A Web version (in Czech) of the

2000-07-01: Den 2000-06-30 byl poslední,
kdy se daly skládat semestrální zkouąky z ak.r.1999/2000.
Z výąe uvedeného důvodu mají údaje v tomto informačním materiálu
historický význam.

Aktuální informace pro ak.r.2000/2001 jsou přístupné zde.

Studijní obor

Výpočetní technika a informatika

1999/2000

Vysoké učení technické v Brně

Fakulta elektrotechniky a informatiky

Zpracoval: Ing. Miloą Eysselt, CSc.

______________________________________________________________________

Tento informační materiál neproąel jazykovou úpravou.

Tento informační materiál je určen pro vnitřní vyuľití.

C Miloą Eysselt, 1999

***************************************************

Obsah

1. Charakteristika studijního oboru Výpočetní technika a informatika

2. Ústav informatiky a výpočetní techniky

3. Studijní programy a studijní plány na oboru Výpočetní technika a informatika
3.1. Integrovaný magisterský a bakalářský studijní plán na 1. stupni
3.2. Studijní plán na 2. stupni magisterského studijního programu VTI
3.3. Studijní plán na 2. stupni bakalářského studijního programu VTI
3.4. Popisy předmětů
3.4.1. Předměty 1. stupně na oboru VTI zajią»ované pedagogy z ÚIVT
3.4.2. Povinné předměty na 2. stupni oboru VTI
3.4.3. Volitelné předměty na 2. stupni oboru VTI
3.4.4. Doporučené technické předměty 2. stupně, které bezprostředně podporují studium na oboru VTI
3.4.5. Předměty, které nebudou nabízeny v akademickém roce 1999/2000
3.4.6. Předměty, které pedagogové z ÚIVT vyučují na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně

4. Zahraniční pobyty studentů

***********************************************************

1. Charakteristika studijního oboru Výpočetní technika a informatika

     A» jiľ si to přejeme, či nikoliv, téměř kaľdá oblast naąeho denního ľivota je v současnosti ovlivňována uľitím počítačů. Revoluce ve zpracování informací způsobuje přinejmenąím takovou změnu ľivotního stylu, jako ve své době způsobila revoluce průmyslová. Při této změně je více pracovních míst pro počítačové odborníky, neľ lidí s potřebnými znalostmi a zručnostmi, kteří by je zaplnili. Očekává se, ľe tomu tak bude i nadále. V této oblasti také probíhá aktivní výzkum a vývoj, a proto i potřeba odborníků, kteří chtějí nastoupit vědeckou a výzkumnou kariéru, je značná. Ocenění kvalifikace vąech takových odborníků je velmi výrazné jak prestiľně, tak finančně.

     Výpočetní technika a informatika (VTI) se člení na oblasti, které lze vąechny na oboru VTI studovat. Zde se zmíníme o těch hlavních:

     Systémové a aplikační programování je oblastí, která vyľaduje kromě odborné znalosti informatiky a výpočetní techniky i znalost některých částí matematiky. Odborník v této oblasti se zabývá návrhem a implementací programového vybavení počítačů. Zaměstnání pro ty, kteří se o tuto oblast zajímají, lze nalézt nejen u firem a distributorů z oblasti VTI, ale i v řadě jiných firem, které takové specialisty nutně potřebují.

     Oblast, která prodělala v nedávné době dramatický růst, zahrnuje technické prostředky - výpočetní techniku a počítačové sítě. Revoluční změny v technologii počítačů (integrované obvody VLSI) umoľňují levnou a rychlou realizaci navrľeného systému. Mikroprocesory a jiné čipy pronikly prakticky do kaľdé oblasti průmyslu a sdělování. To vytváří zvýąenou potřebu pro specialisty se znalostmi počítačových systémů a architektur. Orientace v síti Internet se stává základní vzdělaností počítačového odborníka.

     Daląí oblast, ve které je poptávka v současnosti vysoká, jsou informační systémy. Výchova pro takové místo vyľaduje spojení znalostí z informačních a databázových systémů a technologií se znalostmi z podnikového managementu. Ty lze získat např. kombinací programu VTI a předmětů z nabídky oboru Elektrotechnická výroba a management (v rámci doporučených technických předmětů).

     Jinou moľností uplatnění je místo systémového integrátora. Firmy dodávající výpočetní techniku, počítačové sítě a programy poskytují koncovým uľivatelům ve stále větąí míře komplexní sluľby od funkční a datové analýzy, návrhu informačního systému, přes výběr technických a programových produktů aľ po údrľbu systému během jeho ľivota. V této oblasti jsou odborníci, kteří mají znalosti jak z oblasti programového, tak technického vybavení, velmi hledáni a najdou dobré uplatnění.

     Aplikace výpočetní techniky v řadě disciplín jsou tak významné, ľe mohou vyľadovat spojení znalostí z výpočetní techniky a informatiky a jiného oboru. Např. v lékařství, kde se počítače pouľívají ke zpracování a vyhodnocování signálů a snímků, k diagnóze a terapii, ke zpracování agend apod. Obor VTI lze proto absolvovat i ve spojení s jinými příbuznými obory, např. s orientací na lékařskou informatiku.

     Lze říci, ľe vąechny hlavní oblasti poptávky po odbornících výpočetní techniky a informatiky jsou reflektovány v typových zaměřeních studia nabízených Ústavem informatiky a výpočetní techniky za podpory vybraných předmětů z ostatních ústavů Fakulty elektrotechniky a informatiky. Na rozdíl od podobného studijního oboru na vysokých ąkolách klasického univerzitního typu je náą absolvent orientován na samostatné řeąení problémů dovedených do praktických a spolehlivých aplikací, a to i aplikací v oblasti technických prostředků. Mezinárodní organizace inľenýrů IEEE v roce 1996 definovala novou studijní orientaci inľenýrství systémů zaloľených na počítačích (Engineering of Computer-Based Systems). Studijní program oboru VTI je slučitelný s tímto nově koncipovaným a světově uznávaným programem elektrotechnických inľenýrů. Podobné zaměření, které poskytuje vzdělání v celé ąíři počítačových věd, nelze v současné době získat na vysokých ąkolách klasického univerzitního typu.

     Obor VTI (26-17-801) pokrývá jako jediný v Brně celý rozsah počítačových věd, včetně technického (hardware) a programového (software) vybavení počítačů. Kromě ąirokého přehledového studia dovoluje samozřejmě i individuální volbu zaměření. Garantem oboru VTI na FEI VUT v Brně je Ústav informatiky a výpočetní techniky.

2. Ústav informatiky a výpočetní techniky

Ústav informatiky a výpočetní techniky
FEI VUT v Brně
Boľetěchova 2, CZ-612 66 Brno

Vedoucí ústavu                                        Prof. Ing. Tomáą Hruąka, CSc.

Zástupce vedoucího ústavu                     Doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.

Zástupce vedoucího a studijní poradce   Ing. Miloą Eysselt, CSc.

     Ústav informatiky a výpočetní techniky (ÚIVT) vznikl na Fakultě elektrotechnické VUT v Brně v roce 1964 pod názvem Katedra samočinných počítačů. Do roku 1990 byl veden Prof. Ing. Janem Blatným, DrSc., a v letech 1990 aľ 1996 Prof. Ing. Václavem Dvořákem, DrSc. Vznik a daląí vývoj ústavu souvisel s dynamicky se rozvíjející oblastí výpočetní techniky a jejími aplikacemi, souhrnně nazývanými informatikou. Rostoucí poľadavky na odborníky v těchto oborech ze vąech odvětví hospodářství, obchodu, finančního sektoru i státní správy určovaly rozsah a zaměření výuky, výzkumných úkolů i společných projektů, a také ovlivňovaly růst počtu studentů a pracovníků ústavu.

     ÚIVT určoval náplň a profilové předměty studijního oboru Samočinné počítače, později od roku 1973 oboru Elektronické počítače, a konečně od roku 1990 oboru Výpočetní technika a informatika. V současné době zajią»uje ústav výchovu odborníků s kvalifikací bakalář a inľenýr v oboru Výpočetní technika a informatika, a doktorů ve vědním oboru 26-17-9 Kybernetika a informatika. Vedle výchovy odborníků s potřebnými znalostmi technických i programových prostředků se pedagogové ústavu účastní řeąení vědeckých a výzkumných projektů základního i aplikovaného výzkumu.

     Součástí ÚIVT je výukové výpočetní středisko, které technicky zajią»uje provoz výpočetní techniky a počítačové sítě ústavu. Zde probíhá praktická výuka předmětů souvisejících s uľitím výpočetní techniky. Výukové výpočetní středisko také plní celofakultní úkoly v oblasti rozvoje informačních systémů a počítačových sítí.

     Pedagogický sbor ústavu tvoří v současnosti 21 pedagog, z toho je 5 profesorů a 8 docentů. Řada z nich má zkuąenosti ze studijních a přednáąkových pobytů na zahraničních technických univerzitách, někteří jsou autory nebo spoluautory celostátních vysokoąkolských učebnic. Kromě pedagogů ÚIVT se na výuce předmětů ústavu podílejí i studenti postgraduálního doktorského programu. V současné době aktivně studuje na ústavu 20 interních doktorandů.

     Vąichni pedagogové, doktorandi a také techničtí pracovníci, ústavu jsou zapojeni do vědecké a výzkumné činnosti. V současnosti existují na ústavu výzkumné skupiny, zaměřené na výzkum v těchto oblastech:

    Architektura počítačů - zabývá se výzkumem technik systémů zaloľených na počítačích, paralelními a distribuovanými systémy apod.

    Grafika a multimédia - zabývá se budováním a rozvojem multimediální laboratoře, výzkumem metod vizualizace, virtuální reality apod.

    Vysoce náročné výpočty - zabývá se výzkumem výstavby dynamických matematických modelů, numerických integračních metod zajią»ujících přesnost a stabilitu, programováním transputerových systémů, paralelním programováním s vyuľitím knihovny MPI, grafickým uľivatelským rozhraním v Javě apod.

    Informační systémy - zabývá se výzkumem v oblasti datového modelování, objektově-orientovaných databázových technologií, získáváním znalostí z databází, efektivních přístupových metod, bezpečností informačních systémů apod.

   Modelování a simulace - zabývá se výzkumem metod specifikace systémů, formálních modelů systémů, simulačních metod a prostředků apod.

   Neuronové sítě - zabývá se výzkumem neuronových sítí a neuronových asociativních pamětí.

    Petriho sítě - zabývá se výzkumem objektově-orientovaných Petriho sítí (OOPN), Petriho sítí s časovými roząířeními, aplikací temporální logiky pro Petriho sítě, výzkumem metod analýzy Petriho sítí, vývojem podpůrných prostředků a systémů pro OOPN a jejich aplikacemi.

     Kromě doktorandů jsou do činnosti výzkumných skupin zapojováni také studenti, a to jak při řeąení ročníkových projektů a diplomových prací, tak i v rámci tvůrčí činnosti studentů.

     Výzkumné skupiny řeąí projekty různých grantových agentur, jsou zapojeny do spolupráce s akademickými a mimoakademickými pracoviąti v České republice i v zahraničí.

     Technické vybavení ÚIVT zahrnuje řadu počítačových a jiných laboratoří a specializovaných pracovią», které jsou vyuľívány jak ve výuce, tak při řeąení výzkumných úkolů. Laboratoře volně přístupné studentům jsou umístěny ve výukovém výpočetním středisku. Jde předevąím o tři obecně zaměřené laboratoře osobních počítačů, dvě laboratoře multimédií, laboratoř pracovních stanic Sun, a laboratoř periferních zařízení. Ve výukovém výpočetním středisku jsou umístěny i sí»ové servery Unix a Novell NetWare a pracovní stanice Sun, Silicon Graphics a Digital. Pro řeąení vysoce náročných výpočtů lze také vyuľít výkonný 8-procesorový systém Silicon Graphics POWER Challenge L v superpočítačovém centru VUT. Daląí specializované laboratoře ÚIVT a zahrnují návrhové pracoviątě pro FPGA Xilinx, vývojové pracoviątě s kartami Motorola M68HC11, a vývojové pracoviątě pro mikroprocesory MC 68020, M68332 a signálové procesory DSP 5600, a pracoviątě virtuální reality.

     Vąechny počítače v areálu Boľetěchova 2, kde se ÚIVT nachází, jsou propojeny lokální počítačovou sítí. Páteřní sí» areálu je tvořena optickými kabely s rychlými přepínači Fast Ethernet. Lokální sí» je napojena na fakultní a metropolitní sí» optickými kabely a technologií ATM 155 Mb/s. Ze vąech počítačů mají zaměstnanci i studenti přístup do sítě Internet. Přístup k servrům je poskytován i vzdáleně, pomocí modemů na terminálovém servru.

     Studentům oboru VTI jsou výpočetní prostředky přístupné i nad rámec výuky. Počítačové učebny výukového výpočetního střediska jsou přístupné mimo plánovanou výuku pro volné vyuľití. Provoz je zajiątěn v pracovních dnech od 7-20 do 21-00 hod., a o sobotách a nedělích v době od 8-00 aľ 16-00 hod.

     Aktuální údaje o ÚIVT lze nalézt na WWW adrese http://www.fee.vutbr.cz/UIVT/.

3. Studijní programy a studijní plány na oboru Výpočetní technika a informatika

Obr. 1

     V souvislosti se změnami, které přinesl inovovaný zákon o vysokých ąkolách č.111/1998 Sb., doąlo ke změnám i ve studijních podmínkách na FEI VUT v Brně, a tím současně i na oboru Výpočetní technika a informatika (VTI: 26-17-801). Obr.1 ukazuje základní vztah mezi magisterským a bakalářským studijním plánem a jejich společnou částí na 1. stupni.

Obr. 2

     Magisterský (inľenýrský) studijní plán na oboru VTI tedy sleduje dvoustupňové schéma s navazujícím doktorským (postgraduálním) studijním programem (viz obr. 2).

     První stupeň trvá nominálně 4 semestry, a je společný pro studenty v magisterském i bakalářském studijním programu. Zatímco elektrotechnické obory mají 1. stupeň společný, obor VTI má jiľ od 2. semestru odliąný studijní plán. Na obor VTI, nebo na jiné obory, se studenti přihlaąují koncem 1. semestru na 1. stupni. První stupeň je zakončen soubornou zkouąkou (SZ), při které se na oboru VTI diskutují poznatky ze základů výpočetní techniky, informatiky a elektrotechniky (algoritmy, datové struktury, programování, logické systémy, a teorie obvodů, signálů a systémů). Pro studium je charakteristický kreditový způsob hodnocení, kvantifikující počet absolvovaných předmětů a v nich dosaľené výsledky (prostřednictvím váľeného studijního průměru).

     Druhý stupeň magisterského programu je plánován nominálně na 6 semestrů. Studenti si podle vlastního zájmu doplňují povinné předměty kombinací volitelných a doporučených předmětů tak, aby splnili kreditovou povinnost v jednotlivých kategoriích předmětů. Přehledná tabulka povinných a volitelných předmětů na oboru VTI (studijní plán) je uvedena v daląí části této kapitoly. Součástí magisterského studijního plánu je také vypracování diplomové práce, kterou student prokazuje tvůrčí inľenýrské schopnosti při samostatném řeąení zadaného problému. Studium je zakončeno obhajobou diplomové práce a státní závěrečnou zkouąkou.

     Sestavení magisterského studijního plánu na oboru VTI vychází z metodiky vypracované mezinárodními organizacemi IEEE a ACM v rámci iniciativy "Computing Curricula 1991". Výhody studijního plánu slučitelného s modelem IEEE / ACM jsou zřejmé: Je to mj. moľnost absolvovat část studia v zahraničí s přenosem kreditů.

     Do magisterského studijního studijního plánu je také promítnut návrh studijní a profesní orientace na systémy zaloľených na počítačích (ECBS - Engineering of Computer-Based Systems) pro úroveň "Master of Science, tj. náą " Ing.", vypracovaný pracovní skupinou IEEE Computer Society v roce 1996.

     Druhý stupeň magisterského studijního plánu je současně magisterskou "nadstavbou" pro absolventy vysokých ąkol, kteří se prokáľí diplomem s titulem "Bc." (viz obr. 1). Pokud by se o magisterskou "nadstavbu" na oboru VTI ucházel absolvent z jiné vysoké ąkoly, jeho přijímací zkouąkou bude sloľení souborné zkouąky před zkuąební komisí oboru VTI. Lze předpokládat, ľe takovému uchazeči, v případě přijetí, mohou být předepsány diferenční zkouąky z předmětů 1. stupně oboru VTI, u kterých nedoloľí rovnocenné úspěąně uzavřené předměty ze studia na jiné vysoké ąkole.

     Pro zájemce o prohloubení teoretických znalostí v oboru VTI je doktorský program organizován v oboru Kybernetika a informatika. Úspěąní absolventi tohoto studijního programu, který trvá nominálně 6 semestrů, získávají titul doktor "Ph.D. (t.č. dobíhající "Dr.")". Nabízené předměty jsou pouze volitelné či doporučené, a jejich výběr provede student (doktorand) spolu se svým ąkolitelem. V úvodních 4 semestrech si doktorand zapisuje vybrané předměty, a zbylé 2 semestry jsou obvykle věnovány vypracování disertační práce.

    Studijní zaměření v magisterském programu na oboru VTI

     Student si určuje sám podíl volitelných technických a programátorských předmětů pro budování svého odborného profilu. Studenti mají k dispozici studijního poradce, který je schopen volbu předmětů konzultovat (v současnosti Ing. Miloą Eysselt, CSc.). Pro usnadnění volby jsou sestaveny skupiny předmětů pro studijní zaměření, které jsou popsány v této podkapitole.

     Na oboru VTI platí zásada, ľe si kaľdý své odborné a profesní zaměření buduje sám podle svého zájmu.

     Studentům, kteří nemají svou vlastní představu o svém odborném zaměření, rada oboru VTI navrhuje, aby zváľili, zda jim vyhoví některé níľe uvedené studijní zaměření. V současné době jsou na oboru VTI v magisterském programu doporučeny skupiny předmětů pro následující odborná zaměření:

PSA - Počítačové Systémy a Architektury

PPS - Projektování Programových Systémů

IST - Informační Systémy a Technologie

PGM - Počítačová Grafika a Multimédia

SZP - Systémy Zaloľené na Počítačích

ČZS - Číslicové Zpracování Signálů

LIN - Lékařská INformatika

     Skupiny předmětů pro jednotlivé zaměření nejsou uzavřené a povinné, ale v souladu s nejmodernějąími trendy ve světě jsou některé předměty "rok od roku" vyřazovány, a jiné předměty přidávány. Výjimku tvoří skupina předmětů pro zaměření na lékařskou informatiku (LIN) pro ty studenty, kteří se rozhodnou dosáhnout "atestu LIN" na základě "zvláątní doplňující zkouąky" na závěr studia: pro tyto studenty jsou vybrané předměty povinné, coľ se řeąí formou individuálního studijního plánu (bliľąí informace lze získat na Ústavu biomedicínského inľenýrství, Purkyňova 118).

     Pro studijní zaměření na inľenýrství počítačových systémů a architektur (PSA) doporučujeme vybrat si volitelné předměty Aplikované mikropočítače (AMC), Diagnostika a bezpečné systémy (DIA), Komunikace v počítačových aplikacích (KPA), Moderní návrh číslicových systémů (NCS), Operační systémy 2 (OS2), Praktické paralelní programování (PPP), Počítačové sítě (PSI), Personální počítače, technická péče (PTP), Řízení projektů systémů zaloľených na počítačích (RPS), Strojově orientované jazyky 2 (SJ2), Systémy odolné proti poruchám (SOP) a Teoretická informatika 2 (TI2), a doporučený technický předmět Jazyky C a C++ (CPP).

     Pro studijní zaměření inľenýrství projektování programových systémů (PPS) doporučujeme vybrat si volitelné předměty Architektura programových systémů (APS), Bezpečnost a kryptografie (BKR), Funkcionální a logické programování (FLP), Grafická uľivatelská rozhraní (GUR), Informační systémy (INS), Moderní aplikace počítačů (APP), Objektově orientované modelování a prototypování (OMP), Praktické paralelní programování (PPP), Operační systémy 2 (OS2), Počítačové sítě (PSI), Řízení projektů systémů založených na počítačích (RPS), Teoretická informatika 2 (TI2), a doporučený technický předmět Jazyky C a C++ (CPP).

     Pro studijní zaměření na inľenýrství informačních systémů a technologií (IST) doporučujeme vybrat si volitelné předměty Architektura programových systémů (APS), Bezpečnost a kryptografie (BKR), Funkcionální a logické programování (FLP), Informační systémy (INS), Objektově orientované modelování a prototypování (OMP), Počítačové sítě (PSI), Systémy odolné proti poruchám (SOP), Řízení projektů systémů zaloľených na počítačích (RPS), Teoretická informatika 2 (TI2), Výstavba překladačů (VPR), a doporučený technický předmět Jazyky C a C++ (CPP).

     Pro studijní zaměření na inľenýrství počítačové grafiky a multimédií (PGM) doporučujeme vybrat si volitelné předměty Aplikované mikropočítače (AMC), Grafická uľivatelská rozhraní (GUR), Grafické a multimediální procesory (GMP), Moderní aplikace počítačů (APP), Multimédia (MUM), Operační systémy 2 (OS2), Počítačová grafika (POG), Praktické paralelní programování (PPP), Periferní zařízení 1 (PZ1), Periferní zařízení 2 (PZ2), Personální počítače, technická péče (PTP), Styk člověk stroj (SCS), a doporučený technický předmět Jazyky C a C++ (CPP).

     U studijního zaměření na inľenýrství systémů zaloľených na počítačích (SZP) se perspektivně předpokládá, ľe bude dostupné i pro studenty z jiných oborů FEI VUT (na základě diferenčních zkouąek), kteří se rozhodnou získat titul "Ing." na oboru VTI ve studijním zaměření na inľenýrství systémů zaloľených na počítačích. Obsahová náplň studia SZP vychází z iniciativy mezinárodní organizace IEEE Computer Society a odpovídá osnovám podle návrhu pracovní skupiny pro výuku "Technického výboru ECBS (Engineering of Computer - Based Systems)". Jedná se o studijní zaměření, které respektuje moderní aplikace počítačů jako vestavěných modulů v jiných zařízeních. Absolventi studijního zaměření SZP budou schopni navrhovat a realizovat systémy, jejichľ chování je určováno či řízeno počítači, a jejichľ nepominutelnými sloľkami je tedy technické, programové a komunikační vybavení vestavěných počítačů.

     Toto studijní zaměření předpokládá sloľení zkouąek z předmětů, které jsou na oboru VTI povinné, a to z Architektury počítačů (ARP), Databázových systémů a návrhu databází (DSI), Modelování a simulace systémů (MSI), Semestrálního projektu (PI3 ) a Diplomové práce (DPI).

     Dále jsou "povinnými" předměty SZP volitelné předměty oboru VTI Architektura programových systémů (APS), Diagnostika a bezpečné systémy (DIA), Komunikace v počítačových aplikacích (KPA), Metody systémového inľenýrství (SYI) a Řízení projektů systémů zaloľených na počítačích (RPS).

     Daląí nepominutelný předmět je v přípravě pro nabídku pro ak.r. 2000/2001 jako volitelný předmět, a to Návrh systémů zaloľených na počítačích.

     Tuto povinnou skladbu předmětů si student doplňuje podle svého zájmu předměty z volitelných předmětů oboru VTI, jako jsou například Aplikované mikropočítače (AMC), Bezpečnost a kryptografie (BKR), Grafické a multimediální procesory (GMP), Grafická uľivatelská rozhraní (GUR), Multimédia (MUM), Moderní návrh číslicových systémů (NCS), Neuronové sítě (NEU), Operační systémy 2 (OS2), Praktické paralelní programování (PPP), Periferní zařízení 1 (PZ1), Periferní zařízení 2 (PZ2), Personální počítače, technická péče (PTP), Strojově orientované jazyky 2 (SJ2), Styk člověk - stroj (SCS), Systémy odolné proti poruchám (SOP), Teoretická informatika 2 (TI2), a daląími volitelnými a doporučenými technickými předměty, které podporují aplikace technických a programových prostředků, a doporučeným technickým předmětem Jazyky C a C++ (CPP).

     Pro studijní zaměření na inľenýrství číslicového zpracování signálů (ČZS) doporučujeme vybrat si volitelné předměty Aplikované mikropočítače (AMC), Číslicové zpracování a analýza obrazů (ZAO), Číslicové zpracování a analýza signálů (ZAS), Grafické a multimediální procesory (GMP), Multimédia (MUM), Periferní zařízení 1 (PZ1), Periferní zařízení 2 (PZ2), Strojově orientované jazyky 2 (SJ2), a doporučené technické předměty Adaptivní zpracování signálů (AZI), Nové algoritmy zpracování signálů (AZS), Číslicové zpracování akustických signálů (CZA), Číslicové filtry (CIF), Jazyky C a C++ (CPP) a Signálové procesory (SPL).

     Pro studijní zaměření na inľenýrství lékařské informatiky (LIN) doporučujeme vybírat si z těchto volitelných a doporučených technických předmětů (podmínky "atestu LIN" si student dojedná na Ústavu biomedicínského inľenýrství (ÚBMI) a ÚIVT formou individuálního studijního plánu: Aplikované mikropočítače (AMC), Biofyzika (BFE), Biologie člověka (BCI), Bionika (BNK), Číslicové zpracování a analýza obrazů (ZAO), Číslicové zpracování a analýza signálů (ZAS), Expertní systémy a podpora medicínské diagnostiky (ESL), Grafické a multimediální procesory (GMP), Grafická uľivatelská rozhraní (GUR), Informační systémy (INS), Klinická fyziologie (KFI), Marketing ve zdravotnictví (MLP), Medicínské informační systémy (MED), Modelování biologických systémů (MOB), Moderní aplikace počítačů (APP), Multimédia (MUM), Periferní zařízení 1 (PZ1), Personální počítače, technická péče (PTP), Strojově orientované jazyky 2 (SJ2), Styk člověk stroj (SCS), Zdravotní péče (ZPI) a Jazyky C a C++ (CPP).

     Poznámka k odbornému studijnímu zaměření na lékařskou informatiku v rámci oboru VTI

     Biomedicínské a klinické inľenýrství, a lékařská informatika představují ve světě rychle se rozvíjející, a dnes jiľ uznávané interdisciplinární odborné profesní orientace, jejichľ záběr je velmi ąiroký. V zásadě jde o aplikace technických principů v biologii, medicíně a zdravotnictví, jako jsou návrh, konstrukce a údrľba lékařské techniky, informatizace zdravotní péče, a také o spoluúčast technicky orientovaného odborníka ve výzkumném lékařském týmu, jemuľ můľe přispívat z medicínského hlediska "nekonformními" podněty. Páteř interdisciplinární výuky tvoří biomedicínské předměty, vyučované převáľně lékaři. Podstatnou součástí této výuky jsou stáľe ve fakultní nemocnici a v laboratořích Lékařské fakulty Masarykovy university v Brně, které studentovi umoľňují seznámení se s medicínským prostředím a odliąným charakterem souvisejících problémů ve srovnání s prací v čistě technickém nebo podnikatelském prostředí. Daląí sloľkou výuky jsou předměty, zabývající se problematikou aplikací informatických disciplin v biomedicínské oblasti a interdisciplinární předměty, zabývající se medicínskou problematikou ze systémového hlediska. Studium je koncipováno jako magisterské. Ti ze studentů, kteří splní podmínky stanovené Ústavem biomedicínského inľenýrství, a sloľí na závěr studia zvláątní závěrečnou zkouąku, získají vedle obecného diplomu inľenýra v oboru Výpočetní technika a informatika i certifikát (atest LIN) o získání základní kvalifikace v oblasti lékařské informatiky, kterým se mohou vykázat, pokud se budou ucházet o zaměstnání v oblasti biomedicínského výzkumu, zdravotnictví a v příbuzných oborech. Odborné studijní zaměření na lékařskou informatiku umoľňuje studium vybraných "interdisciplinárních" předmětů, aniľ je přitom omezena moľnost budoucího zaměstnání, která je dána standardním absolvováním studijního oboru VTI.

    Bakalářský studijní program na oboru VTI

    Bakalářský studijní program a studijní plán na oboru VTI sledují rovněľ dvoustupňové schéma (viz obr. 1). Bakalářský 2. stupeň (bakalářská nadstavba) je nabízen studentům, kteří se rozhodnou získat vysokoąkolské vzdělání za kratąí dobu, a nebo studentům, kteří neukončí první stupeň soubornou zkouąkou (SZ). Pokud by se o bakalářskou nadstavbu ucházel student z jiné vysoké ąkoly, lze předpokládat, ľe takovému uchazeči v případě přijetí budou předepsány diferenční zkouąky z předmětů 1. stupně oboru VTI, u kterých nedoloľí rovnocenné úspěąně uzavřené předměty ze studia na jiné vysoké ąkole. Absolventi bakalářského studijního programu mají moľnost, a to po úspěąném sloľení souborné zkouąky, získat titul "Ing." po úspěąném absolvování magisterské nadstavby, která trvá nominálně 6 semestrů, a je totoľná se 2. stupněm magisterského studijního programu, jak je patrné z úvodního obr. 1.

    Bakalářský 2. stupeň (bakalářská "nadstavba") trvá nominálně 3 semestry. Studenti si podle vlastního zájmu doplňují povinné předměty z nabídky volitelných a doporučených předmětů tak, aby splnili kreditovou povinnost v jednotlivých kategoriích předmětů. Přehledná tabulka povinných a volitelných předmětů na oboru VTI je uvedena na konci této kapitoly. Pro relativní krátkost bakalářské nadstavby nejsou v bakalářském programu nabízena odborná studijní zaměření, a kaľdý student se profesně orientuje sám s cílem úspěąně vypracovat a obhájit bakalářskou práci. Vypracováním bakalářské práce student prokazuje schopnosti aplikovat získané poznatky při samostatném řeąení zadaného problému. Studium je zakončeno obhajobou bakalářské práce a státní závěrečnou zkouąkou.

     Zájemci o bakalářský 2. stupeň v akademickém roce 1999/2000 získají informace zde .

3.1. Integrovaný magisterský a bakalářský studijní plán na 1. stupni

Poznámky pro daląí podkapitoly:

Poznámka 1: V daląí části textu jsou uvedeny tabulky s nabídkou předmětů pro obor VTI, a to jak v magisterském, tak i v bakalářském studijním programu. Jsou uvedeny vąechny předměty, nabízené ÚIVT, a některé daląí, které obor VTI přímo podporují. Podrobnějąí údaje o předmětech jsou uváděny předevąím u předmětů, které zajią»uje ÚIVT. Ty jsou v tabulkách zvýrazněny. Význam sloupců tabulek je následující:

Zkr - zkratka - třípísmenný (z celoąkolské databáze VUT v Brně) kód předmětu,

Typ - typ předmětu: P - povinný, V - volitelný, DT - doporučený technický, DV - doporučený vąeobecně vzdělávací

Kr - počet kreditů za předmět

Název předmětu - plný (nebo zkrácený) název předmětu,

Roz - rozsah předmětu ve tvaru "hodiny přednáąek - hodiny "praktických zaměstnání" za týden,

Uk - způsob ukončení předmětu: Za - zápočet, Zk - zkouąka, Kl - klasifikovaný zápočet,

Úst - ústav zajią»ující daný předmět,

Garant - garant předmětu, zpravidla přednáąející,

Zátěľ - zátěľ studenta v hodinách za semestr: P - přednáąky, N - numerická cvičení,  L - laboratoř, C - počítač, J - projekty a jiné.

Poznámka 2) Popisy předmětů zajią»ovaných ÚIVT, a některých daląích předmětů, které studium oboru VTI podporují, a předmětů, které jsou v nabídce ÚIVT pro jiné fakulty, nebo se v akademickém roce 1999/2000 nevypisují, jsou uvedeny v podkapitole 3.4.

1. semestr (zimní) (poznámka: společné studium vąech oborů, skupiny 1A, 1B, 1C, 1D, 1E, 1F)

2. semestr (letní) oboru VTI (skupiny 1E, 1F)

3. semestr (zimní) oboru VTI (skupiny 2E, 2F)

4. semestr (letní) oboru VTI (skupiny 2E, 2F)

Doporučený technický předmět 2. stupně, který lze studovat v předstihu jiľ na 1. stupni

3.2. Studijní plán na 2. stupni magisterského studijního programu VTI

1. semestr (zimní)

2. semestr (letní)

3. semestr (zimní)

4. semestr (letní)

5. (zimní) semestr

6. semestr (letní)

Poznámky:

     ¹⁾ Předmět je vypisován v letním i zimním semestru. Lze si ho zapsat v akademickém roce jen jedenkrát.

     ²⁾ "Matematický (DT-) předmět" a "Cizí jazyk" lze studovat a uzavřít kdykoli.

     ³⁾ Předmět nebude v akademickém roce 1999/2000 nabízen.

     ⁴⁾ Dříve "Aplikované multiprocesorové systémy".

3.3. Studijní plán na 2. stupni bakalářského programu VTI

    Studijní plán na 2. stupni bakalářského studijního programu na oboru VTI je odvozen od studijního plánu na 2. stupni magisterského studijního programu na oboru VTI. Bakalářský studijní plán je navrľen tak, aby studentům poskytl v povinných předmětech základní poznatky a vědomosti z oblasti databázových a informačních systémů, a také základní poznatky a vědomosti z oblasti technické péče o výpočetní techniku.

   1. semestr (zimní)

   2. semestr (letní)

   3. semestr (zimní)

   Popis předmětů

   Popis předmětů z bakalářského studijního plánu naleznete v popisu předmětů magisterského studijního plánu. Jediným odliąným předmětem je "Bakalářský projekt VTI", jehoľ popis je uveden níľe. Okamľitá nabídka volitelných (V), doporučených technických (DT) a doporučených vąeobecně vzdělávacích (DV) předmětů v jednotlivých akademických rocích se řídí pravidly, které vyhlaąuje vedení FEI VUT v Brně.

   BPI - Bakalářský projekt VTI

   Studenti pod vedením svých odborných vedoucích realizují projekty (programové, technické, nebo smíąené) a samostatně zpracovávají úplnou technickou dokumentaci (technická zpráva "bakalářské práce") k realizovaným funkčním vzorkům s vyuľitím technického a programového vybavení ústavu.

   Pro úspěąné uzavření bakalářského studijního programu studenti přikládají uzavřený 1. stupeň (120 kreditů, souborná zkouąka se nepoľaduje), a 30 kreditů za povinné předměty (P), 6 kreditů za odevzdaný "Bakalářský projekt VTI", nejméně 36 kreditů za volitelné (V) předměty, nejméně 12 kreditů za doporučené technické (DT) předměty a nejméně 6 kreditů za doporučené vąeobecně vzdělávací (DV) předměty, kdyľ z toho musí být nejméně 4 kredity za úspěąnou zkouąku z "Cizího jazyka".

   "Bakalářský projekt VTI" je ohodnocen recenzentem, a obhajován před komisí pro státní závěrečné zkouąky, u které se také skládá ústní část závěrečné zkouąky. Po úspěąném sloľení státní závěrečné zkouąky získá absolvent bakalářského studijního programu titul "Bc.".

3.4. Popisy předmětů

3.4.1. Předměty 1. stupně na oboru VTI zajią»ované pedagogy z ÚIVT

Povinné předměty:

ADS - Algoritmy a datové struktury

Tvorba dokázaných algoritmů (Dijkstra). Dynamické přidělování paměti. Dynamické datové soubory (ADT), ADT a jejich dynamická implementace. Vyhledávání: přehled algoritmů, jejich analýza a hodnocení. Řazení s náhodným přístupem, sekvenční řazení: přehled algoritmů, jejich analýza a hodnocení. Textové algoritmy, vyhledávání v textových řetězcích. Grafové algoritmy. Implementace pokročilých ATD. Dynamické programování.

APR - Algoritmy a programování

Algoritmy a datové struktury (úvod). Řídicí a datové struktury programovacích jazyků. Sloľitost a vyčíslitelnost algoritmů. Dokazování algoritmů a verifikace programů. Klasifikace algoritmů (ilustrační příklady). Syntaktická a sémantická specifikace abstraktních datových typů (ADT). Základy ADT a jejich statická implementace. Základní typy algoritmů pro řazení, vyhledávání, numerické výpočty aj. Základy "softwarového" inľenýrství, ladění programů a dokumentace.

LOS - Logické systémy

Logický systém, logický obvod, logická funkce. Reprezentace logických funkcí. Minimalizace výrazů pro dvoustupňové logické sítě s jedním a více výstupy. Rozklady boolovských funkcí. Kombinační logické členy, obvody, moduly. Pamě»ové prvky, registry, čítače. Syntéza synchronizovaných sekvenčních sítí. Operační část číslicových systémů, aritmetické obvody. Řídicí část číslicových systémů, řadiče s pevnou logikou a mikroprogramované. Asynchronní sekvenční logické sítě.

OS1 - Operační systémy 1

Pojem operačního systému jako součásti programového vybavení. Architektura operačního systému, jednouľivatelské a mnohouľivatelské operační systémy, operační systémy pro práci jednoho nebo souběhu více procesů ("multitasking"). Jádro operačního systému, volání sluľeb jádra. Rozhraní uľivatele, volání sluľeb na rozhraní uľivatele, příkazový jazyk, textové a grafické rozhraní. Přepínání kontextu, zásady implementace jádra ovladačů. Systém ovládání souborů. Koncepce sí»ových propojení. Bezpečnost.

PP1 - Programování a uľití počítačů 1

Základní oblasti aplikací výpočetní techniky. Úvod do operačních systémů (MS-DOS, UNIX, MS-WINDOWS), počítačové sítě, databázové systémy, tabulkové kalkulátory, textové editory, nadstavby příkazových procesorů. Základy technického vybavení počítačů, V/V zařízení, IBM-PC. Praktická cvičení a příklady.

PPS - Projektování programových systémů

Pojem "softwarové inľenýrství". ®ivotní cyklus programového díla a paradigmata softwarového inľenýrství. Specifikace poľadavků na systém. Základy systémové analýzy a analýzy poľadavků na programové vybavení. Základní pojmy objektové orientace. Objektově-orientovaná analýza: modelovací techniky a postup podle metodologie OMT (Rumbaugh). Nástroje a modelovací techniky strukturované analýzy. Metody a metodologie strukturované analýzy. Návrh programového vybavení. Metody zajiątění kvality programů. Údrľba programů. Úvod do problematiky řízení projektu.

Volitelný předmět na oboru VTI, který zajią»uje ÚIVT:

PRO - Programovací seminář

Předmět je zaměřen na upevnění znalostí praktického programování v jazyce Pascal. Výuka probíhá formou řeąení individuálních projektů podporovaných konzultacemi. Projekty jsou zadávány z oblastí základních programových konstrukcí a nejběľnějąích algoritmů realizovaných v jazyce Pascal: výpočty, maticový počet, operace se seznamy, řazení a ostatní obecně pouľívané algoritmy.

3.4.2. Povinné předměty na 2. stupni oboru VTI

ARP - Architektury počítačů

Paralelní architektury, jejich klasifikace, výkonnost, zákony omezující zrychlení. Paralelismus na úrovni instrukcí. Procesory superskalární a VLIW. Multiprocesory s centrální a distribuovanou sdílenou pamětí, koherence pamětí "cache", synchronizace a řazení událostí. Propojovací sítě. Multipočítače se zasíláním zpráv. Stroje SIMD, vektorové procesory a instrukce. Architektury typu "data-flow" a vícevláknové. Specifické (systolické) architektury pro vybrané aplikace. Budoucí architektury.

CIO - Číslicové a impulsové obvody

Impulsový signál. Lineární obvody typu RC, RCL. Polovodičové prvky ve funkci spínačů. Omezovací a spínací obvody. Invertory s tranzistory. Číslicové integrované obvody. Základní typy obvodů: hradla, klopné obvody. Generování a tvarování impulsů. Prvky a obvody polovodičových pamětí. Obvodové principy programovatelných pamětí. Číslicová, analogová a optoelektronická rozhraní. Obvody klávesnic a zobrazovacích systémů. Přenos signálů po spojích. Impulsní napájecí zdroje.

DPI - Diplomový projekt

Studenti pod vedením svých odborných vedoucích realizují projekty (programové, technické a smíąené) a samostatně zpracovávají úplnou technickou dokumentaci (technickou zprávu "diplomové práce") s vyuľitím technického a programového vybavení ústavu.

DSI - Databázové systémy a návrh databází

Architektury databázových systémů. Datové modelování. Transformace ER modelu na tabulky relační databáze. Jazyky SQL a QBE. Tvorba aplikací v prostředí Oracle a Centura Team Developer. Relační model dat. Normalizace schématu databáze. Organizace dat na interní úrovni. Bezpečnost a integrita dat v databázi. Optimalizace dotazů. Souběľný přístup k datům, transakční zpracování, zotavení po chybách. Architektura klient/server. Úvod do distribuovaných databázových systémů. Trendy ve vývoji databázové technologie.

MSI - Modelování a simulace systémů

Analýza systémů, konceptuální modely, analytické a simulační řeąení. Typy simulačních modelů, metody vytváření simulačních modelů, temporální aspekty návrhu modelu. Stochastické systémy a systémy hromadné obsluhy, metoda Monte Carlo. Objektově orientovaná simulace. Modely spojitých, diskrétních a kombinovaných systémů, spolehlivostní modely. Petriho sítě a konečné automaty v simulaci. Simulace číslicových systémů. Znalostně orientovaná simulace. Verifikace simulačních modelů.

Poznámka: Povinný předmět pro orientaci SZP.

PDA - Paralelní a distribuované algoritmy

Vlastnosti paralelních a distribuovaných architektur, abstraktní modely paralelismu, distribuované a paralelní algoritmy a jejich sloľitost, komunikace v paralelních a distribuovaných systémech. Algoritmy řazení, vyhledávání, maticové a vektorové algoritmy, algoritmy nad seznamy a stromy. Řeąení typických problémů paralelismu. Směrovací algoritmy.

PDT - Přenos dat

Základy aplikované teorie informace, bezpečnostní kódy. Signály pro přenos dat. Referenční model ISO/OSI, komunikační sluľby a vrstvové protokoly. Média a fyzická rozhraní. Telekomunikační systémy. Přenos dat, zabezpečení proti chybám, synchronizace, vícenásobný přístup, spojové protokoly. Komunikační podsystémy počítačových sítí. Veřejné datové sítě, lokální sítě, optické sítě, ISDN, B-ISDN a ATM.

PI1 - Ročníkový projekt 1

Náplň společných cvičení: Práce s odbornou literaturou, citace, seznam literatury, osnova projektu, uspořádání kapitol a podkapitol. Studenti obdrľí individuální zadání projektů z různých oblastí výpočetní techniky a informatiky a samostatně je řeąí pod vedením odborných vedoucích v laboratorních prostorách ústavu.

Poznámka: Získání zápočtu v termínu je povinnou prerekvizitou pro Ročníkový projekt 2.

PI2 - Ročníkový projekt 2

Náplň společných cvičení: Zásady psaní odborného textu a vytváření programové dokumentace. Studenti pokračují v řeąení individuálně zadaných projektů pod vedením odborných vedoucích. Předmět je zakončen odevzdáním a obhajobou písemné zprávy a realizačních výstupů.

PI3 - Semestrální projekt

Náplň společných cvičení: Typografický vzhled odborného textu. Zpracování textu, DTP systémy. Techniky veřejné prezentace díla. Studenti obdrľí individuální zadání projektů z různých oblastí výpočetní techniky a informatiky a samostatně je řeąí pod vedením odborných vedoucích v laboratorních prostorách ústavu a zpracovávají textovou dokumentaci.

PRJ - Programovací jazyky

Způsoby definice syntaxe a sémantiky, notace zápisu programovacích jazyků, vyhodnocování, rekurzivní funkce, rozsahy platnosti jmen, typová kontrola, datové typy jednoduché a strukturované, ekvivalence typů a polymorfismus, denotační sémantika, axiomatická sémantika, volání podprogramů a způsoby předávání parametrů, mechanismy abstrakce, objektově orientované programování, funkcionální a logické programování.

TI1 - Teoretická informatika 1

Formální jazyky. Gramatika. Chomského hierarchie formálních jazyků. Konečný automat, ekvivalence nedeterministických a deterministických automatů, vztah regulárních jazyků a jazyků přijímaných konečným automatem. Regulární mnoľiny a výrazy, vlastnosti regulárních jazyků. Bezkontextové jazyky, problém syntaktické analýzy bezkontextových jazyků. Transformace bezkontextových gramatik. Zásobníkové automaty. Deterministické bezkontextové jazyky a jejich vlastnosti. Základy teorie Petriho sítí.

UIN - Umělá inteligence

Řeąení úloh: stavový prostor, metody prohledávání, produkční systém, rozklad úlohy na podúlohy, hraní her. Reprezentace znalostí: logická, sí»ová, strukturovaná a procedurální schémata. Princip jazyků LISP a PROLOG. Strojové učení, genetický algoritmus. Plánování, systémy GPS a STRIPS, princip tabule. Příznakové a strukturální rozpoznávání obrazů. Počítačové vidění, zpracování snímků, analýza scén. Rozpoznávání zvukových signálů, zpracování přirozeného jazyka. Expertní systémy, princip práce s neurčitostí. Robotika a UIN.

VPO - Výstavba počítačů

Koncepce počítačů von Neumannova typu. Měření výkonnosti. Typy informace, její zobrazení a kódování. Instrukce, jejich formáty a kódování, způsoby adresování, architektura ISA. Aritmetické a logické operace. Algoritmy a funkční jednotky. Řadič: základní funkce, obvodová a mikroprogramová realizace. Paměti: typy, organizace, řízení. Hierarchie pamětí, virtuální pamě». Periferní jednotky a jejich řízení, číslicová rozhraní.

VSL - Vyčíslitelnost a sloľitost

Základní vlastnosti Turingových strojů, modulární stavba. TS jako akceptory jazyků, vícepáskové a universální TS. Problém zastavení, Postův korespondenční problém. Vyčíslitelnost, primitivní rekurzívní funkce, parciální rekurzívní funkce. Základní problém rozhodnutelnosti. Algoritmická sloľitost, sloľitost problému, polynomická redukce. Modely RAM a RASP, vztah Turingův stroj a RAM. Hierarchie tříd sloľitosti.

ZAP - Základy překladačů

Překladače a jejich rozhraní. Lexikální analýza. Syntaktická analýza LL(1) a LR(1) jazyků. Syntaxí řízený překlad. Tabulka symbolů. Struktura programu v době běhu. Generování intermediálního kódu. Optimalizace: graf toku řízení, základní typy strojově nezávislých optimalizací, globální analýza toku údajů. Generování cílového kódu: poľadavky na generátor, generování kódu pro aritmetické výrazy, přiřazování registrů.

Poznámka: Předpokládá se znalost jazyků C a C++.

ZPG - Základy počítačové grafiky

Základní úlohy ploąné barevné počítačové grafiky. Základní principy zobrazování. Barevné modely a kódování barev. Aproximace grafických elementů v rastru. Generování grafických primitiv. Vyplňování uzavřených oblastí. Transformace a ořezávání objektů v rovině. Koncepce základního grafického systému a norma GKS. Základní charakteristiky interakční grafiky. Ukládání grafické informace. Technické prostředky počítačové grafiky. Grafika na PC.

3.4.3. Volitelné předměty na 2. stupni oboru VTI

AMC - Aplikované mikropočítače

Přehled 8/16/32 bitových mikroprocesorů a mikropočítačů. Detailnějąí popis struktury a funkce mikropočítačů Motorola. Pamě»ový a V/V podsystém, A/D převodník, časovací obvody a obvod reálného času. Odladění aplikačních programů pro mikropočítače M68HC11 v integrovaném vývojovém prostředí. Univerzální mikropočítač UCB/PC pro vestavěné aplikace, karty PCMCIA, fuzzy logika a fuzzy vývojové systémy.

APP - Moderní aplikace počítačů

Originální extrémně přesná numerická řeąení nelineárních diferenciálních a algebraických rovnic, vědecko technické výpočty, neuronové sítě. Řady: Taylorova, Fourierova. Paralelní algoritmy a architektury. FPGA Xilinx (Foundation Express). Jazyk TKSL pro modelování dynamických soustav, implementace: PC Pentium, SUN, transputery. Paralelní programování s vyuľitím MPI, grafické rozhraní v Javě, prezentace na Internetu. Efekt víceslovní aritmetiky v C++. Standardy: Matlab, Simulink, Easy 5x.

APS - Architektura programových systémů

Základy analýzy, návrhu a tvorby objektově orient. (OO) systémů. Základní principy: modul jako prostředek konstrukce sloľitého systému a způsob implementace abstraktních typů dat (ATD). Programovací jazyk Modula-2: nové rysy a vlastnosti odliąné od Pascalu. Struktura modulu, průhledná a ukrytá implementace ATD, statická a dynamická implementace ATD. Implementace typických datových struktur. Proces jako abstrakce. Principy OO programování v Turbo Pascalu. Programovací jazyk OBERON.

Poznámka: Povinný předmět pro orientaci SZP.

BKR - Bezpečnost a kryptografie

Úvod, základní pojmy, hrozby, slabá místa, bezpečnostní opatření, bezpečnostní politika. Kritéria hodnocení bezpečnosti informačních systémů, funkce prosazující bezpečnost. Bezpečnost přenosu dat, bezpečnost operačních systémů a databází. Úvod do kryptografie, základní kryptografické algoritmy, kryptografie tajným klíčem. Kryptografie veřejným klíčem. Příklady aplikace kryptografie.

DIA - Diagnostika a bezpečné systémy

Poruchové modely obvodů TTL, CMOS, PLA, zkratů. Metody generování testů. Funkční testy. Testování sekvenčních obvodů. Generování testů na úrovni HDL. Náhodné a pseudonáhodné generování testů. Lokalizační posloupnosti. Slovníky poruch. Komprese diagnostických dat. Návrh pro snadné testování. Vestavěná diagnostika. Testování pamětí. Testování procesorů, kabeláľe. Zabezpečení proti poruchám. Principy odolnosti proti poruchám. Přístrojové vybavení pro diagnostiku.

Poznámka: Povinný předmět pro orientaci SZP.

ESL - Expertní systémy a podpora medicínské diagnostiky

Určení expertních systémů (ES), zhodnocení, aplikace. Usuzování za podmínek neurčitosti. Pravděpodobnosti v odhadech, inferenční sítě, propagace pravděpodobností. Nepřesné usuzování, neurčitost, pravidla. Faktory určitosti, Dempsterova-Shaferova teorie, aproximační fuzzy usuzování. Strategie rozhodování, akvizice medicínských dat, generování hypotéz, interpretace dat, vyhodnocování hypotéz. Návrh ES, jazyk CLISP. Porovnávání a manipulace faktů, efektivnost jazyků s pravidly, příklady návrhu ES.

Poznámka: Doporučeno zájemcům o orientaci LIN.

FLP - Funkcionální a logické programování

Praktické aplikace lambda kalkulu a predikátové logiky v prostředí funkcionálních a logických programovacích jazyků. Budou diskutovány techniky práce s abstraktními a objektovými datovými typy, pouľití rekurze a indukce, práce se seznamy a nekonečnými datovými strukturami. V rámci předmětu se posluchači seznámí se základy programování v jazycích ML, Gofer, Prolog a Goedel a s principy jejich implementace.

GMP - Grafické a multimediální procesory

Barevné modely a transformace, kvantování, predikční kódování, vektorové kvantování, kompensace pohybu. Kompresní metody. Transformační kódování, kosinová transformace, Huffmanovo kódování. JPEG, H.261, MPEG-1/2, MP3. Úvod do DirectX, OpenGL. Grafické obvody, grafický "pipeline", roząířené instrukční soubory MMX a Katmai, grafické akcelerátory, 3D Permedia, I 740, hluboké zřetězení. Silicon Graphics Indy, Reality Engine, Onyx2. Multimediální procesory: Mpact, CyberPro, Talisman, TI C82.

GUR - Grafická uľivatelská rozhraní

Grafické uľivatelské rozhraní, vývoj, prvky. Koncepce systému X Window, vznik a vývoj. Aplikační rozhraní v X Window, funkce serveru, grafická primitiva, programování na úrovni knihovny Xlib. Programování na úrovni knihovny X Toolkit, grafické objekty, zpracování vstupních událostí, objekty OSF/Motif a jejich pouľití. Přímá manipulace, pouľití v OSF/Motif. Obecné zásady návrhu aplikací s grafickým uľivatelským rozhraním.

INS - Informační systémy

Úvod do informačních systémů (IS): elektronické obchodování, uľití počítačů pro provoz IS, etika a informační technologie, systémový přístup, ľivotní cyklus IS. IS: účtovací, manaľérské, expertní, obchodní, personální, pro řízení výroby, textové, geografické, virtuální kancelář, "data mining (dolování dat)", "workflow" systémy. Jakost při výrobě programových produktů: norma ISO 9000. Objekt. orient. databázové systémy: jazyky a implementace. Hypertextové a multimediální databáze.

MUM - Multimédia

Úvod do multimédií, multimediální periferní zařízení. Formáty dat pro obraz a zvuk, komprese obrazových dat. Programátorská rozhraní pro programování multimédií, programátorská rozhraní pro programové vybavení pro tvorbu multimediálních pořadů.

NCS - Moderní návrh číslicových systémů

Specifikace: schémata, stavové automaty, jazyk VHDL a Verilog, Petriho sítě, diagramy datových toků a řízení. Verifikace: simulace funkční, časová, emulace, prototypování. Syntéza. PLD: architektury, specifika návrhu, oblasti pouľití, aplikace. CAD a CAE systémy: tok dat, pouľití při návrhu a implementaci číslicových systémů (parametry: vysoký kmitočet, nízký příkon, elektromagnetická kompatibilita a příznivá cena). Souběľný návrh programového a technického vybavení číslicových systémů.

NEU - Neuronové sítě

Umělý neuron, bázové a aktivační funkce. Klasifikace neuronových sítí. Popis jednotlivých typů neuronových sítí: Perceptron, Madaline, Hopfield network, Brain-State-in-a-Box network (BSB), Boltzmann machine, Bidirectional associative memory (BAM), Backpropagation Network (BPN), Counterpropagation Network (CPN), Adaptive resonance theory (ART), Sparse distributed memory (SDM), Restricted coulomb energy classifier (RCE), Self-organizing feature maps (SOFM), Learning vector quantization (LVQ), Neocognitron. Topologie, učení, odezvy, typické aplikace.

OMP - Objektově orientované modelování a prototypování

Principy objektové orientace, objektově orientované programovací a specifikační jazyky, objektově orientované metody tvorby programových systémů: objektově orientovaná analýza a návrh, rychlé prototypování. Jazyk a systém SMALLTALK, interaktivní programování ve SMALLTALKu, hierarchie tříd ve SMALLTALKu, tvorba uľivatelských rozhraní, jazyky inspirované SMALLTALKem. Modelování vysokoúrovňovými Petriho sítěmi (High-Level Petri Nets) a objektově orientovanými Petriho sítěmi.

OS2 - Operační systémy 2

Struktura jádra, rozhraní jádra systému, normy. Synchronizace a přidělování prostředků. Přidělování procesoru a plánovací algoritmy. Metody přidělování paměti, virtualizace stránkováním a segmentováním, moderní pamě»ové architektury. Řízení vstupu a výstupu, ovladače periferních zařízení. Ochrana a zabezpečení operačního systému, údrľba, instalace. Moderní architektura operačních systémů (mikrojádro, vlákna).

POG - Počítačová grafika

Algoritmy pro generování prostorových objektů a pro manipulaci s objekty v prostorové scéně. Reprezentace 3D objektů, prostorové křivky a plochy. Projekce 3D scény, prostorové transformace. Odstraňování neviditelných částí. Modely osvětlení scény, spojité stínování. Metody sledování paprsku a radiační metody. Barevné modely. Základy zpracování rastrového obrazu. Fraktální grafika. Animace obrazu.

PPP - Praktické paralelní programování

Architektury a komponenty paralelních systémů. Programovací modely, paralelní procesy, vlákna, komunikace. Tvorba paralelních programů. Zasílání zpráv: kanálová komunikace, směrovací algoritmy, zřetězená linka, farma, prototypování aplikací v TRANSIMu. Sdílená pamět: exklusivní přístup, podpora v programovacích jazycích, vícevláknové aplikace v Javě. Datový paralelismus: jazyky, operace s vektory a maticemi, příklady pouľití. Případové studie paralelních aplikací.

PSI - Počítačové sítě

Úvod do protokolového inľenýrství, formální modely. Propojování sítí. Směrování dat. Transport dat. Vrstvy Internetu IP a TCP. Vrstvy ISO/OSI: síťová, transportní a relační. Prezentace dat, ąifrování. Struktura aplikační vrstvy ISO, elektronická poąta, vzdálený přístup k souborům, distribuovaný adresář, virtuální terminál. Správa sítí. Aplikační vrstva TCP/IP. Aplikační profily. Model ISO ODP. TCP/IP a aplikace nad ATM.

PTP - Personální počítače, technická péče

Charakteristiky jednotlivých kategorií PC, parametry. Komponenty personálních počítačů. Konstrukce matiční desky, organizace paměti. Systémová sběrnice, adaptéry. Sériové a paralelní rozhraní. Periferní jednotky (paměti s pevnými disky, paměti s pruľnými disky, tiskárny, monitory), jejich ovládání a obsluha. Konfigurace personálního počítače před instalací. Technické prostředky pro realizaci sítí, záloľní zdroje. Diagnostika závad, testy, podpůrné programové prostředky.

PZ1 - Periferní zařízení 1

Architektura V/V podsystémů, standardní rozhraní. Principy úderového a bezúderového tisku, řízení tiskáren. Displeje a obrazové adaptéry, architektura EGA/VGA, organizace videopaměti, technologie plochých displejů LCD, PLASMA. Vnějąí magnetické paměti, principy magnetického záznamu a záznamové kódy, magnetická media. Optické diskové paměti, přehled technologií záznamu a čtení. Grafické zapisovače, digitizéry, principiální konstrukční řeąení. Optické čtení prvotních dokladů.

PZ2 - Periferní zařízení 2

Lokální sběrnice VL, PCI. Technologie barevného tisku, perspektivní typy tiskáren. Obrazové adaptéry SVGA, techniky organizace videopaměti, 3D grafika, tvorba barev. Nové technologie pevných disků. Scannery, princip činnosti, druhy, metody rozpoznávání znaků. Čipové karty, provedení a vlastnosti. Styk počítače s technologickým prostředím. Multimedia, základní sloľky a jejich charakteristika.

RPS - Řízení projektů systémů zaloľených na počítačích

Definice projektu. Základní pojmy řízení projektů. Tradiční metody řízení projektů. Principy, nástroje a techniky řízení projektů. Správa, koordinace a vedení řeąitelského týmu. Plánovací, monitorovací a řídicí mechanismy. Zajiątění a hodnocení kvality. Techniky řeąení konfliktů a posuzování rizik. Standardy a normy při projektování SZP.

SCS - Styk člověk-stroj

Rozhraní mezi uľivatelem a počítačem se zaměřením na komunikační počítačovou grafiku. Lidský faktor v systému a psychologické aspekty. Rozhraní a jeho informační propustnost. Formy komunikace, technické a programové prostředky. Charakteristika interakční práce. Model činnosti uľivatele. Role komunikační grafiky. Kódování informace. Přehled uľivatelských rozhraní. Programování uľivatelského rozhraní v MS Windows - Authorware, Borland C++.

SJ2 - Strojově orientované jazyky 2

Architektura procesorů Pentium: soubor registrů, typy operandů, formát instrukcí, adresování paměti, přerušení. Soubor instrukcí základního reľimu a soubor instrukcí FPU. Základní jazyk počítačů s procesory Pentium. Překlad a sestavování: TASM a TLINK. Sluľby BIOS a DOS. Spolupráce programů zapsaných v základním jazyku s programy zapsanými ve vyąąích programovacích jazycích. Chráněný reľim procesorů Pentium: adresování paměti, princip ochrany, přepínání úloh, stránkování, virtuální reľim, systémové prostředky, soubor instrukcí. Programování v chráněném reľimu.

SOP - Systémy odolné proti poruchám

Principy odolnosti, struktury, techniky. Kódy pro zabezpečení a opravu informace. Cyklické kódy, Fireovy kódy, BCH a RS. Konvoluční kódy. Modelování, odhady a řízení spolehlivosti. Bezpečné systémy. Architektura odolných systémů. Odolnost na úrovni VLSI. Odolnost v jednotkách počítačů, v počítačových systémech a komunikačních sítích. Distribuované odolné systémy, odolnost programového vybavení.

SYI - Metody systémového inľenýrství

Systémové inľenýrství a projektování systémů. Formální modely objektů v systémech s počítači. Entity, vazby, systémy: jejich struktury. Pravidla pro logicky správné systémy. Transformace systémů. Hlavní typy entit, vazeb a podsystémů. Počítačové systémy (CASE) pro analýzu a projektování CBS. Základy teorie řízení, diskrétní řízení. Aplikace konečných automatů. Hierarchické řídicí systémy. Aplikace predikátové logiky. Dokazování správnosti modelů. Simulace činnosti počítačových systémů.

Poznámka: Povinný předmět pro orientaci SZP.

TI2 - Teoretická informatika 2

Úvod do Petriho sítí. Základní pojmy, C/E Petriho sítě, procesy C/E sítí, výskytový graf, vlastnosti C/E sítí, synchronizační vzdálenosti, P/T Petriho sítě, metody analýzy P/T sítí, jazyky Petriho sítí, podtřídy P/T sítí, barvené a hierarchické Petriho sítě, systémy pro práci s Petriho sítěmi, aplikace.

ZAO - Číslicové zpracování a analýza obrazů

Základy visuální percepce. Metody a prostředky pořizování obrazových dat. Spojitá a diskrétní reprezentace obrazů. Zvýrazňování obrazů: kontrast, zostřování, potlačování ąumu. Restaurace obrazů: zkreslení a ruąení, bodové a lokální korekce, zobecněná inversní filtrace, Wienerův filtr. Rekonstrukce obrazů z tomografických projekcí. Komprese obrazových dat: bezeztrátová a ztrátová. Základy počítačového vidění, detekce hran.

Poznámka: Doporučeno zájemcům o orientaci LIN.

ZAS - Číslicové zpracování a analýza signálů

Vlastnosti diskrétních a číslicových metod zpracování signálů, výhody a nevýhody. Lineární filtrace signálů, číslicové filtry typu FIR a IIR: teorie, návrh, realizace. Kumulační metody zvýrazňování signálu v ąumu. Komplexní signály a jejich vyuľití, modulace. Korelační a spektrální analýza deterministických a stochastických signálů, identifikace systémů. Detekce, inverzní filtrace a restaurace zkreslených signálů v ąumu. Principy adaptivní filtrace.

Poznámka: Doporučeno zájemcům o orientaci LIN.

3.4.4. Doporučené technické předměty 2. stupně, které bezprostředně podporují studium oboru VTI

CPP - Jazyky C a C++

Jazyk C: Charakteristika, norma ANSI/ISO C, struktura programu, systematická definice syntaxe a sémantiky, standardní knihovny. Jazyk C++: Návrh normy ISO C++, objekty, třídy, dědičnost, generické třídy, obsluha výjimek, přetěľování operátorů. Základní principy objektově orientovaného programování v C++.

Poznámka: Podle zájmu studentů lze předmět zapisovat v zimním nebo letním semestru. Předmět se také nabízí jako doporučený technický ("DT") předmět studovaný v předstihu na 1. stupni.

MED - Medicínské informační systémy

Počítač jako součást diagnostických, terapeutických a správních systémů. Hierarchie a funkce MIS: klinické a ambulantní, nemocniční, národní a regionální. MIS s centralizovanou a distribuovanou databází; uľivatelská prostředí. Multimediální medicínská data, pacientský záznam, akvizice a zpracování na různých úrovních MIS. Specifika etiky a bezpečnosti medicínských dat v MIS, zákonné normy ve zdravotnictví. Standardizace v medicínské informatice. Aplikace medicínských informačních systémů.

Poznámka: Doporučeno zájemcům o orientaci LIN.

MOB - Modelování biologických systémů

Biologický systém (BS) a jeho popis. Plánování experimentů s biologickými systémy. Teoretické principy metod pouľívaných při modelování biologických systémů: kompartmentové systémy, deterministický chaos, teorie katastrof, celulární systémy. Konkrétní modely BS: biologická společenstva, biochemické procesy, tkáňové struktury, základní podsystémy lidského organismu, epidemiologické a psychologické modely.

Poznámka: Doporučeno zájemcům o orientaci LIN.

3.4.5. Předměty, které nebudou nabízeny v akademickém roce 1999/2000

APJ - Automatizace projektování

Úrovně a etapy návrhu číslicových systémů. Prostředky pro popis systému: editory schémat, Or-CAD/SDT, ViewDraw. Ověření návrhu simulací: simulátor OrCAD/VST, ViewSim. Automatizace konstrukčního návrhu: systémy pro návrh desek s ploąnými spoji, OrCAD/PCB, charakteristika dalších systémů. Automatizace projektování s vyuľitím programovatelných logických obvodů: základní principy, systém OrCAD/PLD, systém XILINX.

CIS - Syntéza číslicových systémů

Úrovně a fáze návrhu, systémy CAD. Metody specifikace: Petriho sítě, konečný automat, stavový graf algoritmu. Programovací jazyky pro specifikaci: RTL, VHDL. Strukturální a behaviorální modelování, algoritmická syntéza. Pouľití VHDL pro syntézu bloků, subsystémů a systémů. Návrhový systém SYNOPSYS. Verifikace: časování, logické funkce, návrhu. Metody formální specifikace a verifikace. Automatizace návrhu architektury: algoritmy plánování, rozčleňování a alokace.

KPA - Komunikace v počítačových aplikacích

Distribuované systémy pracující v reálném čase. Komunikační rozhraní, komunikace jednočipových mikropočítačů. NBIP. Exekutiva reálného času, komunikační úloha. BITBUS. Profil MAP, protokol MMS. Iniciativa Field- bus. PROFIBUS a WorldFIP. Malé sítě: v zákaznické elektronice, protokol I2C; v automobilní elektronice, protokol CAN. Homebus, protokol D2B. Automatizace budov, LONTALK. Návrh průmyslových distribuovaných aplikací. Úvod do formálních modelů průmyslových distribuovaných systémů.

Poznámka: Povinný předmět pro orientaci SZP.

MSJ - Moderní simulační jazyky

Diskrétní, spojité a kombinované modely. Navrhování simulačních experimentů a jejich optimalizace. Stav a vývoj metod a prostředků pro simulaci systémů. Metody objektově orientovaného návrhu modelů, vyuľití jazyků Smalltalk, Java a C++ pro popis simulačních modelů. Aplikace barvených Petriho sítí v modelování a simulaci. Uplatnění principů a prostředků umělé inteligence v simulaci systémů. Grafická rozhraní simulačních systémů. Implementace simulačních jazyků.

SPI - Signálové procesory a jejich pouľití

Základní techniky číslicového zpracování signálu a jejich implementace na DSP Motorola. Z transformace. Digitální oscilátory. Digitální filtry FIR, IIR. Fourierova transformace DFT, FFT. Adaptivní algoritmus LMS. Regulátory PID. Neuronové sítě a DSP. DSP a multimedia. Motorola DSP56000: architektura a organizace dat. Programové prostředky: simulátor, assembler, linker, jazyk C. Praktické aplikace. Jiné procesory DSP.

VPR - Výstavba překladačů

LR gramatiky. LALR(1) gramatiky. Konstrukce rozkladové tabulky. Funkce konstruktorů YACC a LEX. Atributované gramatiky. Graf závislosti. Uľití dědičných atributů při analýze zdola nahoru. Problém zotavení po syntaktické chybě. Hartmannovo schéma a jeho implementace. Samostatná realizace překladače netriviálního jazyka s vyuľitím automatizačních prostředků YACC a LEX. Překlady pro procesory RISC, překlad funkcionálních jazyků a logických jazyků.

??? - Návrh systémů zaloľených na počítačích

Systematický návrh systémů zaloľených na počítačích. Souvislosti mezi technickým, programovým a komunikačním vybavením systémů zaloľených na počítačích. Alokace funkčních poľadavků v systému a jeho komponentách. Výkonnostní parametry a ekonomičnost řeąení. Implementovatelnost a testovatelnost. Komponenty a jejich vlastnosti. Návrhová a vývojová prostředí.

Poznámka: Povinný předmět pro orientaci SZP. Předmět je v přípravě pro akademický rok 2000/2001.

3.4.6. Předměty, které pedagogové z ÚIVT vyučují na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně

GR1 - Kreativní počítačová grafika 1

Úvod do počítačové grafiky určené pro výtvarné obory. Role počítače v ateliéru výtvarníka, počítačová grafika a její současné moľnosti, stručná historie výtvarného "Computer Artu". Interakční práce u počítače na příkladu popisu jednoduchého ilustrátoru a jeho bezprostřední pouľití (PC PaintBrush). Vytváření liniového motivu programem. Seznámení s grafickými dovednostmi profesionálních ilustrátorů. Základy fraktální grafiky.

GR2 - Kreativní počítačová grafika 2

Profesionální ilustrátor pro uľitou grafiku: výklad koncepce, popis ovládání systému a jeho následné pouľívání (CorelDraw). Roząířené úlohy (kreslení ve vrstvách a spojování vrstev): zvláątní efekty, příprava obrazu pro barevný tisk (soutisk). Souběľné seznámení se s malým editorem pro práci s textem a s jeho pouľitím při kombinaci textu a obrazu. Editor bude podkladem k výkladu systémů DTP (Destop Publishing).

GR3 - Kreativní počítačová grafika 3

Úprava barevného rastrového obrazu: retuą a koláľování digitálních fotografií. Moľnosti tvarové a barevné úpravy obrazu, barevné modely a jejich konverze, grafické formáty, profesionální grafické programové celky (Photo Styler, Corel Paint, Adobe Photoshop, Fauve Matisse apod.), praktické pouľití upravovacího programu, včetně speciálních efektů.

GR4 - Kreativní počítačová grafika 4

Koncepce výstavby animované reálné prostorové scény a praktické pouľití programových nástrojů. Tvorba objektů, manipulace s objekty, osvětlení scény, způsoby stínování, nanáąení textur, základní animační postupy, vlastnosti systémů True Space, 3DStudio, Alias. Praktické pouľití True Space.

4. Zahraniční pobyty studentů

     Studentům, kteří dosahují výborné výsledky ve studiu, a věnují se jazykové přípravě, nabízela fakulta pobyty na zahraničních technických universitách v rámci programu TEMPUS do r.1998, a od r.1999 jsou studentům nabízeny obdobné pobyty v rámci programu SOCRATES. Z odborného hlediska jsou pro studenty nejpřínosnějąí zahraniční pobyty, které jsou spojeny s vypracováním diplomové práce v angličtině, nebo v jiném světovém jazyku, na zahraniční technické universitě.

     V daląí části této kapitoly uvedeme úspěąné absolventy (proto jsou uváděni s titulem "Ing.") oboru Výpočetní technika a informatika, kteří vypracovali svou diplomovou práci v angličtině na zahraniční technické universitě, na zahraniční technické universitě úspěąně reprezentovali Fakultu elektrotechniky a informatiky VUT v Brně, úspěąně reprezentovali Českou republiku, a svou diplomovou práci také úspěąně obhájili.

     Ing. Marek Adamus pobýval na University of Manchester ve Velké Británii v r.1993. Vypracoval diplomovou práci na téma "VHDL Synthesis of an I2C-bus Slave". Diplomová práce řeąila problematiku návrhu podpůrného bloku pro sběrnici I2C-bus za podpory popisu zařízení jazykem VHDL.

     Ing. Peter Géczy pobýval na The Technical University of Denmark v Lyngby v r.1993. Vypracoval diplomovou práci na téma "Properties of Multilayer Artificial Neural Networks". Diplomová práce řeąila problematiku vícevrstvých strukrur umělých neuronových sítí a moľnosti jejich vyuľití.

     Ing. Lubomír Patev pobýval na The Technical University of Denmark v Lyngby v r.1993. Vypracoval diplomovou práci na téma "Applications of the Decision Trees in Decision Support". Diplomová práce řeąila problematiku vytváření rozhodovacích stromů a jejich aplikacemi v procesu rozhodování.

     Ing. Jaromír Bumbálek pobýval na University of Huddersfield ve Velké Británii v r.1995. Vypracoval diplomovou práci na téma "An Optimization in Simulaton Experiments". Diplomová práce řeąila problematiku optimalizace simulačních výpočtů z hlediska počtu simulačních běhů.

     Ing. Jan Cibulka pobýval na University of Huddersfield ve Velké Británii v r.1995. Vypracoval diplomovou práci na téma "Neural Networks RBF". Diplomová práce řeąila návrh a programovou implementaci neuronových sítí RBF na osobním počítači.

     Ing. Jiří Dvořák pobýval na The Technical University of Denmark v Lyngby v r.1995. Vypracoval diplomovou práci na téma "Solving of Differential Equations in a Transputer Network". Diplomová práce řeąila problematiku implementace výpočtu diferenciálních rovnic formou paralelního výpočtu v systému s transputery.

     Ing. Petr Kolenčík pobýval na University of Huddersfield ve Velké Británii v r.1995. Vypracoval diplomovou práci na téma "An Automatic Design of a Static Semantic Analyzer". Diplomová práce řeąila problematiku návrh metody pro analýzu statické sémantiky pro překladač zaloľený na metodě přepisování grafů a její implementaci s vyuľitím prostředku YACG.

     Ing. Pavel Pospíąil pobýval na The Technical University of Denmark v Lyngbyv r.1996. Vypracoval diplomovou práci na téma "Taylor Series Methods for ODE's". Diplomová práce řeąila problematiku návrhu a implementace simulátoru výpočetního systému pro výpočet obyčejných diferenciálních rovnic, který je zaloľen na metodě Taylorovy řady s pouľitím víceslovní aritmetiky.

     Ing. Aleą Gardavský pobýval na Ecole Superieure d'Ingenieurs en Electrotechnique et Electronique v Paříľi ve Francii v r.1997. Vypracoval diplomovou práci na téma "Windows NT Driver". Diplomová práce řeąila problematiku návrhu a implementace řídicího programu pro Windows NT, který komunikuje s vestavěným zařízením IBM PowerPC 403 prostřednictvím řadiče S5933.

     Ing. Frantiąek Kelemen pobýval na University of Huddersfield ve Velké Británii v r.1997. Vypracoval diplomovou práci na téma "G2 - Visualisation and Internet Accessibility". Diplomová práce řeąila problematiku zobrazování údajů z databázového systému G2 na obrazovku s vyuľitím transformace údajových struktur do souborů zapsaných v jazyce HTML.

     Ing. Jiří Vaąátko pobýval na Ecole Superieure d'Ingenieurs en Electrotechnique et Electronique v Paříľi ve Francii v r.1997. Vypracoval diplomovou práci na téma "Installation of pSOSystem Real-Time Operating System on the MPC860 ESIEE Board". Diplomová práce řeąila problematiku implementace operačního systému pSOSystem na desku ESIEE board, která je zaloľena na řadiči MPC860.

     Ing. Petr Kotásek pobýval na Ecole Superieure d'Ingenieurs en Electrotechnique et Electronique v Paříľi ve Francii v r.1998. Vypracoval diplomovou práci na téma "The Windows NT Device Driver for the AMCC S5933 PCI Controller". Diplomová práce řeąila problematiku implementace řídicího programu proWindows NT, který podporuje přenos údajů při napojení vestavěné desky PPC 403 ESIEE ke sběrnici PCI prostřednictvím řadiče AMCC S5933.

     Ing. Milan Urbáąek pobýval na University of Huddersfield ve Velké Británii v r.1998. Vypracoval diplomovou práci na téma "Methods of Petri Nets Analysis Based on Net Graph Reduction". Diplomová práce řeąila problematiku transformací mezi různými třídami Petriho sítí.

     V r.1999, v době přípravy tohoto informačního materiálu, zpracovávají své diplomové práce na zahraniční technické universitě dva studenti z oboru VTI:

     Vladimír Marek pobývá na University of Huddersfield ve Velké Británii. Jeho diplomová práce na téma "Categorical Approach to Markov Systems" je zaměřena na pouľití teorie kategotií pro popis markovských systémů.

     Jiří Mencák pobývá na University of Huddersfield ve Velké Británii. Jeho diplomová práce na téma "Java Target Code Transformation" je zaměřena na optimalizaci zásobníkového kódu současných překladačů jazyka Java, a také na zabezpečení cílového kódu proti reverzní kompilaci.