A Web version (in Czech) of the
2000-07-01: Den 2000-06-30 byl poslední,
kdy se daly skládat semestrální zkoušky z ak.r.1999/2000.
Z výše uvedeného důvodu mají údaje v tomto informačním
materiálu
historický význam.
Aktuální informace pro ak.r.2000/2001 jsou přístupné zde.
Studijní obor
Výpočetní technika a informatika
1999/2000
Vysoké učení technické v Brně
Fakulta elektrotechniky a informatiky
Zpracoval: Ing. Miloš Eysselt, CSc.
______________________________________________________________________
Tento informační materiál neprošel jazykovou úpravou.
Tento informační materiál je určen pro vnitřní využití.
C Miloš Eysselt, 1999
***************************************************
Obsah
1. Charakteristika studijního oboru Výpočetní technika a informatika
2. Ústav informatiky a výpočetní techniky
3. Studijní programy a studijní plány
na oboru Výpočetní
technika a informatika
3.1. Integrovaný
magisterský a bakalářský studijní plán na 1. stupni
3.2. Studijní plán na 2. stupni magisterského studijního
programu VTI
3.3. Studijní plán na 2. stupni
bakalářského studijního programu VTI
3.4. Popisy předmětů
3.4.1. Předměty 1. stupně na
oboru VTI zajišťované pedagogy z ÚIVT
3.4.2. Povinné předměty na 2.
stupni oboru VTI
3.4.3. Volitelné předměty na 2.
stupni oboru VTI
3.4.4. Doporučené technické předměty
2. stupně, které bezprostředně podporují studium na
oboru VTI
3.4.5. Předměty, které nebudou
nabízeny v akademickém roce 1999/2000
3.4.6. Předměty, které pedagogové
z ÚIVT vyučují na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně
4. Zahraniční pobyty studentů
***********************************************************
1. Charakteristika studijního oboru Výpočetní technika a informatika
Ať již si to přejeme, či nikoliv, téměř každá oblast našeho denního života je v současnosti ovlivňována užitím počítačů. Revoluce ve zpracování informací způsobuje přinejmenším takovou změnu životního stylu, jako ve své době způsobila revoluce průmyslová. Při této změně je více pracovních míst pro počítačové odborníky, než lidí s potřebnými znalostmi a zručnostmi, kteří by je zaplnili. Očekává se, že tomu tak bude i nadále. V této oblasti také probíhá aktivní výzkum a vývoj, a proto i potřeba odborníků, kteří chtějí nastoupit vědeckou a výzkumnou kariéru, je značná. Ocenění kvalifikace všech takových odborníků je velmi výrazné jak prestižně, tak finančně.
Výpočetní technika a informatika (VTI) se člení na oblasti, které lze všechny na oboru VTI studovat. Zde se zmíníme o těch hlavních:
Systémové a aplikační programování je oblastí, která vyžaduje kromě odborné znalosti informatiky a výpočetní techniky i znalost některých částí matematiky. Odborník v této oblasti se zabývá návrhem a implementací programového vybavení počítačů. Zaměstnání pro ty, kteří se o tuto oblast zajímají, lze nalézt nejen u firem a distributorů z oblasti VTI, ale i v řadě jiných firem, které takové specialisty nutně potřebují.
Oblast, která prodělala v nedávné době dramatický růst, zahrnuje technické prostředky - výpočetní techniku a počítačové sítě. Revoluční změny v technologii počítačů (integrované obvody VLSI) umožňují levnou a rychlou realizaci navrženého systému. Mikroprocesory a jiné čipy pronikly prakticky do každé oblasti průmyslu a sdělování. To vytváří zvýšenou potřebu pro specialisty se znalostmi počítačových systémů a architektur. Orientace v síti Internet se stává základní vzdělaností počítačového odborníka.
Další oblast, ve které je poptávka v současnosti vysoká, jsou informační systémy. Výchova pro takové místo vyžaduje spojení znalostí z informačních a databázových systémů a technologií se znalostmi z podnikového managementu. Ty lze získat např. kombinací programu VTI a předmětů z nabídky oboru Elektrotechnická výroba a management (v rámci doporučených technických předmětů).
Jinou možností uplatnění je místo systémového integrátora. Firmy dodávající výpočetní techniku, počítačové sítě a programy poskytují koncovým uživatelům ve stále větší míře komplexní služby od funkční a datové analýzy, návrhu informačního systému, přes výběr technických a programových produktů až po údržbu systému během jeho života. V této oblasti jsou odborníci, kteří mají znalosti jak z oblasti programového, tak technického vybavení, velmi hledáni a najdou dobré uplatnění.
Aplikace výpočetní techniky v řadě disciplín jsou tak významné, že mohou vyžadovat spojení znalostí z výpočetní techniky a informatiky a jiného oboru. Např. v lékařství, kde se počítače používají ke zpracování a vyhodnocování signálů a snímků, k diagnóze a terapii, ke zpracování agend apod. Obor VTI lze proto absolvovat i ve spojení s jinými příbuznými obory, např. s orientací na lékařskou informatiku.
Lze říci, že všechny hlavní oblasti poptávky po odbornících výpočetní techniky a informatiky jsou reflektovány v typových zaměřeních studia nabízených Ústavem informatiky a výpočetní techniky za podpory vybraných předmětů z ostatních ústavů Fakulty elektrotechniky a informatiky. Na rozdíl od podobného studijního oboru na vysokých školách klasického univerzitního typu je náš absolvent orientován na samostatné řešení problémů dovedených do praktických a spolehlivých aplikací, a to i aplikací v oblasti technických prostředků. Mezinárodní organizace inženýrů IEEE v roce 1996 definovala novou studijní orientaci inženýrství systémů založených na počítačích (Engineering of Computer-Based Systems). Studijní program oboru VTI je slučitelný s tímto nově koncipovaným a světově uznávaným programem elektrotechnických inženýrů. Podobné zaměření, které poskytuje vzdělání v celé šíři počítačových věd, nelze v současné době získat na vysokých školách klasického univerzitního typu.
Obor VTI (26-17-801) pokrývá jako jediný v Brně celý rozsah počítačových věd, včetně technického (hardware) a programového (software) vybavení počítačů. Kromě širokého přehledového studia dovoluje samozřejmě i individuální volbu zaměření. Garantem oboru VTI na FEI VUT v Brně je Ústav informatiky a výpočetní techniky.
2. Ústav informatiky a výpočetní techniky
telefon: | (05) 7275 139, 4121 2219 |
fax: | (05) 4121 1141 |
e-mail: | uivt@fee.vutbr.cz |
adresa
zaměstnanců a doktorandů: prijmeni@dcse.fee.vutbr.cz |
|
WWW: | http://www.fee.vutbr.cz/UIVT/ |
gopher: | gopher.fee.vutbr.cz |
Ústav informatiky a výpočetní
techniky
FEI VUT v Brně
Božetěchova 2, CZ-612 66 Brno
Vedoucí ústavu Prof. Ing. Tomáš Hruška, CSc.
Zástupce vedoucího ústavu Doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.
Zástupce vedoucího a studijní poradce Ing. Miloš Eysselt, CSc.
Ústav informatiky a výpočetní techniky (ÚIVT) vznikl na Fakultě elektrotechnické VUT v Brně v roce 1964 pod názvem Katedra samočinných počítačů. Do roku 1990 byl veden Prof. Ing. Janem Blatným, DrSc., a v letech 1990 až 1996 Prof. Ing. Václavem Dvořákem, DrSc. Vznik a další vývoj ústavu souvisel s dynamicky se rozvíjející oblastí výpočetní techniky a jejími aplikacemi, souhrnně nazývanými informatikou. Rostoucí požadavky na odborníky v těchto oborech ze všech odvětví hospodářství, obchodu, finančního sektoru i státní správy určovaly rozsah a zaměření výuky, výzkumných úkolů i společných projektů, a také ovlivňovaly růst počtu studentů a pracovníků ústavu.
ÚIVT určoval náplň a profilové předměty studijního oboru Samočinné počítače, později od roku 1973 oboru Elektronické počítače, a konečně od roku 1990 oboru Výpočetní technika a informatika. V současné době zajišťuje ústav výchovu odborníků s kvalifikací bakalář a inženýr v oboru Výpočetní technika a informatika, a doktorů ve vědním oboru 26-17-9 Kybernetika a informatika. Vedle výchovy odborníků s potřebnými znalostmi technických i programových prostředků se pedagogové ústavu účastní řešení vědeckých a výzkumných projektů základního i aplikovaného výzkumu.
Součástí ÚIVT je výukové výpočetní středisko, které technicky zajišťuje provoz výpočetní techniky a počítačové sítě ústavu. Zde probíhá praktická výuka předmětů souvisejících s užitím výpočetní techniky. Výukové výpočetní středisko také plní celofakultní úkoly v oblasti rozvoje informačních systémů a počítačových sítí.
Pedagogický sbor ústavu tvoří v současnosti 21 pedagog, z toho je 5 profesorů a 8 docentů. Řada z nich má zkušenosti ze studijních a přednáškových pobytů na zahraničních technických univerzitách, někteří jsou autory nebo spoluautory celostátních vysokoškolských učebnic. Kromě pedagogů ÚIVT se na výuce předmětů ústavu podílejí i studenti postgraduálního doktorského programu. V současné době aktivně studuje na ústavu 20 interních doktorandů.
Všichni pedagogové, doktorandi a také techničtí pracovníci, ústavu jsou zapojeni do vědecké a výzkumné činnosti. V současnosti existují na ústavu výzkumné skupiny, zaměřené na výzkum v těchto oblastech:
Architektura počítačů - zabývá se výzkumem technik systémů založených na počítačích, paralelními a distribuovanými systémy apod.
Grafika a multimédia - zabývá se budováním a rozvojem multimediální laboratoře, výzkumem metod vizualizace, virtuální reality apod.
Vysoce náročné výpočty - zabývá se výzkumem výstavby dynamických matematických modelů, numerických integračních metod zajišťujících přesnost a stabilitu, programováním transputerových systémů, paralelním programováním s využitím knihovny MPI, grafickým uživatelským rozhraním v Javě apod.
Informační systémy - zabývá se výzkumem v oblasti datového modelování, objektově-orientovaných databázových technologií, získáváním znalostí z databází, efektivních přístupových metod, bezpečností informačních systémů apod.
Modelování a simulace - zabývá se výzkumem metod specifikace systémů, formálních modelů systémů, simulačních metod a prostředků apod.
Neuronové sítě - zabývá se výzkumem neuronových sítí a neuronových asociativních pamětí.
Petriho sítě - zabývá se výzkumem objektově-orientovaných Petriho sítí (OOPN), Petriho sítí s časovými rozšířeními, aplikací temporální logiky pro Petriho sítě, výzkumem metod analýzy Petriho sítí, vývojem podpůrných prostředků a systémů pro OOPN a jejich aplikacemi.
Kromě doktorandů jsou do činnosti výzkumných skupin zapojováni také studenti, a to jak při řešení ročníkových projektů a diplomových prací, tak i v rámci tvůrčí činnosti studentů.
Výzkumné skupiny řeší projekty různých grantových agentur, jsou zapojeny do spolupráce s akademickými a mimoakademickými pracovišti v České republice i v zahraničí.
Technické vybavení ÚIVT zahrnuje řadu počítačových a jiných laboratoří a specializovaných pracovišť, které jsou využívány jak ve výuce, tak při řešení výzkumných úkolů. Laboratoře volně přístupné studentům jsou umístěny ve výukovém výpočetním středisku. Jde především o tři obecně zaměřené laboratoře osobních počítačů, dvě laboratoře multimédií, laboratoř pracovních stanic Sun, a laboratoř periferních zařízení. Ve výukovém výpočetním středisku jsou umístěny i síťové servery Unix a Novell NetWare a pracovní stanice Sun, Silicon Graphics a Digital. Pro řešení vysoce náročných výpočtů lze také využít výkonný 8-procesorový systém Silicon Graphics POWER Challenge L v superpočítačovém centru VUT. Další specializované laboratoře ÚIVT a zahrnují návrhové pracoviště pro FPGA Xilinx, vývojové pracoviště s kartami Motorola M68HC11, a vývojové pracoviště pro mikroprocesory MC 68020, M68332 a signálové procesory DSP 5600, a pracoviště virtuální reality.
Všechny počítače v areálu Božetěchova 2, kde se ÚIVT nachází, jsou propojeny lokální počítačovou sítí. Páteřní síť areálu je tvořena optickými kabely s rychlými přepínači Fast Ethernet. Lokální síť je napojena na fakultní a metropolitní síť optickými kabely a technologií ATM 155 Mb/s. Ze všech počítačů mají zaměstnanci i studenti přístup do sítě Internet. Přístup k servrům je poskytován i vzdáleně, pomocí modemů na terminálovém servru.
Studentům oboru VTI jsou výpočetní prostředky přístupné i nad rámec výuky. Počítačové učebny výukového výpočetního střediska jsou přístupné mimo plánovanou výuku pro volné využití. Provoz je zajištěn v pracovních dnech od 7-20 do 21-00 hod., a o sobotách a nedělích v době od 8-00 až 16-00 hod.
Aktuální údaje o ÚIVT lze nalézt na WWW adrese http://www.fee.vutbr.cz/UIVT/.
3. Studijní programy a studijní plány na oboru Výpočetní technika a informatika
Obr. 1
V souvislosti se změnami, které přinesl inovovaný zákon o vysokých školách č.111/1998 Sb., došlo ke změnám i ve studijních podmínkách na FEI VUT v Brně, a tím současně i na oboru Výpočetní technika a informatika (VTI: 26-17-801). Obr.1 ukazuje základní vztah mezi magisterským a bakalářským studijním plánem a jejich společnou částí na 1. stupni.
Obr. 2
Magisterský (inženýrský) studijní plán na oboru VTI tedy sleduje dvoustupňové schéma s navazujícím doktorským (postgraduálním) studijním programem (viz obr. 2).
První stupeň trvá nominálně 4 semestry, a je společný pro studenty v magisterském i bakalářském studijním programu. Zatímco elektrotechnické obory mají 1. stupeň společný, obor VTI má již od 2. semestru odlišný studijní plán. Na obor VTI, nebo na jiné obory, se studenti přihlašují koncem 1. semestru na 1. stupni. První stupeň je zakončen soubornou zkouškou (SZ), při které se na oboru VTI diskutují poznatky ze základů výpočetní techniky, informatiky a elektrotechniky (algoritmy, datové struktury, programování, logické systémy, a teorie obvodů, signálů a systémů). Pro studium je charakteristický kreditový způsob hodnocení, kvantifikující počet absolvovaných předmětů a v nich dosažené výsledky (prostřednictvím váženého studijního průměru).
Druhý stupeň magisterského programu je plánován nominálně na 6 semestrů. Studenti si podle vlastního zájmu doplňují povinné předměty kombinací volitelných a doporučených předmětů tak, aby splnili kreditovou povinnost v jednotlivých kategoriích předmětů. Přehledná tabulka povinných a volitelných předmětů na oboru VTI (studijní plán) je uvedena v další části této kapitoly. Součástí magisterského studijního plánu je také vypracování diplomové práce, kterou student prokazuje tvůrčí inženýrské schopnosti při samostatném řešení zadaného problému. Studium je zakončeno obhajobou diplomové práce a státní závěrečnou zkouškou.
Sestavení magisterského studijního plánu na oboru VTI vychází z metodiky vypracované mezinárodními organizacemi IEEE a ACM v rámci iniciativy "Computing Curricula 1991". Výhody studijního plánu slučitelného s modelem IEEE / ACM jsou zřejmé: Je to mj. možnost absolvovat část studia v zahraničí s přenosem kreditů.
Do magisterského studijního studijního plánu je také promítnut návrh studijní a profesní orientace na systémy založených na počítačích (ECBS - Engineering of Computer-Based Systems) pro úroveň "Master of Science, tj. náš " Ing.", vypracovaný pracovní skupinou IEEE Computer Society v roce 1996.
Druhý stupeň magisterského studijního plánu je současně magisterskou "nadstavbou" pro absolventy vysokých škol, kteří se prokáží diplomem s titulem "Bc." (viz obr. 1). Pokud by se o magisterskou "nadstavbu" na oboru VTI ucházel absolvent z jiné vysoké školy, jeho přijímací zkouškou bude složení souborné zkoušky před zkušební komisí oboru VTI. Lze předpokládat, že takovému uchazeči, v případě přijetí, mohou být předepsány diferenční zkoušky z předmětů 1. stupně oboru VTI, u kterých nedoloží rovnocenné úspěšně uzavřené předměty ze studia na jiné vysoké škole.
Pro zájemce o prohloubení teoretických znalostí v oboru VTI je doktorský program organizován v oboru Kybernetika a informatika. Úspěšní absolventi tohoto studijního programu, který trvá nominálně 6 semestrů, získávají titul doktor "Ph.D. (t.č. dobíhající "Dr.")". Nabízené předměty jsou pouze volitelné či doporučené, a jejich výběr provede student (doktorand) spolu se svým školitelem. V úvodních 4 semestrech si doktorand zapisuje vybrané předměty, a zbylé 2 semestry jsou obvykle věnovány vypracování disertační práce.
Studijní zaměření v magisterském programu na oboru VTI
Student si určuje sám podíl volitelných technických a programátorských předmětů pro budování svého odborného profilu. Studenti mají k dispozici studijního poradce, který je schopen volbu předmětů konzultovat (v současnosti Ing. Miloš Eysselt, CSc.). Pro usnadnění volby jsou sestaveny skupiny předmětů pro studijní zaměření, které jsou popsány v této podkapitole.
Na oboru VTI platí zásada, že si každý své odborné a profesní zaměření buduje sám podle svého zájmu.
Studentům, kteří nemají svou vlastní představu o svém odborném zaměření, rada oboru VTI navrhuje, aby zvážili, zda jim vyhoví některé níže uvedené studijní zaměření. V současné době jsou na oboru VTI v magisterském programu doporučeny skupiny předmětů pro následující odborná zaměření:
PSA - Počítačové Systémy a Architektury
PPS - Projektování Programových Systémů
IST - Informační Systémy a Technologie
PGM - Počítačová Grafika a Multimédia
SZP - Systémy Založené na Počítačích
ČZS - Číslicové Zpracování Signálů
LIN - Lékařská INformatika
Skupiny předmětů pro jednotlivé zaměření nejsou uzavřené a povinné, ale v souladu s nejmodernějšími trendy ve světě jsou některé předměty "rok od roku" vyřazovány, a jiné předměty přidávány. Výjimku tvoří skupina předmětů pro zaměření na lékařskou informatiku (LIN) pro ty studenty, kteří se rozhodnou dosáhnout "atestu LIN" na základě "zvláštní doplňující zkoušky" na závěr studia: pro tyto studenty jsou vybrané předměty povinné, což se řeší formou individuálního studijního plánu (bližší informace lze získat na Ústavu biomedicínského inženýrství, Purkyňova 118).
Pro studijní zaměření na inženýrství počítačových systémů a architektur (PSA) doporučujeme vybrat si volitelné předměty Aplikované mikropočítače (AMC), Diagnostika a bezpečné systémy (DIA), Komunikace v počítačových aplikacích (KPA), Moderní návrh číslicových systémů (NCS), Operační systémy 2 (OS2), Praktické paralelní programování (PPP), Počítačové sítě (PSI), Personální počítače, technická péče (PTP), Řízení projektů systémů založených na počítačích (RPS), Strojově orientované jazyky 2 (SJ2), Systémy odolné proti poruchám (SOP) a Teoretická informatika 2 (TI2), a doporučený technický předmět Jazyky C a C++ (CPP).
Pro studijní zaměření inženýrství projektování programových systémů (PPS) doporučujeme vybrat si volitelné předměty Architektura programových systémů (APS), Bezpečnost a kryptografie (BKR), Funkcionální a logické programování (FLP), Grafická uživatelská rozhraní (GUR), Informační systémy (INS), Moderní aplikace počítačů (APP), Objektově orientované modelování a prototypování (OMP), Praktické paralelní programování (PPP), Operační systémy 2 (OS2), Počítačové sítě (PSI), Řízení projektů systémů zaloených na počítačích (RPS), Teoretická informatika 2 (TI2), a doporučený technický předmět Jazyky C a C++ (CPP).
Pro studijní zaměření na inženýrství informačních systémů a technologií (IST) doporučujeme vybrat si volitelné předměty Architektura programových systémů (APS), Bezpečnost a kryptografie (BKR), Funkcionální a logické programování (FLP), Informační systémy (INS), Objektově orientované modelování a prototypování (OMP), Počítačové sítě (PSI), Systémy odolné proti poruchám (SOP), Řízení projektů systémů založených na počítačích (RPS), Teoretická informatika 2 (TI2), Výstavba překladačů (VPR), a doporučený technický předmět Jazyky C a C++ (CPP).
Pro studijní zaměření na inženýrství počítačové grafiky a multimédií (PGM) doporučujeme vybrat si volitelné předměty Aplikované mikropočítače (AMC), Grafická uživatelská rozhraní (GUR), Grafické a multimediální procesory (GMP), Moderní aplikace počítačů (APP), Multimédia (MUM), Operační systémy 2 (OS2), Počítačová grafika (POG), Praktické paralelní programování (PPP), Periferní zařízení 1 (PZ1), Periferní zařízení 2 (PZ2), Personální počítače, technická péče (PTP), Styk člověk stroj (SCS), a doporučený technický předmět Jazyky C a C++ (CPP).
U studijního zaměření na inženýrství systémů založených na počítačích (SZP) se perspektivně předpokládá, že bude dostupné i pro studenty z jiných oborů FEI VUT (na základě diferenčních zkoušek), kteří se rozhodnou získat titul "Ing." na oboru VTI ve studijním zaměření na inženýrství systémů založených na počítačích. Obsahová náplň studia SZP vychází z iniciativy mezinárodní organizace IEEE Computer Society a odpovídá osnovám podle návrhu pracovní skupiny pro výuku "Technického výboru ECBS (Engineering of Computer - Based Systems)". Jedná se o studijní zaměření, které respektuje moderní aplikace počítačů jako vestavěných modulů v jiných zařízeních. Absolventi studijního zaměření SZP budou schopni navrhovat a realizovat systémy, jejichž chování je určováno či řízeno počítači, a jejichž nepominutelnými složkami je tedy technické, programové a komunikační vybavení vestavěných počítačů.
Toto studijní zaměření předpokládá složení zkoušek z předmětů, které jsou na oboru VTI povinné, a to z Architektury počítačů (ARP), Databázových systémů a návrhu databází (DSI), Modelování a simulace systémů (MSI), Semestrálního projektu (PI3 ) a Diplomové práce (DPI).
Dále jsou "povinnými" předměty SZP volitelné předměty oboru VTI Architektura programových systémů (APS), Diagnostika a bezpečné systémy (DIA), Komunikace v počítačových aplikacích (KPA), Metody systémového inženýrství (SYI) a Řízení projektů systémů založených na počítačích (RPS).
Další nepominutelný předmět je v přípravě pro nabídku pro ak.r. 2000/2001 jako volitelný předmět, a to Návrh systémů založených na počítačích.
Tuto povinnou skladbu předmětů si student doplňuje podle svého zájmu předměty z volitelných předmětů oboru VTI, jako jsou například Aplikované mikropočítače (AMC), Bezpečnost a kryptografie (BKR), Grafické a multimediální procesory (GMP), Grafická uživatelská rozhraní (GUR), Multimédia (MUM), Moderní návrh číslicových systémů (NCS), Neuronové sítě (NEU), Operační systémy 2 (OS2), Praktické paralelní programování (PPP), Periferní zařízení 1 (PZ1), Periferní zařízení 2 (PZ2), Personální počítače, technická péče (PTP), Strojově orientované jazyky 2 (SJ2), Styk člověk - stroj (SCS), Systémy odolné proti poruchám (SOP), Teoretická informatika 2 (TI2), a dalšími volitelnými a doporučenými technickými předměty, které podporují aplikace technických a programových prostředků, a doporučeným technickým předmětem Jazyky C a C++ (CPP).
Pro studijní zaměření na inženýrství číslicového zpracování signálů (ČZS) doporučujeme vybrat si volitelné předměty Aplikované mikropočítače (AMC), Číslicové zpracování a analýza obrazů (ZAO), Číslicové zpracování a analýza signálů (ZAS), Grafické a multimediální procesory (GMP), Multimédia (MUM), Periferní zařízení 1 (PZ1), Periferní zařízení 2 (PZ2), Strojově orientované jazyky 2 (SJ2), a doporučené technické předměty Adaptivní zpracování signálů (AZI), Nové algoritmy zpracování signálů (AZS), Číslicové zpracování akustických signálů (CZA), Číslicové filtry (CIF), Jazyky C a C++ (CPP) a Signálové procesory (SPL).
Pro studijní zaměření na inženýrství lékařské informatiky (LIN) doporučujeme vybírat si z těchto volitelných a doporučených technických předmětů (podmínky "atestu LIN" si student dojedná na Ústavu biomedicínského inženýrství (ÚBMI) a ÚIVT formou individuálního studijního plánu: Aplikované mikropočítače (AMC), Biofyzika (BFE), Biologie člověka (BCI), Bionika (BNK), Číslicové zpracování a analýza obrazů (ZAO), Číslicové zpracování a analýza signálů (ZAS), Expertní systémy a podpora medicínské diagnostiky (ESL), Grafické a multimediální procesory (GMP), Grafická uživatelská rozhraní (GUR), Informační systémy (INS), Klinická fyziologie (KFI), Marketing ve zdravotnictví (MLP), Medicínské informační systémy (MED), Modelování biologických systémů (MOB), Moderní aplikace počítačů (APP), Multimédia (MUM), Periferní zařízení 1 (PZ1), Personální počítače, technická péče (PTP), Strojově orientované jazyky 2 (SJ2), Styk člověk stroj (SCS), Zdravotní péče (ZPI) a Jazyky C a C++ (CPP).
Poznámka k odbornému studijnímu zaměření na lékařskou informatiku v rámci oboru VTI
Biomedicínské a klinické inženýrství, a lékařská informatika představují ve světě rychle se rozvíjející, a dnes již uznávané interdisciplinární odborné profesní orientace, jejichž záběr je velmi široký. V zásadě jde o aplikace technických principů v biologii, medicíně a zdravotnictví, jako jsou návrh, konstrukce a údržba lékařské techniky, informatizace zdravotní péče, a také o spoluúčast technicky orientovaného odborníka ve výzkumném lékařském týmu, jemuž může přispívat z medicínského hlediska "nekonformními" podněty. Páteř interdisciplinární výuky tvoří biomedicínské předměty, vyučované převážně lékaři. Podstatnou součástí této výuky jsou stáže ve fakultní nemocnici a v laboratořích Lékařské fakulty Masarykovy university v Brně, které studentovi umožňují seznámení se s medicínským prostředím a odlišným charakterem souvisejících problémů ve srovnání s prací v čistě technickém nebo podnikatelském prostředí. Další složkou výuky jsou předměty, zabývající se problematikou aplikací informatických disciplin v biomedicínské oblasti a interdisciplinární předměty, zabývající se medicínskou problematikou ze systémového hlediska. Studium je koncipováno jako magisterské. Ti ze studentů, kteří splní podmínky stanovené Ústavem biomedicínského inženýrství, a složí na závěr studia zvláštní závěrečnou zkoušku, získají vedle obecného diplomu inženýra v oboru Výpočetní technika a informatika i certifikát (atest LIN) o získání základní kvalifikace v oblasti lékařské informatiky, kterým se mohou vykázat, pokud se budou ucházet o zaměstnání v oblasti biomedicínského výzkumu, zdravotnictví a v příbuzných oborech. Odborné studijní zaměření na lékařskou informatiku umožňuje studium vybraných "interdisciplinárních" předmětů, aniž je přitom omezena možnost budoucího zaměstnání, která je dána standardním absolvováním studijního oboru VTI.
Bakalářský studijní program na oboru VTI
Bakalářský studijní program a studijní plán na oboru VTI sledují rovněž dvoustupňové schéma (viz obr. 1). Bakalářský 2. stupeň (bakalářská nadstavba) je nabízen studentům, kteří se rozhodnou získat vysokoškolské vzdělání za kratší dobu, a nebo studentům, kteří neukončí první stupeň soubornou zkouškou (SZ). Pokud by se o bakalářskou nadstavbu ucházel student z jiné vysoké školy, lze předpokládat, že takovému uchazeči v případě přijetí budou předepsány diferenční zkoušky z předmětů 1. stupně oboru VTI, u kterých nedoloží rovnocenné úspěšně uzavřené předměty ze studia na jiné vysoké škole. Absolventi bakalářského studijního programu mají možnost, a to po úspěšném složení souborné zkoušky, získat titul "Ing." po úspěšném absolvování magisterské nadstavby, která trvá nominálně 6 semestrů, a je totožná se 2. stupněm magisterského studijního programu, jak je patrné z úvodního obr. 1.
Bakalářský 2. stupeň (bakalářská "nadstavba") trvá nominálně 3 semestry. Studenti si podle vlastního zájmu doplňují povinné předměty z nabídky volitelných a doporučených předmětů tak, aby splnili kreditovou povinnost v jednotlivých kategoriích předmětů. Přehledná tabulka povinných a volitelných předmětů na oboru VTI je uvedena na konci této kapitoly. Pro relativní krátkost bakalářské nadstavby nejsou v bakalářském programu nabízena odborná studijní zaměření, a každý student se profesně orientuje sám s cílem úspěšně vypracovat a obhájit bakalářskou práci. Vypracováním bakalářské práce student prokazuje schopnosti aplikovat získané poznatky při samostatném řešení zadaného problému. Studium je zakončeno obhajobou bakalářské práce a státní závěrečnou zkouškou.
Zájemci o bakalářský 2. stupeň v akademickém roce 1999/2000 získají informace zde .
3.1. Integrovaný magisterský a bakalářský studijní plán na 1. stupni
Poznámky pro další podkapitoly:
Poznámka 1: V další části textu jsou uvedeny tabulky s nabídkou předmětů pro obor VTI, a to jak v magisterském, tak i v bakalářském studijním programu. Jsou uvedeny všechny předměty, nabízené ÚIVT, a některé další, které obor VTI přímo podporují. Podrobnější údaje o předmětech jsou uváděny především u předmětů, které zajišťuje ÚIVT. Ty jsou v tabulkách zvýrazněny. Význam sloupců tabulek je následující:
Zkr - zkratka - třípísmenný (z celoškolské databáze VUT v Brně) kód předmětu,
Typ - typ předmětu: P - povinný, V - volitelný, DT - doporučený technický, DV - doporučený všeobecně vzdělávací
Kr - počet kreditů za předmět
Název předmětu - plný (nebo zkrácený) název předmětu,
Roz - rozsah předmětu ve tvaru "hodiny přednášek - hodiny "praktických zaměstnání" za týden,
Uk - způsob ukončení předmětu: Za - zápočet, Zk - zkouška, Kl - klasifikovaný zápočet,
Úst - ústav zajišťující daný předmět,
Garant - garant předmětu, zpravidla přednášející,
Zátěž - zátěž studenta v hodinách za semestr: P - přednášky, N - numerická cvičení, L - laboratoř, C - počítač, J - projekty a jiné.
Poznámka 2) Popisy předmětů zajišťovaných ÚIVT, a některých dalších předmětů, které studium oboru VTI podporují, a předmětů, které jsou v nabídce ÚIVT pro jiné fakulty, nebo se v akademickém roce 1999/2000 nevypisují, jsou uvedeny v podkapitole 3.4.
1. semestr (zimní) (poznámka: společné studium všech oborů, skupiny 1A, 1B, 1C, 1D, 1E, 1F)
Zkr |
Typ |
Kr |
Název předmětu |
Roz |
Uk |
Úst |
Garant |
Zátěž |
FY1 | P |
5 |
Fyzika 1 | 2-3 | Zk |
FYZ | ||
LAG | P |
4 |
Lineární algebra a geometrie | 2-2 | Za |
MAT | ||
MA1 | P |
8 |
Matematika 1 | 3-4 | Zk |
MAT | ||
PP1 | P |
4 |
Programování a užití počítačů 1 | 2-2 | Kl |
IVT | Honzík | 28-0-0-28-0 |
TDE | P |
5 |
Technická dokumentace a CAD | 2-3 | Zk |
ETE | ||
TVS | P |
0 |
Tělesná výchova | 0-2 | Za |
KUS | ||
ZEL | P |
3 |
Základy elektrotechniky | 2-2 | Kl |
VEE |
2. semestr (letní) oboru VTI (skupiny 1E, 1F)
Zkr |
Typ |
Kr |
Název předmětu |
Roz |
Uk |
Úst |
Garant |
Zátěž |
APR | P |
5 |
Algoritmy a programování | 3-2 |
Zk |
IVT |
Kreslíková | 42-0-0-28-0 |
AGR | P |
4 |
Algebry a grafy | 2-2 |
Zk |
MAT |
||
FI2 | P |
5 |
Fyzika 2 | 2-3 |
Zk |
FYZ |
||
M2I | P |
8 |
Matematická analýza 2 | 3-4 |
Zk |
MAT |
||
TOI | P |
8 |
Teorie obvodů | 3-4 |
ZaZk |
TEE |
||
TVS | P |
0 |
Tělesná výchova | 0-2 |
Za |
KUS |
||
PRO | V |
2 |
Programovací seminář | 0-2 |
Kl |
IVT |
Kreslíková | 0-0-0-0-28 |
3. semestr (zimní) oboru VTI (skupiny 2E, 2F)
Zkr |
Typ |
Kr |
Název předmětu |
Roz |
Uk |
Úst |
Garant |
Zátěž |
ADS | P |
7 |
Algoritmy a dat. struktury 1) | 3-3 | Zk |
IVT |
Honzík | 42-0-0-42-0 |
ESY | P |
7 |
Elektronické součástky | 3-3 | ZaZk |
MEL |
||
FI3 | P |
4 |
Fyzika 3 | 2-2 | Zk |
FYZ |
||
LOG | P |
4 |
Matematická logika | 2-2 | Zk |
MAT |
||
LOS | P |
5 |
Logické systémy 1) | 3-2 | Zk |
IVT |
Eysselt | 42-16-8-0-4 |
OS1 | P |
5 |
Operační systémy 1 1) | 3-2 | Zk |
IVT |
Peringer | 42-0-0-28-0 |
PPS | P |
5 |
Projektování prog. systémů 1) | 3-2 | Zk |
IVT |
Zendulka | 42-0-0-14-14 |
4. semestr (letní) oboru VTI (skupiny 2E, 2F)
Zkr |
Typ |
Kr |
Název předmětu |
Roz |
Uk |
Úst |
Garant |
Zátěž |
ADS | P |
7 |
Algoritmy a dat. struktury 1) | 3-3 |
Zk |
IVT | Honzík | 42-0-0-42-0 |
NMP | P |
7 |
Numerická matematika a pravděpodobnost | 3-3 |
Zk |
MAT | ||
LOS | P |
5 |
Logické systémy 1) | 3-2 |
Zk |
IVT | Eysselt | 42-16-8-0-4 |
OS1 | P |
5 |
Operační systémy 1 1) | 3-2 |
Zk |
IVT | Peringer | 42-0-0-28-0 |
PPS | P |
5 |
Projektování prog. systémů 1) | 3-2 |
Zk |
IVT | Zendulka | 42-0-0-14-14 |
SXC | P |
7 |
Systémy, procesy, signály | 3-3 |
Zk |
BMI |
Doporučený technický předmět 2. stupně, který lze studovat v předstihu již na 1. stupni
Zkr |
Typ |
Kr |
Název předmětu |
Roz |
Uk |
Úst |
Garant |
Zátěž |
CPP | DT |
6 |
Jazyky C a C++ 1) | 3-2 |
Zk |
IVT |
Peringer | 42-0-0-0-28 |
3.2. Studijní plán na 2. stupni magisterského studijního programu VTI
1. semestr (zimní)
Zkr |
Typ |
Kr |
Název předmětu |
Roz |
Uk |
Úst |
Garant |
Zátěž |
CIO | P |
6 |
Číslicové a impulsové obvody | 2-3 |
Zk |
IVT |
Schwarz | 28-16-0-12-14 |
DSI | P |
6 |
Databázové systémy a návrh DB | 3-2 |
Zk |
IVT |
Zendulka | 42-0-0-6-22 |
TI1 | P |
6 |
Teoretická informatika 1 | 3-2 |
Zk |
IVT |
Češka | 42-12-0-2-14 |
ZPG | P |
6 |
Základy počítačové grafiky | 3-2 |
Zk |
IVT |
Serba | 42-0-0-28-0 |
SJ2 | V |
6 |
Strojově orientované jazyky 2 | 3-2 |
Zk |
IVT |
Zbořil | 42-0-0-0-28 |
ZAS | V |
7 |
Číslicové zpracování analog. sign. | 3-3 |
Zk |
BMI |
Jan | 42-0-0-14-28 |
BFE | DT |
5 |
Biofyzika | 3-1 |
Zk |
BMI |
Šimurda | 42-0-0-14-0 |
CPP | DT |
6 |
Jazyky C a C++1) | 3-2 |
Zk |
IVT |
Peringer | 42-0-0-0-28 |
2. semestr (letní)
Zkr |
Typ |
Kr |
Název předmětu |
Roz |
Uk |
Úst |
Garant |
Zátěž |
PRJ | P |
6 |
Programovací jazyky | 3-2 |
ZaZk |
IVT |
Hruška | 42-14-0-0-14 |
VPO | P |
6 |
Výstavba počítačů | 3-2 |
Zk |
IVT |
Drábek | 42-16-6-0-6 |
ZAP | P |
6 |
Základy překladačů | 3-2 |
ZaZk |
IVT |
Kolář | 42-14-0-0-14 |
APP | V |
6 |
Moderní aplikace počítačů | 3-2 |
Zk |
IVT |
Kunovský | 42-0-0-28-0 |
APS | V |
6 |
Architektura progr. syst. | 3-2 |
Zk |
IVT |
Honzík | 42-0-0-0-28 |
POG | V |
7 |
Počítačová grafika | 3-3 |
Zk |
IVT |
Serba | 42-0-0-21-21 |
PZ1 | V |
6 |
Periferní zařízení 1 | 3-2 |
Zk |
IVT |
Linhart | 42-0-12-0-16 |
ZAO | V |
7 |
Číslic. zprac. a anal. obrazů | 3-3 |
Zk |
BMI |
Jan | 42-14-0-28-0 |
BCI | DT |
5 |
Biologie člověka | 3-1 |
Zk |
BMI |
Honzíková | 42-0-0-14-0 |
CPP | DT |
6 |
Jazyky C a C++1) | 3-2 |
Zk |
IVT |
Peringer | 42-0-0-0-28 |
??? | DT |
5 |
"Matematický předmět" 2) | "4" |
Zk |
MAT |
3. semestr (zimní)
Zkr |
Typ |
K |
Název předmětu |
Roz |
Uk |
Úst |
Garant |
Zátěž |
MSI | P |
6 |
Modelování a simulace systémů | 3-2 |
Zk |
IVT |
Rábová | 42-0-0-14-14 |
PI1 | P |
0 |
Ročníkový projekt 1 | 0-2 |
Za |
IVT |
Rábová | 0-10-0-0-18 |
VSL | P |
6 |
Vyčíslitelnost a složitost | 3-2 |
Zk |
IVT |
Janoušek | 42-14-0-0-14 |
FLP | V |
6 |
Funkcionální a logické progr. | 3-2 |
Zk |
IVT |
Kolář | 42-0-0-14-14 |
GUR | V |
6 |
Grafická uživatelská rozhraní | 3-2 |
Zk |
IVT |
Lampa | 42-0-0-14-14 |
PZ2 | V |
6 |
Periferní zařízení 2 | 3-2 |
Zk |
IVT |
Linhart | 42-0-0-16-12 |
SCS | V |
6 |
Styk člověk-stroj | 2-3 |
Zk |
IVT |
Zemčík | 28-0-0-21-21 |
VPR | V |
6 |
Výstavba překladačů 3) | 3-2 |
Zk |
IVT |
Hruška | 42-14-0-0-14 |
BNK | DT |
6 |
Bionika | 3-2 |
Zk |
BMI |
Holčík | 42-0-0-28-0 |
KFI | DT |
5 |
Klinická fyziologie | 2-2 |
Zk |
BMI |
Chaloupka | 28-0-28-0-0 |
MED | DT |
6 |
Medicínské informační systémy | 3-2 |
Zk |
BMI |
Dvořák | 42-0-0-28-0 |
4. semestr (letní)
Zkr |
Typ |
Kr |
Název předmětu |
Roz |
Uk |
Úst |
Garant |
Zátěž |
PDT | P |
6 |
Přenos dat | 3-2 |
Zk |
IVT |
Švéda | 42-22-0-6-0 |
PI2 | P |
4 |
Ročníkový projekt 2 | 0-2 |
Kl |
IVT |
Rábová | 0-6-0-0-22 |
UIN | P |
6 |
Umělá inteligence | 3-2 |
Zk |
IVT |
Zbořil | 42-6-0-6-16 |
AMC | V |
6 |
Aplikované mikropočítače | 2-3 |
Zk |
IVT |
Schwarz | 28-0-0-30-12 |
APJ | V |
6 |
Automatizace projektování 3) | 2-3 |
Zk |
IVT |
Schwarz | 28-0-0-18-24 |
BKR | V |
6 |
Bezpečnost a kryptografie | 3-2 |
Zk |
IVT |
Hanáček | 42-0-0-0-28 |
ESL | V |
6 |
Expertní systémy | 3-2 |
Zk |
BMI |
Provazník | 42-0-0-28-0 |
MUM | V |
6 |
Multimédia | 2-3 |
Zk |
IVT |
Zemčík | 28-0-0-21-21 |
OMP | V |
6 |
Objektově orientované programování a prototypování | 2-3 |
Zk |
IVT |
Janoušek | 28-0-0-21-21 |
OS2 | V |
6 |
Operační systémy 2 | 3-2 |
Zk |
IVT |
Lampa | 42-0-0-14-14 |
PPP | V |
6 |
Praktické paralelní program.4) | 3-2 |
Zk |
IVT |
Dvořák | 42-0-0-28-0 |
SPI | V |
6 |
Signálové procesory 3) | 3-2 |
Zk |
IVT |
Fučík | 42-0-0-14-14 |
SYI | V |
6 |
Metody systémového inženýrství 3) | 3-2 |
Zk |
AMT |
Fuchs | 42-14-0-14-0 |
ZPI | DT |
5 |
Zdravotní péče | 2-2 |
Zk |
BMI |
Vomela | 28-0-0-28-0 |
5. (zimní) semestr
Zkr |
Typ |
Kr |
Název předmětu |
Roz |
Uk |
Úst |
Garant |
Zátěž |
ARP | P |
6 |
Architektury počítačů | 3-2 |
ZaZk |
IVT |
Dvořák | 42-20-0-8-0 |
PDA | P |
6 |
Paralelní a distribuované. algoritmy | 3-2 |
Zk |
IVT |
Hanáček | 42-0-0-0-28 |
PI3 | P |
2 |
Semestrální projekt | 0-2 |
Kl |
IVT |
Rábová | 0-8-0-0-20 |
GMP | V |
6 |
Grafické procesory | 3-2 |
Zk |
IVT |
Drábek | 42-0-0-14-14 |
INS | V |
6 |
Informační systémy | 3-2 |
ZaZk |
IVT |
Hruška | 42-0-0-14-14 |
KPA | V |
6 |
Komunikace v poč. aplikacích 3) | 3-2 |
Zk |
IVT |
Švéda | 42-8-0-6-14 |
NEU | V |
6 |
Neuronové sítě | 3-2 |
Zk |
IVT |
Zbořil | 42-0-0-0-28 |
PSI | V |
6 |
Počítačové sítě | 3-2 |
Zk |
IVT |
Švéda | 42-0-0-14-14 |
SOP | V |
6 |
Systémy odolné proti poruchám | 3-2 |
Zk |
IVT |
Drábek | 42-0-0-14-14 |
CIF | DT |
6 |
Číslicové filtry | 3-2 |
Zk |
TKO |
Smékal | 42-14-0-14-0 |
CZA | DT |
7 |
Číslicové zprac. akust. signálů | 3-3 |
Zk |
TKO |
Kintr | 42-0-0-42-0 |
MOB | DT |
6 |
Modelování biologických syst. | 3-2 |
Zk |
BMI |
Holčík | 42-0-0-28-0 |
6. semestr (letní)
Zkr |
Typ |
Kr |
Název předmětu |
Roz |
Uk |
Úst |
Garant |
Zátěž |
DPI | P |
10 |
Diplomový projekt | 0-10 |
Za |
IVT |
Rábová | 0-0-0-0-130 |
DIA | V |
6 |
Diagnostika a bezpečné systémy | 3-2 |
Zk |
IVT |
Drábek | 42-0-0-14-14 |
MSJ | V |
6 |
Moderní simulační jazyky 3) | 2-3 |
Zk |
IVT |
Rábová | 42-0-0-0-28 |
NCS | V |
6 |
Moderní návrh číslicových syst.3) | 3-2 |
Zk |
IVT |
Fučík | 42-0-0-14-14 |
PTP | V |
6 |
Personální počítače, tech. péče | 2-3 |
Zk |
IVT |
Kotásek | 28-0-42-0-0 |
TI2 | V |
6 |
Teoretická informatika 2 | 3-2 |
Zk |
IVT |
Češka | 0-8-0-0-20 |
AZS | DT |
6 |
Moderní algoritmy zprac. signálů | 3-2 |
Zk |
BMI |
Kozumplík | 42-0-0-28-0 |
??? | DV |
8 |
"Cizí jazyk" 2) |
Poznámky:
1) Předmět je vypisován v letním i zimním semestru. Lze si ho zapsat v akademickém roce jen jedenkrát.
2) "Matematický (DT-) předmět" a "Cizí jazyk" lze studovat a uzavřít kdykoli.
3) Předmět nebude v akademickém roce 1999/2000 nabízen.
4) Dříve "Aplikované multiprocesorové systémy".
3.3. Studijní plán na 2. stupni bakalářského programu VTI
Studijní plán na 2. stupni bakalářského studijního programu na oboru VTI je odvozen od studijního plánu na 2. stupni magisterského studijního programu na oboru VTI. Bakalářský studijní plán je navržen tak, aby studentům poskytl v povinných předmětech základní poznatky a vědomosti z oblasti databázových a informačních systémů, a také základní poznatky a vědomosti z oblasti technické péče o výpočetní techniku.
1. semestr (zimní)
Zkr |
Typ |
Kr |
Název předmětu |
Roz |
Uk |
Úst |
Garant |
Zátěž |
DSI | P |
6 |
Databázové systémy a návrh DB | 3-2 |
Zk |
IVT |
Zendulka | 42-0-0-6-22 |
ZPG | P |
6 |
Základy počítačové grafiky | 3-2 |
Zk |
IVT |
Serba | 42-0-0-28-0 |
CPL | V |
6 |
Praktické programování v C | 2-3 |
Zk |
AMT |
Richter | 28-0-0-28-14 |
MSI | V |
6 |
Modelování a simulace systémů | 3-2 |
Zk |
IVT |
Rábová | 42-0-0-14-14 |
SJ2 | V |
6 |
Strojově orientované jazyky 2 | 3-2 |
Zk |
IVT |
Zbořil | 42-0-0-0-28 |
TI1 | V |
6 |
Teoretická informatika 1 | 3-2 |
Zk |
IVT |
Češka | 42-12-0-2-14 |
VSL | V |
6 |
Vyčíslitelnost a složitost | 3-2 |
Zk |
IVT |
Janoušek | 42-14-0-0-14 |
ZAS | V |
7 |
Číslicové zpracování analog. sign. | 3-3 |
Zk |
BMI |
Jan | 42-0-0-14-28 |
CPP | DT |
6 |
Jazyky C a C++ | 3-2 |
Zk |
IVT |
Peringer | 42-0-0-0-28 |
2. semestr (letní)
Zkr |
Typ |
Kr |
Název předmětu |
Roz |
Uk |
Úst |
Garant |
Zátěž |
PTP | P |
6 |
Personální počít., tech. péče | 2-3 |
Zk |
IVT |
Kotásek | 28-0-42-0-0 |
VPO | P |
6 |
Výstavba počítačů | 3-2 |
Zk |
IVT |
Drábek | 42-16-6-0-6 |
AIP | V |
6 |
Automatizace inženýr. prací | 1-4 |
Zk |
AMT |
Zmrzlý | 14-0-0-56-0 |
AMC | V |
6 |
Aplikované mikropočítače | 2-3 |
Zk |
IVT |
Schwarz | 28-0-0-30-12 |
APJ | V |
6 |
Automatizace projektování | 2-3 |
Zk |
IVT |
Schwarz | 28-0-0-18-24 |
APP | V |
6 |
Moderní aplikace počítačů | 3-2 |
Zk |
IVT |
Kunovský | 42-0-0-28-0 |
APS | V |
6 |
Architektura prog. systémů | 3-2 |
Zk |
IVT |
Honzík | 42-0-0-0-28 |
BKR | V |
6 |
Bezpečnost a kryptografie | 2-3 |
Zk |
IVT |
Hanáček | 28-0-0-0-42 |
DIA | V |
6 |
Diagnostika a bezp. syst. | 3-2 |
Zk |
IVT |
Drábek | 42-0-0-14-14 |
ESL | V |
6 |
Expertní systémy | 3-2 |
Zk |
BMI |
Provazník | 42-0-0-28-0 |
MUM | V |
6 |
Multimédia | 2-3 |
Zk |
IVT |
Zemčík | 28-0-0-21-21 |
NCS | V |
6 |
Moderní návrh číslic. syst. | 3-2 |
Zk |
IVT |
Fučík | 42-0-0-14-14 |
OS2 | V |
6 |
Operační systémy 2 | 3-2 |
Zk |
IVT |
Lampa | 42-0-0-14-14 |
PDT | V |
6 |
Přenos dat | 3-2 |
Zk |
IVT |
Švéda | 42-22-0-6-0 |
PPP | V |
6 |
Prakt. paral. programování | 3-2 |
Zk |
IVT |
Dvořák | 42-0-0-28-0 |
PRJ | V |
6 |
Programovací jazyky | 3-2 |
ZaZk |
IVT |
Hruška | 42-14-0-0-14 |
PZ1 | V |
6 |
Periferní zařízení 1 | 3-2 |
Zk |
IVT |
Linhart | 42-0-12-0-16 |
SPI | V |
6 |
Signálové procesory | 3-2 |
Zk |
IVT |
Fučík | 42-0-0-14-14 |
SYI | V |
6 |
Metody systém. inženýrství | 3-2 |
Zk |
AMT |
Fuchs | 42-14-0-14-0 |
TI2 | V |
6 |
Teoretická informatika 2 | 3-2 |
Zk |
IVT |
Češka | 0-8-0-0-20 |
UIN | V |
7 |
Umělá inteligence | 3-2 |
Zk |
IVT |
Zbořil | 42-6-6-0-16 |
ZAO | V |
7 |
Číslicové zprac. a anal. obr. | 3-3 |
Zk |
BMI |
Jan | 42-0-0-42-0 |
ZAP | V |
6 |
Základy překladačů | 3-2 |
ZaZk |
IVT |
Kolář | 42-14-0-0-14 |
??? | DV |
4 |
"Cizí jazyk" | Zk |
JAZ |
FEI |
3. semestr (zimní)
Zkr |
Typ |
Kr |
Název předmětu |
Roz |
Uk |
Úst |
Garant |
Zátěž |
INS | P |
6 |
Informační systémy | 3-2 |
ZaZk |
IVT |
Hruška | 42-0-0-14-14 |
BPI | P |
6 |
Bakalářský projekt VTI | 0-6 |
Z |
IVT |
Rábová | 0-10-0-0-74 |
GMP | V |
6 |
Grafické procesory | 3-2 |
Zk |
IVT |
Drábek | 42-0-0-14-14 |
GUR | V |
6 |
Grafická uživatel. rozhraní | 3-2 |
Zk |
IVT |
Lampa | 42-0-0-14-14 |
KPA | V |
6 |
Komunikace v počít. aplik. | 3-2 |
Zk |
IVT |
Švéda | 42-8-0-6-14 |
OPA | V |
6 |
Optoelektron. v automatizaci | 2-3 |
Zk |
AMT |
Bejček | 42-14-14-0-0 |
PRA | V |
5 |
Programovatelné automaty | 2-2 |
Zk |
AMT |
Zezulka | 28-0-28-0-0 |
PSI | V |
6 |
Počítačové sítě | 3-2 |
Zk |
IVT |
Švéda | 42-0-0-14-14 |
PZ2 | V |
6 |
Periferní zařízení 2 | 3-2 |
Zk |
IVT |
Linhart | 42-0-0-16-12 |
RPS | V |
6 |
Řízení projektů SZP | 3-2 |
Zk |
IVT |
Kreslíková | 42-0-0-14-14 |
SCS | V |
6 |
Styk člověk-stroj | 2-3 |
Zk |
IVT |
Zemčík | 28-0-0-21-21 |
SOP | V |
6 |
Systémy odolné proti poru. | 3-2 |
Zk |
IVT |
Drábek | 42-0-0-14-14 |
VPR | V |
6 |
Výstavba překladačů | 3-2 |
Zk |
IVT |
Hruška | 42-14-0-0-14 |
??? | DT |
6 |
"doporučený techn. předmět" | Zk |
FEI |
|||
??? | DV |
2 |
"humanitní (cizí jazyk) před." | FEI |
Popis předmětů
Popis předmětů z bakalářského studijního plánu naleznete v popisu předmětů magisterského studijního plánu. Jediným odlišným předmětem je "Bakalářský projekt VTI", jehož popis je uveden níže. Okamžitá nabídka volitelných (V), doporučených technických (DT) a doporučených všeobecně vzdělávacích (DV) předmětů v jednotlivých akademických rocích se řídí pravidly, které vyhlašuje vedení FEI VUT v Brně.
BPI - Bakalářský projekt VTI
Studenti pod vedením svých odborných vedoucích realizují projekty (programové, technické, nebo smíšené) a samostatně zpracovávají úplnou technickou dokumentaci (technická zpráva "bakalářské práce") k realizovaným funkčním vzorkům s využitím technického a programového vybavení ústavu.
Pro úspěšné uzavření bakalářského studijního programu studenti přikládají uzavřený 1. stupeň (120 kreditů, souborná zkouška se nepožaduje), a 30 kreditů za povinné předměty (P), 6 kreditů za odevzdaný "Bakalářský projekt VTI", nejméně 36 kreditů za volitelné (V) předměty, nejméně 12 kreditů za doporučené technické (DT) předměty a nejméně 6 kreditů za doporučené všeobecně vzdělávací (DV) předměty, když z toho musí být nejméně 4 kredity za úspěšnou zkoušku z "Cizího jazyka".
"Bakalářský projekt VTI" je ohodnocen recenzentem, a obhajován před komisí pro státní závěrečné zkoušky, u které se také skládá ústní část závěrečné zkoušky. Po úspěšném složení státní závěrečné zkoušky získá absolvent bakalářského studijního programu titul "Bc.".
3.4.1. Předměty 1. stupně na oboru VTI zajišťované pedagogy z ÚIVT
ADS - Algoritmy a datové struktury
Tvorba dokázaných algoritmů (Dijkstra). Dynamické přidělování paměti. Dynamické datové soubory (ADT), ADT a jejich dynamická implementace. Vyhledávání: přehled algoritmů, jejich analýza a hodnocení. Řazení s náhodným přístupem, sekvenční řazení: přehled algoritmů, jejich analýza a hodnocení. Textové algoritmy, vyhledávání v textových řetězcích. Grafové algoritmy. Implementace pokročilých ATD. Dynamické programování.
APR - Algoritmy a programování
Algoritmy a datové struktury (úvod). Řídicí a datové struktury programovacích jazyků. Složitost a vyčíslitelnost algoritmů. Dokazování algoritmů a verifikace programů. Klasifikace algoritmů (ilustrační příklady). Syntaktická a sémantická specifikace abstraktních datových typů (ADT). Základy ADT a jejich statická implementace. Základní typy algoritmů pro řazení, vyhledávání, numerické výpočty aj. Základy "softwarového" inženýrství, ladění programů a dokumentace.
LOS - Logické systémy
Logický systém, logický obvod, logická funkce. Reprezentace logických funkcí. Minimalizace výrazů pro dvoustupňové logické sítě s jedním a více výstupy. Rozklady boolovských funkcí. Kombinační logické členy, obvody, moduly. Paměťové prvky, registry, čítače. Syntéza synchronizovaných sekvenčních sítí. Operační část číslicových systémů, aritmetické obvody. Řídicí část číslicových systémů, řadiče s pevnou logikou a mikroprogramované. Asynchronní sekvenční logické sítě.
OS1 - Operační systémy 1
Pojem operačního systému jako součásti programového vybavení. Architektura operačního systému, jednouživatelské a mnohouživatelské operační systémy, operační systémy pro práci jednoho nebo souběhu více procesů ("multitasking"). Jádro operačního systému, volání služeb jádra. Rozhraní uživatele, volání služeb na rozhraní uživatele, příkazový jazyk, textové a grafické rozhraní. Přepínání kontextu, zásady implementace jádra ovladačů. Systém ovládání souborů. Koncepce síťových propojení. Bezpečnost.
PP1 - Programování a užití počítačů 1
Základní oblasti aplikací výpočetní techniky. Úvod do operačních systémů (MS-DOS, UNIX, MS-WINDOWS), počítačové sítě, databázové systémy, tabulkové kalkulátory, textové editory, nadstavby příkazových procesorů. Základy technického vybavení počítačů, V/V zařízení, IBM-PC. Praktická cvičení a příklady.
PPS - Projektování programových systémů
Pojem "softwarové inženýrství". Životní cyklus programového díla a paradigmata softwarového inženýrství. Specifikace požadavků na systém. Základy systémové analýzy a analýzy požadavků na programové vybavení. Základní pojmy objektové orientace. Objektově-orientovaná analýza: modelovací techniky a postup podle metodologie OMT (Rumbaugh). Nástroje a modelovací techniky strukturované analýzy. Metody a metodologie strukturované analýzy. Návrh programového vybavení. Metody zajištění kvality programů. Údržba programů. Úvod do problematiky řízení projektu.
Volitelný předmět na oboru VTI, který zajišťuje ÚIVT:
PRO - Programovací seminář
Předmět je zaměřen na upevnění znalostí praktického programování v jazyce Pascal. Výuka probíhá formou řešení individuálních projektů podporovaných konzultacemi. Projekty jsou zadávány z oblastí základních programových konstrukcí a nejběžnějších algoritmů realizovaných v jazyce Pascal: výpočty, maticový počet, operace se seznamy, řazení a ostatní obecně používané algoritmy.
3.4.2. Povinné předměty na 2. stupni oboru VTI
ARP - Architektury počítačů
Paralelní architektury, jejich klasifikace, výkonnost, zákony omezující zrychlení. Paralelismus na úrovni instrukcí. Procesory superskalární a VLIW. Multiprocesory s centrální a distribuovanou sdílenou pamětí, koherence pamětí "cache", synchronizace a řazení událostí. Propojovací sítě. Multipočítače se zasíláním zpráv. Stroje SIMD, vektorové procesory a instrukce. Architektury typu "data-flow" a vícevláknové. Specifické (systolické) architektury pro vybrané aplikace. Budoucí architektury.
CIO - Číslicové a impulsové obvody
Impulsový signál. Lineární obvody typu RC, RCL. Polovodičové prvky ve funkci spínačů. Omezovací a spínací obvody. Invertory s tranzistory. Číslicové integrované obvody. Základní typy obvodů: hradla, klopné obvody. Generování a tvarování impulsů. Prvky a obvody polovodičových pamětí. Obvodové principy programovatelných pamětí. Číslicová, analogová a optoelektronická rozhraní. Obvody klávesnic a zobrazovacích systémů. Přenos signálů po spojích. Impulsní napájecí zdroje.
DPI - Diplomový projekt
Studenti pod vedením svých odborných vedoucích realizují projekty (programové, technické a smíšené) a samostatně zpracovávají úplnou technickou dokumentaci (technickou zprávu "diplomové práce") s využitím technického a programového vybavení ústavu.
DSI - Databázové systémy a návrh databází
Architektury databázových systémů. Datové modelování. Transformace ER modelu na tabulky relační databáze. Jazyky SQL a QBE. Tvorba aplikací v prostředí Oracle a Centura Team Developer. Relační model dat. Normalizace schématu databáze. Organizace dat na interní úrovni. Bezpečnost a integrita dat v databázi. Optimalizace dotazů. Souběžný přístup k datům, transakční zpracování, zotavení po chybách. Architektura klient/server. Úvod do distribuovaných databázových systémů. Trendy ve vývoji databázové technologie.
MSI - Modelování a simulace systémů
Analýza systémů, konceptuální modely, analytické a simulační řešení. Typy simulačních modelů, metody vytváření simulačních modelů, temporální aspekty návrhu modelu. Stochastické systémy a systémy hromadné obsluhy, metoda Monte Carlo. Objektově orientovaná simulace. Modely spojitých, diskrétních a kombinovaných systémů, spolehlivostní modely. Petriho sítě a konečné automaty v simulaci. Simulace číslicových systémů. Znalostně orientovaná simulace. Verifikace simulačních modelů.
Poznámka: Povinný předmět pro orientaci SZP.
PDA - Paralelní a distribuované algoritmy
Vlastnosti paralelních a distribuovaných architektur, abstraktní modely paralelismu, distribuované a paralelní algoritmy a jejich složitost, komunikace v paralelních a distribuovaných systémech. Algoritmy řazení, vyhledávání, maticové a vektorové algoritmy, algoritmy nad seznamy a stromy. Řešení typických problémů paralelismu. Směrovací algoritmy.
PDT - Přenos dat
Základy aplikované teorie informace, bezpečnostní kódy. Signály pro přenos dat. Referenční model ISO/OSI, komunikační služby a vrstvové protokoly. Média a fyzická rozhraní. Telekomunikační systémy. Přenos dat, zabezpečení proti chybám, synchronizace, vícenásobný přístup, spojové protokoly. Komunikační podsystémy počítačových sítí. Veřejné datové sítě, lokální sítě, optické sítě, ISDN, B-ISDN a ATM.
PI1 - Ročníkový projekt 1
Náplň společných cvičení: Práce s odbornou literaturou, citace, seznam literatury, osnova projektu, uspořádání kapitol a podkapitol. Studenti obdrží individuální zadání projektů z různých oblastí výpočetní techniky a informatiky a samostatně je řeší pod vedením odborných vedoucích v laboratorních prostorách ústavu.
Poznámka: Získání zápočtu v termínu je povinnou prerekvizitou pro Ročníkový projekt 2.
PI2 - Ročníkový projekt 2
Náplň společných cvičení: Zásady psaní odborného textu a vytváření programové dokumentace. Studenti pokračují v řešení individuálně zadaných projektů pod vedením odborných vedoucích. Předmět je zakončen odevzdáním a obhajobou písemné zprávy a realizačních výstupů.
PI3 - Semestrální projekt
Náplň společných cvičení: Typografický vzhled odborného textu. Zpracování textu, DTP systémy. Techniky veřejné prezentace díla. Studenti obdrží individuální zadání projektů z různých oblastí výpočetní techniky a informatiky a samostatně je řeší pod vedením odborných vedoucích v laboratorních prostorách ústavu a zpracovávají textovou dokumentaci.
PRJ - Programovací jazyky
Způsoby definice syntaxe a sémantiky, notace zápisu programovacích jazyků, vyhodnocování, rekurzivní funkce, rozsahy platnosti jmen, typová kontrola, datové typy jednoduché a strukturované, ekvivalence typů a polymorfismus, denotační sémantika, axiomatická sémantika, volání podprogramů a způsoby předávání parametrů, mechanismy abstrakce, objektově orientované programování, funkcionální a logické programování.
TI1 - Teoretická informatika 1
Formální jazyky. Gramatika. Chomského hierarchie formálních jazyků. Konečný automat, ekvivalence nedeterministických a deterministických automatů, vztah regulárních jazyků a jazyků přijímaných konečným automatem. Regulární množiny a výrazy, vlastnosti regulárních jazyků. Bezkontextové jazyky, problém syntaktické analýzy bezkontextových jazyků. Transformace bezkontextových gramatik. Zásobníkové automaty. Deterministické bezkontextové jazyky a jejich vlastnosti. Základy teorie Petriho sítí.
UIN - Umělá inteligence
Řešení úloh: stavový prostor, metody prohledávání, produkční systém, rozklad úlohy na podúlohy, hraní her. Reprezentace znalostí: logická, síťová, strukturovaná a procedurální schémata. Princip jazyků LISP a PROLOG. Strojové učení, genetický algoritmus. Plánování, systémy GPS a STRIPS, princip tabule. Příznakové a strukturální rozpoznávání obrazů. Počítačové vidění, zpracování snímků, analýza scén. Rozpoznávání zvukových signálů, zpracování přirozeného jazyka. Expertní systémy, princip práce s neurčitostí. Robotika a UIN.
VPO - Výstavba počítačů
Koncepce počítačů von Neumannova typu. Měření výkonnosti. Typy informace, její zobrazení a kódování. Instrukce, jejich formáty a kódování, způsoby adresování, architektura ISA. Aritmetické a logické operace. Algoritmy a funkční jednotky. Řadič: základní funkce, obvodová a mikroprogramová realizace. Paměti: typy, organizace, řízení. Hierarchie pamětí, virtuální paměť. Periferní jednotky a jejich řízení, číslicová rozhraní.
VSL - Vyčíslitelnost a složitost
Základní vlastnosti Turingových strojů, modulární stavba. TS jako akceptory jazyků, vícepáskové a universální TS. Problém zastavení, Postův korespondenční problém. Vyčíslitelnost, primitivní rekurzívní funkce, parciální rekurzívní funkce. Základní problém rozhodnutelnosti. Algoritmická složitost, složitost problému, polynomická redukce. Modely RAM a RASP, vztah Turingův stroj a RAM. Hierarchie tříd složitosti.
ZAP - Základy překladačů
Překladače a jejich rozhraní. Lexikální analýza. Syntaktická analýza LL(1) a LR(1) jazyků. Syntaxí řízený překlad. Tabulka symbolů. Struktura programu v době běhu. Generování intermediálního kódu. Optimalizace: graf toku řízení, základní typy strojově nezávislých optimalizací, globální analýza toku údajů. Generování cílového kódu: požadavky na generátor, generování kódu pro aritmetické výrazy, přiřazování registrů.
Poznámka: Předpokládá se znalost jazyků C a C++.
ZPG - Základy počítačové grafiky
Základní úlohy plošné barevné počítačové grafiky. Základní principy zobrazování. Barevné modely a kódování barev. Aproximace grafických elementů v rastru. Generování grafických primitiv. Vyplňování uzavřených oblastí. Transformace a ořezávání objektů v rovině. Koncepce základního grafického systému a norma GKS. Základní charakteristiky interakční grafiky. Ukládání grafické informace. Technické prostředky počítačové grafiky. Grafika na PC.
3.4.3. Volitelné předměty na 2. stupni oboru VTI
AMC - Aplikované mikropočítače
Přehled 8/16/32 bitových mikroprocesorů a mikropočítačů. Detailnější popis struktury a funkce mikropočítačů Motorola. Paměťový a V/V podsystém, A/D převodník, časovací obvody a obvod reálného času. Odladění aplikačních programů pro mikropočítače M68HC11 v integrovaném vývojovém prostředí. Univerzální mikropočítač UCB/PC pro vestavěné aplikace, karty PCMCIA, fuzzy logika a fuzzy vývojové systémy.
APP - Moderní aplikace počítačů
Originální extrémně přesná numerická řešení nelineárních diferenciálních a algebraických rovnic, vědecko technické výpočty, neuronové sítě. Řady: Taylorova, Fourierova. Paralelní algoritmy a architektury. FPGA Xilinx (Foundation Express). Jazyk TKSL pro modelování dynamických soustav, implementace: PC Pentium, SUN, transputery. Paralelní programování s využitím MPI, grafické rozhraní v Javě, prezentace na Internetu. Efekt víceslovní aritmetiky v C++. Standardy: Matlab, Simulink, Easy 5x.
APS - Architektura programových systémů
Základy analýzy, návrhu a tvorby objektově orient. (OO) systémů. Základní principy: modul jako prostředek konstrukce složitého systému a způsob implementace abstraktních typů dat (ATD). Programovací jazyk Modula-2: nové rysy a vlastnosti odlišné od Pascalu. Struktura modulu, průhledná a ukrytá implementace ATD, statická a dynamická implementace ATD. Implementace typických datových struktur. Proces jako abstrakce. Principy OO programování v Turbo Pascalu. Programovací jazyk OBERON.
Poznámka: Povinný předmět pro orientaci SZP.
BKR - Bezpečnost a kryptografie
Úvod, základní pojmy, hrozby, slabá místa, bezpečnostní opatření, bezpečnostní politika. Kritéria hodnocení bezpečnosti informačních systémů, funkce prosazující bezpečnost. Bezpečnost přenosu dat, bezpečnost operačních systémů a databází. Úvod do kryptografie, základní kryptografické algoritmy, kryptografie tajným klíčem. Kryptografie veřejným klíčem. Příklady aplikace kryptografie.
DIA - Diagnostika a bezpečné systémy
Poruchové modely obvodů TTL, CMOS, PLA, zkratů. Metody generování testů. Funkční testy. Testování sekvenčních obvodů. Generování testů na úrovni HDL. Náhodné a pseudonáhodné generování testů. Lokalizační posloupnosti. Slovníky poruch. Komprese diagnostických dat. Návrh pro snadné testování. Vestavěná diagnostika. Testování pamětí. Testování procesorů, kabeláže. Zabezpečení proti poruchám. Principy odolnosti proti poruchám. Přístrojové vybavení pro diagnostiku.
Poznámka: Povinný předmět pro orientaci SZP.
ESL - Expertní systémy a podpora medicínské diagnostiky
Určení expertních systémů (ES), zhodnocení, aplikace. Usuzování za podmínek neurčitosti. Pravděpodobnosti v odhadech, inferenční sítě, propagace pravděpodobností. Nepřesné usuzování, neurčitost, pravidla. Faktory určitosti, Dempsterova-Shaferova teorie, aproximační fuzzy usuzování. Strategie rozhodování, akvizice medicínských dat, generování hypotéz, interpretace dat, vyhodnocování hypotéz. Návrh ES, jazyk CLISP. Porovnávání a manipulace faktů, efektivnost jazyků s pravidly, příklady návrhu ES.
Poznámka: Doporučeno zájemcům o orientaci LIN.
FLP - Funkcionální a logické programování
Praktické aplikace lambda kalkulu a predikátové logiky v prostředí funkcionálních a logických programovacích jazyků. Budou diskutovány techniky práce s abstraktními a objektovými datovými typy, použití rekurze a indukce, práce se seznamy a nekonečnými datovými strukturami. V rámci předmětu se posluchači seznámí se základy programování v jazycích ML, Gofer, Prolog a Goedel a s principy jejich implementace.
GMP - Grafické a multimediální procesory
Barevné modely a transformace, kvantování, predikční kódování, vektorové kvantování, kompensace pohybu. Kompresní metody. Transformační kódování, kosinová transformace, Huffmanovo kódování. JPEG, H.261, MPEG-1/2, MP3. Úvod do DirectX, OpenGL. Grafické obvody, grafický "pipeline", rozšířené instrukční soubory MMX a Katmai, grafické akcelerátory, 3D Permedia, I 740, hluboké zřetězení. Silicon Graphics Indy, Reality Engine, Onyx2. Multimediální procesory: Mpact, CyberPro, Talisman, TI C82.
GUR - Grafická uživatelská rozhraní
Grafické uživatelské rozhraní, vývoj, prvky. Koncepce systému X Window, vznik a vývoj. Aplikační rozhraní v X Window, funkce serveru, grafická primitiva, programování na úrovni knihovny Xlib. Programování na úrovni knihovny X Toolkit, grafické objekty, zpracování vstupních událostí, objekty OSF/Motif a jejich použití. Přímá manipulace, použití v OSF/Motif. Obecné zásady návrhu aplikací s grafickým uživatelským rozhraním.
INS - Informační systémy
Úvod do informačních systémů (IS): elektronické obchodování, užití počítačů pro provoz IS, etika a informační technologie, systémový přístup, životní cyklus IS. IS: účtovací, manažérské, expertní, obchodní, personální, pro řízení výroby, textové, geografické, virtuální kancelář, "data mining (dolování dat)", "workflow" systémy. Jakost při výrobě programových produktů: norma ISO 9000. Objekt. orient. databázové systémy: jazyky a implementace. Hypertextové a multimediální databáze.
MUM - Multimédia
Úvod do multimédií, multimediální periferní zařízení. Formáty dat pro obraz a zvuk, komprese obrazových dat. Programátorská rozhraní pro programování multimédií, programátorská rozhraní pro programové vybavení pro tvorbu multimediálních pořadů.
NCS - Moderní návrh číslicových systémů
Specifikace: schémata, stavové automaty, jazyk VHDL a Verilog, Petriho sítě, diagramy datových toků a řízení. Verifikace: simulace funkční, časová, emulace, prototypování. Syntéza. PLD: architektury, specifika návrhu, oblasti použití, aplikace. CAD a CAE systémy: tok dat, použití při návrhu a implementaci číslicových systémů (parametry: vysoký kmitočet, nízký příkon, elektromagnetická kompatibilita a příznivá cena). Souběžný návrh programového a technického vybavení číslicových systémů.
NEU - Neuronové sítě
Umělý neuron, bázové a aktivační funkce. Klasifikace neuronových sítí. Popis jednotlivých typů neuronových sítí: Perceptron, Madaline, Hopfield network, Brain-State-in-a-Box network (BSB), Boltzmann machine, Bidirectional associative memory (BAM), Backpropagation Network (BPN), Counterpropagation Network (CPN), Adaptive resonance theory (ART), Sparse distributed memory (SDM), Restricted coulomb energy classifier (RCE), Self-organizing feature maps (SOFM), Learning vector quantization (LVQ), Neocognitron. Topologie, učení, odezvy, typické aplikace.
OMP - Objektově orientované modelování a prototypování
Principy objektové orientace, objektově orientované programovací a specifikační jazyky, objektově orientované metody tvorby programových systémů: objektově orientovaná analýza a návrh, rychlé prototypování. Jazyk a systém SMALLTALK, interaktivní programování ve SMALLTALKu, hierarchie tříd ve SMALLTALKu, tvorba uživatelských rozhraní, jazyky inspirované SMALLTALKem. Modelování vysokoúrovňovými Petriho sítěmi (High-Level Petri Nets) a objektově orientovanými Petriho sítěmi.
OS2 - Operační systémy 2
Struktura jádra, rozhraní jádra systému, normy. Synchronizace a přidělování prostředků. Přidělování procesoru a plánovací algoritmy. Metody přidělování paměti, virtualizace stránkováním a segmentováním, moderní paměťové architektury. Řízení vstupu a výstupu, ovladače periferních zařízení. Ochrana a zabezpečení operačního systému, údržba, instalace. Moderní architektura operačních systémů (mikrojádro, vlákna).
POG - Počítačová grafika
Algoritmy pro generování prostorových objektů a pro manipulaci s objekty v prostorové scéně. Reprezentace 3D objektů, prostorové křivky a plochy. Projekce 3D scény, prostorové transformace. Odstraňování neviditelných částí. Modely osvětlení scény, spojité stínování. Metody sledování paprsku a radiační metody. Barevné modely. Základy zpracování rastrového obrazu. Fraktální grafika. Animace obrazu.
PPP - Praktické paralelní programování
Architektury a komponenty paralelních systémů. Programovací modely, paralelní procesy, vlákna, komunikace. Tvorba paralelních programů. Zasílání zpráv: kanálová komunikace, směrovací algoritmy, zřetězená linka, farma, prototypování aplikací v TRANSIMu. Sdílená pamět: exklusivní přístup, podpora v programovacích jazycích, vícevláknové aplikace v Javě. Datový paralelismus: jazyky, operace s vektory a maticemi, příklady použití. Případové studie paralelních aplikací.
PSI - Počítačové sítě
Úvod do protokolového inženýrství, formální modely. Propojování sítí. Směrování dat. Transport dat. Vrstvy Internetu IP a TCP. Vrstvy ISO/OSI: síová, transportní a relační. Prezentace dat, šifrování. Struktura aplikační vrstvy ISO, elektronická pošta, vzdálený přístup k souborům, distribuovaný adresář, virtuální terminál. Správa sítí. Aplikační vrstva TCP/IP. Aplikační profily. Model ISO ODP. TCP/IP a aplikace nad ATM.
PTP - Personální počítače, technická péče
Charakteristiky jednotlivých kategorií PC, parametry. Komponenty personálních počítačů. Konstrukce matiční desky, organizace paměti. Systémová sběrnice, adaptéry. Sériové a paralelní rozhraní. Periferní jednotky (paměti s pevnými disky, paměti s pružnými disky, tiskárny, monitory), jejich ovládání a obsluha. Konfigurace personálního počítače před instalací. Technické prostředky pro realizaci sítí, záložní zdroje. Diagnostika závad, testy, podpůrné programové prostředky.
PZ1 - Periferní zařízení 1
Architektura V/V podsystémů, standardní rozhraní. Principy úderového a bezúderového tisku, řízení tiskáren. Displeje a obrazové adaptéry, architektura EGA/VGA, organizace videopaměti, technologie plochých displejů LCD, PLASMA. Vnější magnetické paměti, principy magnetického záznamu a záznamové kódy, magnetická media. Optické diskové paměti, přehled technologií záznamu a čtení. Grafické zapisovače, digitizéry, principiální konstrukční řešení. Optické čtení prvotních dokladů.
PZ2 - Periferní zařízení 2
Lokální sběrnice VL, PCI. Technologie barevného tisku, perspektivní typy tiskáren. Obrazové adaptéry SVGA, techniky organizace videopaměti, 3D grafika, tvorba barev. Nové technologie pevných disků. Scannery, princip činnosti, druhy, metody rozpoznávání znaků. Čipové karty, provedení a vlastnosti. Styk počítače s technologickým prostředím. Multimedia, základní složky a jejich charakteristika.
RPS - Řízení projektů systémů založených na počítačích
Definice projektu. Základní pojmy řízení projektů. Tradiční metody řízení projektů. Principy, nástroje a techniky řízení projektů. Správa, koordinace a vedení řešitelského týmu. Plánovací, monitorovací a řídicí mechanismy. Zajištění a hodnocení kvality. Techniky řešení konfliktů a posuzování rizik. Standardy a normy při projektování SZP.
SCS - Styk člověk-stroj
Rozhraní mezi uživatelem a počítačem se zaměřením na komunikační počítačovou grafiku. Lidský faktor v systému a psychologické aspekty. Rozhraní a jeho informační propustnost. Formy komunikace, technické a programové prostředky. Charakteristika interakční práce. Model činnosti uživatele. Role komunikační grafiky. Kódování informace. Přehled uživatelských rozhraní. Programování uživatelského rozhraní v MS Windows - Authorware, Borland C++.
SJ2 - Strojově orientované jazyky 2
Architektura procesorů Pentium: soubor registrů, typy operandů, formát instrukcí, adresování paměti, přeruení. Soubor instrukcí základního režimu a soubor instrukcí FPU. Základní jazyk počítačů s procesory Pentium. Překlad a sestavování: TASM a TLINK. Služby BIOS a DOS. Spolupráce programů zapsaných v základním jazyku s programy zapsanými ve vyšších programovacích jazycích. Chráněný režim procesorů Pentium: adresování paměti, princip ochrany, přepínání úloh, stránkování, virtuální režim, systémové prostředky, soubor instrukcí. Programování v chráněném režimu.
SOP - Systémy odolné proti poruchám
Principy odolnosti, struktury, techniky. Kódy pro zabezpečení a opravu informace. Cyklické kódy, Fireovy kódy, BCH a RS. Konvoluční kódy. Modelování, odhady a řízení spolehlivosti. Bezpečné systémy. Architektura odolných systémů. Odolnost na úrovni VLSI. Odolnost v jednotkách počítačů, v počítačových systémech a komunikačních sítích. Distribuované odolné systémy, odolnost programového vybavení.
SYI - Metody systémového inženýrství
Systémové inženýrství a projektování systémů. Formální modely objektů v systémech s počítači. Entity, vazby, systémy: jejich struktury. Pravidla pro logicky správné systémy. Transformace systémů. Hlavní typy entit, vazeb a podsystémů. Počítačové systémy (CASE) pro analýzu a projektování CBS. Základy teorie řízení, diskrétní řízení. Aplikace konečných automatů. Hierarchické řídicí systémy. Aplikace predikátové logiky. Dokazování správnosti modelů. Simulace činnosti počítačových systémů.
Poznámka: Povinný předmět pro orientaci SZP.
TI2 - Teoretická informatika 2
Úvod do Petriho sítí. Základní pojmy, C/E Petriho sítě, procesy C/E sítí, výskytový graf, vlastnosti C/E sítí, synchronizační vzdálenosti, P/T Petriho sítě, metody analýzy P/T sítí, jazyky Petriho sítí, podtřídy P/T sítí, barvené a hierarchické Petriho sítě, systémy pro práci s Petriho sítěmi, aplikace.
ZAO - Číslicové zpracování a analýza obrazů
Základy visuální percepce. Metody a prostředky pořizování obrazových dat. Spojitá a diskrétní reprezentace obrazů. Zvýrazňování obrazů: kontrast, zostřování, potlačování šumu. Restaurace obrazů: zkreslení a rušení, bodové a lokální korekce, zobecněná inversní filtrace, Wienerův filtr. Rekonstrukce obrazů z tomografických projekcí. Komprese obrazových dat: bezeztrátová a ztrátová. Základy počítačového vidění, detekce hran.
Poznámka: Doporučeno zájemcům o orientaci LIN.
ZAS - Číslicové zpracování a analýza signálů
Vlastnosti diskrétních a číslicových metod zpracování signálů, výhody a nevýhody. Lineární filtrace signálů, číslicové filtry typu FIR a IIR: teorie, návrh, realizace. Kumulační metody zvýrazňování signálu v šumu. Komplexní signály a jejich využití, modulace. Korelační a spektrální analýza deterministických a stochastických signálů, identifikace systémů. Detekce, inverzní filtrace a restaurace zkreslených signálů v šumu. Principy adaptivní filtrace.
Poznámka: Doporučeno zájemcům o orientaci LIN.
3.4.4. Doporučené technické předměty 2. stupně, které bezprostředně podporují studium oboru VTI
CPP - Jazyky C a C++
Jazyk C: Charakteristika, norma ANSI/ISO C, struktura programu, systematická definice syntaxe a sémantiky, standardní knihovny. Jazyk C++: Návrh normy ISO C++, objekty, třídy, dědičnost, generické třídy, obsluha výjimek, přetěžování operátorů. Základní principy objektově orientovaného programování v C++.
Poznámka: Podle zájmu studentů lze předmět zapisovat v zimním nebo letním semestru. Předmět se také nabízí jako doporučený technický ("DT") předmět studovaný v předstihu na 1. stupni.
MED - Medicínské informační systémy
Počítač jako součást diagnostických, terapeutických a správních systémů. Hierarchie a funkce MIS: klinické a ambulantní, nemocniční, národní a regionální. MIS s centralizovanou a distribuovanou databází; uživatelská prostředí. Multimediální medicínská data, pacientský záznam, akvizice a zpracování na různých úrovních MIS. Specifika etiky a bezpečnosti medicínských dat v MIS, zákonné normy ve zdravotnictví. Standardizace v medicínské informatice. Aplikace medicínských informačních systémů.
Poznámka: Doporučeno zájemcům o orientaci LIN.
MOB - Modelování biologických systémů
Biologický systém (BS) a jeho popis. Plánování experimentů s biologickými systémy. Teoretické principy metod používaných při modelování biologických systémů: kompartmentové systémy, deterministický chaos, teorie katastrof, celulární systémy. Konkrétní modely BS: biologická společenstva, biochemické procesy, tkáňové struktury, základní podsystémy lidského organismu, epidemiologické a psychologické modely.
Poznámka: Doporučeno zájemcům o orientaci LIN.
3.4.5. Předměty, které nebudou nabízeny v akademickém roce 1999/2000
APJ - Automatizace projektování
Úrovně a etapy návrhu číslicových systémů. Prostředky pro popis systému: editory schémat, Or-CAD/SDT, ViewDraw. Ověření návrhu simulací: simulátor OrCAD/VST, ViewSim. Automatizace konstrukčního návrhu: systémy pro návrh desek s plošnými spoji, OrCAD/PCB, charakteristika dalích systémů. Automatizace projektování s využitím programovatelných logických obvodů: základní principy, systém OrCAD/PLD, systém XILINX.
CIS - Syntéza číslicových systémů
Úrovně a fáze návrhu, systémy CAD. Metody specifikace: Petriho sítě, konečný automat, stavový graf algoritmu. Programovací jazyky pro specifikaci: RTL, VHDL. Strukturální a behaviorální modelování, algoritmická syntéza. Použití VHDL pro syntézu bloků, subsystémů a systémů. Návrhový systém SYNOPSYS. Verifikace: časování, logické funkce, návrhu. Metody formální specifikace a verifikace. Automatizace návrhu architektury: algoritmy plánování, rozčleňování a alokace.
KPA - Komunikace v počítačových aplikacích
Distribuované systémy pracující v reálném čase. Komunikační rozhraní, komunikace jednočipových mikropočítačů. NBIP. Exekutiva reálného času, komunikační úloha. BITBUS. Profil MAP, protokol MMS. Iniciativa Field- bus. PROFIBUS a WorldFIP. Malé sítě: v zákaznické elektronice, protokol I2C; v automobilní elektronice, protokol CAN. Homebus, protokol D2B. Automatizace budov, LONTALK. Návrh průmyslových distribuovaných aplikací. Úvod do formálních modelů průmyslových distribuovaných systémů.
Poznámka: Povinný předmět pro orientaci SZP.
MSJ - Moderní simulační jazyky
Diskrétní, spojité a kombinované modely. Navrhování simulačních experimentů a jejich optimalizace. Stav a vývoj metod a prostředků pro simulaci systémů. Metody objektově orientovaného návrhu modelů, využití jazyků Smalltalk, Java a C++ pro popis simulačních modelů. Aplikace barvených Petriho sítí v modelování a simulaci. Uplatnění principů a prostředků umělé inteligence v simulaci systémů. Grafická rozhraní simulačních systémů. Implementace simulačních jazyků.
SPI - Signálové procesory a jejich použití
Základní techniky číslicového zpracování signálu a jejich implementace na DSP Motorola. Z transformace. Digitální oscilátory. Digitální filtry FIR, IIR. Fourierova transformace DFT, FFT. Adaptivní algoritmus LMS. Regulátory PID. Neuronové sítě a DSP. DSP a multimedia. Motorola DSP56000: architektura a organizace dat. Programové prostředky: simulátor, assembler, linker, jazyk C. Praktické aplikace. Jiné procesory DSP.
VPR - Výstavba překladačů
LR gramatiky. LALR(1) gramatiky. Konstrukce rozkladové tabulky. Funkce konstruktorů YACC a LEX. Atributované gramatiky. Graf závislosti. Užití dědičných atributů při analýze zdola nahoru. Problém zotavení po syntaktické chybě. Hartmannovo schéma a jeho implementace. Samostatná realizace překladače netriviálního jazyka s využitím automatizačních prostředků YACC a LEX. Překlady pro procesory RISC, překlad funkcionálních jazyků a logických jazyků.
??? - Návrh systémů založených na počítačích
Systematický návrh systémů založených na počítačích. Souvislosti mezi technickým, programovým a komunikačním vybavením systémů založených na počítačích. Alokace funkčních požadavků v systému a jeho komponentách. Výkonnostní parametry a ekonomičnost řešení. Implementovatelnost a testovatelnost. Komponenty a jejich vlastnosti. Návrhová a vývojová prostředí.
Poznámka: Povinný předmět pro orientaci SZP. Předmět je v přípravě pro akademický rok 2000/2001.
3.4.6. Předměty, které pedagogové z ÚIVT vyučují na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně
GR1 - Kreativní počítačová grafika 1
Úvod do počítačové grafiky určené pro výtvarné obory. Role počítače v ateliéru výtvarníka, počítačová grafika a její současné možnosti, stručná historie výtvarného "Computer Artu". Interakční práce u počítače na příkladu popisu jednoduchého ilustrátoru a jeho bezprostřední použití (PC PaintBrush). Vytváření liniového motivu programem. Seznámení s grafickými dovednostmi profesionálních ilustrátorů. Základy fraktální grafiky.
GR2 - Kreativní počítačová grafika 2
Profesionální ilustrátor pro užitou grafiku: výklad koncepce, popis ovládání systému a jeho následné používání (CorelDraw). Rozšířené úlohy (kreslení ve vrstvách a spojování vrstev): zvláštní efekty, příprava obrazu pro barevný tisk (soutisk). Souběžné seznámení se s malým editorem pro práci s textem a s jeho použitím při kombinaci textu a obrazu. Editor bude podkladem k výkladu systémů DTP (Destop Publishing).
GR3 - Kreativní počítačová grafika 3
Úprava barevného rastrového obrazu: retuš a kolážování digitálních fotografií. Možnosti tvarové a barevné úpravy obrazu, barevné modely a jejich konverze, grafické formáty, profesionální grafické programové celky (Photo Styler, Corel Paint, Adobe Photoshop, Fauve Matisse apod.), praktické použití upravovacího programu, včetně speciálních efektů.
GR4 - Kreativní počítačová grafika 4
Koncepce výstavby animované reálné prostorové scény a praktické použití programových nástrojů. Tvorba objektů, manipulace s objekty, osvětlení scény, způsoby stínování, nanášení textur, základní animační postupy, vlastnosti systémů True Space, 3DStudio, Alias. Praktické použití True Space.
4. Zahraniční pobyty studentů
Studentům, kteří dosahují výborné výsledky ve studiu, a věnují se jazykové přípravě, nabízela fakulta pobyty na zahraničních technických universitách v rámci programu TEMPUS do r.1998, a od r.1999 jsou studentům nabízeny obdobné pobyty v rámci programu SOCRATES. Z odborného hlediska jsou pro studenty nejpřínosnější zahraniční pobyty, které jsou spojeny s vypracováním diplomové práce v angličtině, nebo v jiném světovém jazyku, na zahraniční technické universitě.
V další části této kapitoly uvedeme úspěšné absolventy (proto jsou uváděni s titulem "Ing.") oboru Výpočetní technika a informatika, kteří vypracovali svou diplomovou práci v angličtině na zahraniční technické universitě, na zahraniční technické universitě úspěšně reprezentovali Fakultu elektrotechniky a informatiky VUT v Brně, úspěšně reprezentovali Českou republiku, a svou diplomovou práci také úspěšně obhájili.
Ing. Marek Adamus pobýval na University of Manchester ve Velké Británii v r.1993. Vypracoval diplomovou práci na téma "VHDL Synthesis of an I2C-bus Slave". Diplomová práce řešila problematiku návrhu podpůrného bloku pro sběrnici I2C-bus za podpory popisu zařízení jazykem VHDL.
Ing. Peter Géczy pobýval na The Technical University of Denmark v Lyngby v r.1993. Vypracoval diplomovou práci na téma "Properties of Multilayer Artificial Neural Networks". Diplomová práce řešila problematiku vícevrstvých strukrur umělých neuronových sítí a možnosti jejich využití.
Ing. Lubomír Patev pobýval na The Technical University of Denmark v Lyngby v r.1993. Vypracoval diplomovou práci na téma "Applications of the Decision Trees in Decision Support". Diplomová práce řešila problematiku vytváření rozhodovacích stromů a jejich aplikacemi v procesu rozhodování.
Ing. Jaromír Bumbálek pobýval na University of Huddersfield ve Velké Británii v r.1995. Vypracoval diplomovou práci na téma "An Optimization in Simulaton Experiments". Diplomová práce řešila problematiku optimalizace simulačních výpočtů z hlediska počtu simulačních běhů.
Ing. Jan Cibulka pobýval na University of Huddersfield ve Velké Británii v r.1995. Vypracoval diplomovou práci na téma "Neural Networks RBF". Diplomová práce řešila návrh a programovou implementaci neuronových sítí RBF na osobním počítači.
Ing. Jiří Dvořák pobýval na The Technical University of Denmark v Lyngby v r.1995. Vypracoval diplomovou práci na téma "Solving of Differential Equations in a Transputer Network". Diplomová práce řešila problematiku implementace výpočtu diferenciálních rovnic formou paralelního výpočtu v systému s transputery.
Ing. Petr Kolenčík pobýval na University of Huddersfield ve Velké Británii v r.1995. Vypracoval diplomovou práci na téma "An Automatic Design of a Static Semantic Analyzer". Diplomová práce řešila problematiku návrh metody pro analýzu statické sémantiky pro překladač založený na metodě přepisování grafů a její implementaci s využitím prostředku YACG.
Ing. Pavel Pospíšil pobýval na The Technical University of Denmark v Lyngbyv r.1996. Vypracoval diplomovou práci na téma "Taylor Series Methods for ODE's". Diplomová práce řešila problematiku návrhu a implementace simulátoru výpočetního systému pro výpočet obyčejných diferenciálních rovnic, který je založen na metodě Taylorovy řady s použitím víceslovní aritmetiky.
Ing. Aleš Gardavský pobýval na Ecole Superieure d'Ingenieurs en Electrotechnique et Electronique v Paříži ve Francii v r.1997. Vypracoval diplomovou práci na téma "Windows NT Driver". Diplomová práce řešila problematiku návrhu a implementace řídicího programu pro Windows NT, který komunikuje s vestavěným zařízením IBM PowerPC 403 prostřednictvím řadiče S5933.
Ing. František Kelemen pobýval na University of Huddersfield ve Velké Británii v r.1997. Vypracoval diplomovou práci na téma "G2 - Visualisation and Internet Accessibility". Diplomová práce řešila problematiku zobrazování údajů z databázového systému G2 na obrazovku s využitím transformace údajových struktur do souborů zapsaných v jazyce HTML.
Ing. Jiří Vašátko pobýval na Ecole Superieure d'Ingenieurs en Electrotechnique et Electronique v Paříži ve Francii v r.1997. Vypracoval diplomovou práci na téma "Installation of pSOSystem Real-Time Operating System on the MPC860 ESIEE Board". Diplomová práce řešila problematiku implementace operačního systému pSOSystem na desku ESIEE board, která je založena na řadiči MPC860.
Ing. Petr Kotásek pobýval na Ecole Superieure d'Ingenieurs en Electrotechnique et Electronique v Paříži ve Francii v r.1998. Vypracoval diplomovou práci na téma "The Windows NT Device Driver for the AMCC S5933 PCI Controller". Diplomová práce řešila problematiku implementace řídicího programu proWindows NT, který podporuje přenos údajů při napojení vestavěné desky PPC 403 ESIEE ke sběrnici PCI prostřednictvím řadiče AMCC S5933.
Ing. Milan Urbášek pobýval na University of Huddersfield ve Velké Británii v r.1998. Vypracoval diplomovou práci na téma "Methods of Petri Nets Analysis Based on Net Graph Reduction". Diplomová práce řešila problematiku transformací mezi různými třídami Petriho sítí.
V r.1999, v době přípravy tohoto informačního materiálu, zpracovávají své diplomové práce na zahraniční technické universitě dva studenti z oboru VTI:
Vladimír Marek pobývá na University of Huddersfield ve Velké Británii. Jeho diplomová práce na téma "Categorical Approach to Markov Systems" je zaměřena na použití teorie kategotií pro popis markovských systémů.
Jiří Mencák pobývá na University of Huddersfield ve Velké Británii. Jeho diplomová práce na téma "Java Target Code Transformation" je zaměřena na optimalizaci zásobníkového kódu současných překladačů jazyka Java, a také na zabezpečení cílového kódu proti reverzní kompilaci.