou vyjít nulové. To by znamenalo, že by se daná
transformace nepodílela na generování fraktálu. Po aplikaci této metody
tedy musíme ošetřit nulové pravděpodobnosti a přiřadit jim nějakou
minimální nenulovou hodnotu.
Vyjdeme z transformační matice M, ze které spočítáme koeficient
kontrakce podle vztahu:
koeficienti=a11i*a22i-a12i*a21i
(4.42)
Pravděpodobnost dané transformace i potom vypočteme jednoduše:
