A Web version (in Czech) of the

Některé studijní problémy studentů

po přechodu na vysokou školu technickou

Miloš Eysselt

Vysoké učení technické v Brně
Fakulta elektrotechniky a informatiky
Ústav informatiky a výpočetní techniky
http://www.fee.vutbr.cz/UIVT/
Božetěchova 2, CZ - 612 66 Brno
e_mail: eysselt@dcse.fee.vutbr.cz

 

Shrnutí: Přechod studenta ze střední školy na vysokou školu není jednoduchý. Organizace studia i způsob předávání látky mezi učiteli a studenty se odlišuje, a někteří studenti tuto náhlou změnu navyklých stereotypů nezvládají. Budou sděleny vybrané poznatky autora z jeho víceletého působení ve funkci studijního poradce na oboru Informatika a výpočetní technika na Fakultě elektrotechniky a informatiky Vysokého Učení Technického v Brně.

 

1. Úvod

    Tento příspěvek není vypracován na základě systematického výzkumu problematiky, o které se bude diskutovat. V příspěvku budou shrnuty některé poznatky, které autor získal denním stykem se studenty oboru Informatika a výpočetní technika (IVT) během své mnohaleté činnosti ve funkci vedoucího studijní skupiny, vedoucího učitele ročníku, a nyní studijního poradce oboru IVT. Na studijním oboru IVT je ve všech 5 ročnících cca 500 studentů. Pokud budou v příspěvku uvedeny "statistické" údaje, tak se bude jednat o hodnoty přibližné, protože přesné hodnoty nejsou na oboru IVT sledovány. Tento příspěvek je předurčen pro pedagogy na středních školách s elektrotechnickým zaměřením, ale tato skutečnost nebude v dalším textu zdůrazňována. Tento příspěvek vychází z publikace [10] prezentované na semináři PERSPEKTIVY ELEKTRONIKY.

2. Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysokého učení technického v Brně

     Na Fakultě elektrotechniky a informatiky (FEI) Vysokého učení technického (VUT) v Brně lze studovat v bakalářském studiu ("průmyslový bakalář" - tříleté studium) a získat titul "bakaláře (ve zkratce "Bc.")" se zaměřením na slaboproudou a silnoproudou elektrotechniku. Toto studium je určeno pro absolventy středních škol s maturitou, kteří chtějí získat nižší formu vysokoškolského vzdělání, a tím se připravit na kvalifikovaný výkon technických funkcí v průmyslu, službách a obchodu.

     Inženýrské studium je určeno pro absolventy středních škol s maturitou, kteří mají zájem získat inženýrské (úplné) vysokoškolské technické vzdělání, a tím se připravit na kvalifikovaný výkon technických a řídicích funkcí v průmyslu, státní správě, apod., a také pro uplatnění na vývojových a výzkumných pracovištích. Inženýrské studium je organizováno dvoustupňově. V prvním stupni studia [5], [6], který je nominálně dvouletý, jsou převážně kursy povinné, zaměřené na získání matematického, fyzikálního a elektrotechnického základu. Ve druhém stupni probíhá oborové studium v některém z 5 oborů

     - Elektronika a sdělovací technika
     - Elektrotechnická výroba a management
     - Informatika a výpočetní technika [2], [5], [6], [7]
     - Kybernetika, automatizace a měřicí technika
     - Silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika

a jsou rozvíjeny specifické problémy jednotlivých oborů. Studium na druhém stupni je nominálně tříleté.

     Inženýrské studium lze ukončit ve stanovené části druhého stupně při získání titulu "bakalář inženýrského studia (ve zkratce "Bc.")". Bakalář inženýrského studia může dokončit (úplné) inženýrské studium bezprostředně po ukončení stanovené "bakalářské" části druhého stupně, a nebo po praxi, jejíž délka není omezena. Absolvent (úplného) inženýrského studia získává titul "inženýr (ve zkratce "Ing.")".

3. Vstupní předpoklady ke studiu na vysoké škole technického typu

     Lze připustit, že u přijatých studentů na vysoké školy technického typu se předpokládají přiměřené znalosti a dovednosti z "matematiky", "fyziky", a v některých případech i z "chemie" nebo z některé další "disciplíny". Proto jsou základní znalosti z těchto disciplín obyčejně předmětem přijímacích zkoušek na vysokou školu technického typu.

     Studijní plány na všech oborech FEI VUT v Brně vycházely z dlouhodobého předpokladu, že přijatí studenti si přinášejí ze střední školy přiměřené znalosti ze základů "matematiky a fyziky", což se mj. zajišťovalo i tak, že podmínkou pro přijetí na FEI VUT v Brně byla maturita z "matematiky a fyziky". Podle dřívějších závazných metodických pokynů pro přijímací řízení byly do výsledků přijímacího řízení započítávány i vybrané "známky" ze střední školy. Postupně se však zjišťovalo, že u mnohých studentů jsou výsledky studia na střední škole v rozporu se zjištěnou úrovní znalostí a dovedností předvedenou v jejich odpovědích u přijímací zkoušky, ale závazné metodické pokyny pro přijímací řízení nedovolovaly zavést "korekční koeficienty" pro "narovnání úrovně hodnocení" jednotlivých středních škol, a tak zajistit co nejvyšší objektivnost přijímacího řízení.

     Zákon o vysokých školách č.172/1990 Sb. umožnil, aby si fakulty vysokých škol stanovily podmínky přijímacího řízení podle svého uvážení. Tak se i na FEI VUT v Brně upravila interní směrnice pro přijímací řízení, a to, že se požaduje "maturita" z libovolné střední školy a přijímací zkouška je z "matematiky a fyziky" z rozsahu látky obvyklé na "standardním gymnáziu", které dává absolventům "všeobecné vzdělání". Výsledky studia na střední škole se svou hodnotou nezapočítávají a výsledek přijímacího řízení neovlivňují.

     Rozšíření nabídky v počtu vysokých škol, které byly založeny po r. 1990, a nepovinnost přikládat "maturitu" jmenovitě z "matematiky" a z "fyziky", byly pravděpodobně na FEI VUT v Brně důvodem, který vedl ke změně skladby přijatých studentů: Ještě ve šk.r. 91/92 a 92/93 nastupovali do prvního ročníku studia studenti z gymnázií (53 %), středních průmyslových škol (35 %) a středních odborných učilišť s maturitou (12 %), kteří všichni maturovali z "matematiky" a z "fyziky". Například ve šk.r. 96/97 byl poměr studentů změněn tak, že ze studentů, kteří nastoupili do prvního ročníku, bylo 23 % z gymnázií, 47 % ze středních průmyslových škol a 30 % ze středních odborných učilišť s maturitou. Z "matematiky" maturovalo 71 %, a z "fyziky" pouhých 7 % studentů. Podobná situace je i v tomto šk.r. 97/98, když poměr studentů je takový, že 26 % je z gymnázií, 47 % ze středních průmyslových škol a 27 % ze středních odborných učilišť s maturitou. Zvýšený počet absolventů z gymnázií v tomto šk.r. 97/98 se projevil i tak, že z "matematiky" maturovalo 75 %, a z "fyziky" 16 % studentů.

     "Statistika" z předcházejícího odstavce se přímo odráží ve studijních problémech, které v posledních letech sleduji u studentů na oboru IVT; podobné problémy jsou i na dalších oborech na FEI VUT v Brně. Skutečnost, že nastupující studenti jsou převážně ze středních škol s odborným zaměřením, na kterých může být ve studijních plánech věnováno méně hodin "matematice a fyzice" než na všeobecně vzdělávacích gymnáziích, působí těmto studentům potíže při studiu v kursech "matematiky a fyziky" a v "teoretických kursech", které se opírají o matematické modely a matematický popis fyzikální reality. Na některé podobné problémy na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě v Ostravě upozornil na semináři PERSPEKTIVY ELEKTRONIKY i autor [9].

     Na změněnou skladbu nastupujících studentů plynule reaguje vedení FEI VUT v Brně. Za podpory vedení FEI VUT v Brně byla opakovaně vydána účelová příručka [8], která umožňuje zájemcům o studium na vysoké škole technické získat názor na požadavky u přijímací zkoušky z "fyziky". Tato příručka je například zájemcům nabízena na veletrhu vysokých škol GAUDEAMUS, a lze považovat za prospěšné, kdyby se alespoň jeden výtisk této příručky nalézal u výchovných poradců na středních školách. Každoročně jsou inovovány studijní plány na prvním stupni studia na FEI VUT v Brně: Náplň úvodních kursů z "matematiky a fyziky" se doplňuje o položky běžné ve studijních plánech gymnázií, náročnější položky jsou přesouvány do dalších semestrů. Nicméně, tyto úpravy nelze provádět tak, že by nakonec kursy "vysokoškolské matematiky a fyziky" byly pouhým doučováním látky ze střední školy, a na "vyšší matematiku" a "teorii fyziky" by pak už nezbyl čas.

     Výše uvedená "statistika" ukazuje, že nepominutelný počet absolventů středních průmyslových škol a středních odborných učilišť s maturitou má zájem pokračovat ve studiu na vysoké škole technické. Z pohledu výchovy inženýrů na oboru IVT na FEI VUT v Brně považuji za přínosné a prospěšné, že i o obor IVT mají zájem studenti, kteří si přinášejí ze středních škol solidní elektrotechnický a elektronický základ, který však nemusí být vždy podložen teorií a matematickým popisem fyzikálních jevů. Zjišťuji, že nepominutelný počet studentů má potíže v kursech, které lze zařadit mezi kursy "teoretické" a nebo v kursech, kde se požadují "aplikace" na základě přednesené "teorie". Zjišťuji, že ne u všech studentů jsou v přiměřeně rovnoměrném vztahu a v přiměřeně kvalitní spolupráci tři základní složky "osobnosti", kterými lze charakterizovat intelektové schopnosti jedince (obr. 1).

     Zjišťuji, že mnozí studenti si nechtějí připustit, že kromě jisté úrovně jejich předpokladů (obr. 1) ke studiu, je potřeba k úspěšnému ukončení vysoké školy (ale i k jiným úspěšným činnostem) přijímat a v sobě pěstovat například tyto další zásady [1], [4]:

     - mít motivaci
     - být pracovitý
     - mít zodpovědnost k sobě a dalším lidem
     - naučit se strategicky plánovat bez strnulých stereotypů
     - umět se soustředit na "cíl"
     - dokázat vstřebávat informace tak, aby nedošlo k "zaplavení"
     - zvládnout chápání vzájemných souvislostí mezi rychle se měnícími událostmi
     - mít přiměřený temperament
     - umět konfrontovat celek s drobnými, na první pohled nic neříkajícími detaily
     - umět postihovat problémy z dlouhodobého hlediska
     - předvídat vše, co se může přihodit
     - umět sladit celou sérii rozhodnutí a jednání vůči jednomu "kritickému"
     - umět spolupracovat s různými typy lidí
     - myslet spíše na úkol, než na dobu jeho řešení
     - postihnout to, co je jedinec schopen postihnout ze zkušeností, a to nikoliv jen pouhým přejímáním "zkušeností" jiných

     Zjišťuji, že u některých studentů je hlavní motivací pro jejich "pobyt" na vysoké škole "něco", co lze vyjádřit třeba jako jejich snahu a jejich postoje takto:

     - "prodloužit si mládí"
     - "já chci jen ten papír" ("diplom")
     - "k čemu mně to bude", že "se musím naučit ..."

     Je třeba si uvědomit, že i vysoké školy mají své výchovné cíle, a že "akademický stupeň Ing." prezentuje "světu", že jeho držitel je vysoce kvalifikovaný, a i teorií vybavený odborník schopný také myslet a pracovat s abstrakcí jevů. Je třeba si uvědomit, že úkolem vysoké školy není vychovávat "specialisty", kteří porozuměli jednomu technickému zařízení, jednomu rozsáhlejšímu programu, jedné aplikaci "nějaké" metody, apod. Úkolem vysoké školy je vysvětlit podstatu jevů, sdělit podstatu metod, naučit hodnotit jevy, naučit hledat východiska, naučit tvůrčímu přístupu k realizaci "produktů" na základě zvládnutí "teorie", apod.

4. Závěr

     Je skutečností, že nezanedbatelný počet absolventů středních průmyslových škol a středních odborných učilišť s maturitou má zájem pokračovat ve studiu na vysokých školách. Tedy, jeden z přirozených "realizačních výstupů" středních odborných škol je také absolvent připravený po "všech stránkách" ke vstupu do výchovného procesu na vysoké škole technického typu. Když připustíme, že "výchova je soustavná a cílevědomá činnost, která připravuje jedince pro jeho osobní život a společenské role", pak nedílnou součástí přípravy studentů na středních průmyslových školách a na středních odborných učilištích s maturitou musí být i jejich příprava na "charakter studijního režimu" na vysokých školách technického typu. Tedy je potřeba na středních odborných školách zvážit, zda jsou zájemcům o studium na vysokých školách nabízeny kursy, kde je rovněž přiměřené množství teorie, zda jsou nabízeny kursy se zvýšeným obsahem matematiky a abstrakce jevů, zda jsou nabízeny kursy (například volitelné), které umožňují absolventům středních odborných škol získat srovnatelné vzděláni v "matematice a fyzice" jako absolventům všeobecně vzdělávacích gymnázií, aby studenti na středních odborných školách již v době její návštěvy sami poznali, jestli jim taková náplň a charakter studia vyhovuje, aby sami poznali, jestli se studiu s takovou náplní a charakterem budou ochotni podřídit na vysoké škole.

5. Poděkování

     Autor předem děkuje všem, kteří projeví zájem o zveřejněné názory a sdělí mu své protinázory, aby se tak v diskusi vztahy mezi "střední a vysokou školou" co nejvíce sblížily. Tento příspěvek není kritikou náročné práce pedagogů na středních školách.

Literatura:

[1] Novák, S., kol.: Otázky kontroly, hodnocení a zkoušení na vysokých školách technických a zemědělských I, II, III. Výzkumná zpráva č.142, Ústav pro studium na vysokých školách technických při ČVUT Praha, ČVUT Praha, CZ, 1973.

[2] Tucker, A.B., kol.: Computing Curricula 1991. Report of the ACM/IEEE-CS Joint Curriculum Task Force, ACM/IEEE Computer Society, Maryland, USA, Dec. 17, 1990, str. 45-46.

[3] Eysselt, M.: Písemné zkoušky a jejich uplatnění při výuce předmětu "Číslicové počítače I". In: Sborník Kontrola, hodnocení a zkoušky na vysokých školách, Vydavatelství ČVUT Praha, Praha, CZ, 1973, str. 74-81.

[4] Eysselt, M.: Formování osobnosti studenta při průběžné kontrole studia, hodnocení a zkouškách. Podkladová zpráva r.ú. MŠ ČSR RS VI–02/4, KPOČ FE + KPED REKT VUT v Brně, CZ, 1985, 59 str.

[5] Honzík, J., Eysselt, M.: Studijní kalendář pro I. stupeň inženýrského studia a bakalářského studia 1994/95 (1995/96, 1996/97). Účelová pedagogická příručka FEI VUT v Brně, PC-DIR Brno, CZ, inovovaná vydání 1994, 1995, 1996, průměrně 120 str.

[6] Jura, P., Eysselt, M.: Studijní program - bakalářské studium, inženýrské studium, 1. stupeň, 1997/98. Účelová pedagogická příručka FEI VUT v Brně, PC-DIR Brno, CZ, 1997, 108 str.

[7] Eysselt, M.: Obor Informatika a výpočetní technika: Studijní plán 5-letého inženýrského studia (Inovovaná vydání pro šk.r. 95/96, 96/97, 97/98, 98/99). Interní vydání UIVT FEI VUT v Brně, šířeno zveřejněním "na počítačové síti" areálu FEI, Božetěchova 2, Brno, CZ, průměrně 33 str.

[8] Hradilová, E., Uhdeová, N.: FYZIKA - přijímací zkoušky na vysoké školy. Účelová příručka Ústavu fyziky FEI VUT v Brně, 4 vydání, ISBN 80-214-0866-9, PC-DIR Brno, CZ, 1997.

[9] Punčochář, J.: Moderní zesilovací struktury. Podkladový text přednášky pro seminář PERSPEKTIVY ELEKTRONIKY, Střední průmyslová škola elektrotechnická, Rožnov pod Radhoštěm, CZ, 1998-02-12.

[10] Eysselt, M.: Příprava ke studiu na vysoké škole technické. Podkladový text přednášky pro seminář PERSPEKTIVY ELEKTRONIKY, Střední průmyslová škola elektrotechnická, Rožnov pod Radhoštěm, CZ, 1998-02-12.