Závěr

V této části jsme popsali některé možnosti výpočtu pravděpodobností jednotlivých transformací. Je nutné připomenout, že zatímco transformační matice je přesně zadaná a odpovídá tomu, co zadal uživatel, výpočet pravděpodobnosti není jednoznačný. První nejednoznačnost vyplývá z vlastního výpočtu pravděpodobnosti. V tomto případě je nejpřesnější metoda, která porovná plochu základního objektu a transformovaného objektu. Tato metoda počítá přímo ze zadaných dat základního objektu (souřadnice vrcholů) a ne pouze z transformačních matic. Druhá nejednoznačnost nastane, není-li základní objekt zcela přesně pokryt transformovanými objekty. V tom případě nebude po základním výpočtu součet všech pravděpodobností roven jedné. Program samozřejmě provede takovou úpravu, aby byl součet roven jedné, jinak by nebylo možné provést generování IFS koláže. Problémem však je, jak upravit jednotlivé pravděpodobnosti, aby byl součet jednotkový. Můžeme část zbývající do jedné rozdělit rovnoměrně mezi všechny pravděpodobnosti, nebo můžeme rozdělení provést tak, že zohledníme hodnotu jednotlivých pravděpodobností. Žádná z těchto možností není přesná, neboť u špatně provedeného pokrytí základního objektu neexistuje přesný vztah mezi transformací a její pravděpodobností. Tento vztah platí pouze u přesného pokrytí, tj. transformované objekty úplně pokryjí základní objekt, přičemž se tyto objekty navzájem nepřekrývají. Všechny tyto skutečnosti se musí zohlednit při porovnávání pravděpodobností, které vznikly výpočtem podle různých metod.