Kolektivizace
(autor: Ivona Hovězáková, způsob zpracování: soutěžní práce (3. místo ve státním kole))
OBSAH:
- Úvod
- Kolektivizace u nás - obecné rysy
- Boj proti "vesnickým boháčům"
- Seznámení s Brumovicemi
- Válka v Brumovicích
- Historie družstevnictví v českých zemích
- Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích
- Zákon o JZD a následná kolektivizace
- Svědectví jedné z posledních pamětnic
- Z projevů komunistických pohlavárů
- Zátah StB na Brumovice
- Rozhlasové relace
- Začátky JZD v Brumovicích
- Volby
- Zlatá éra brumovského družstva
- Gigantomanie
- Na sklonku kariery
- Závěr
- Poznámky
- Použitá literatura
1. Úvod
Rok 1948. K moci se u nás dostávají komunisté. Je to začátek období úporného hledání vnitřního nepřítele, masové nezákonnosti, dle sovětského vzoru persekuce všeho nekomunistického. KSČ všemi mocenskými prostředky prosazuje své (sovětské) pojetí řízení národního hospodářství. Výjimkou není ani zemědělství.
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
2. Kolektivizace u nás - obecné rysy
Komunisté zneužívali moc již při zakládání přípravných výborů JZD. Agitátoři museli potlačovat projevy hluboké nedůvěry a nezájmu zemědělců o sdružování v JZD. Používali proto protiprávního nátlaku, výhružek, mnohdy zdaleka ne planých. Nechuť českých a slovenských sedláků i méně majetných rolníků k účasti na zakládání zemědělských družstev pramenila především ze strachu ze ztráty rodinného majetku (mnohdy budovaného po celé generace) dále z odporu ke komunistům jako takovým a z obav před zaváděním kolchozních praktik.
Lidé byli před unáhleným vstupem do družstva varováni jak očitými svědky situace v sovětských kolchozech, tak obecními autoritami- nejčastěji faráři.
K přeměně a začlenění rolnické malovýroby do struktury jednotných zemědělských družstev měly napomoci nejen represe, ale i metody určitého zvýhodňování JZD a jejich členů - zavedení nerovnosti při přípravě výrobních plánů , v distribučním a výkupním systému ve prospěch JZD, přidělování hnojiv, stavebnin, zemědělských strojů a budov. Z "Návrhu bezprostředních opatření v zemědělské politice KSČ" z 11. října 1948 se mimo jiné dovídáme, že: "Nový organizační a pracovní řád státních strojních stanic se bude řídit těmito zásadami:
- a) Pořadí pro službu státních strojních stanic:
- výrobní družstva zemědělská
- drobní a střední rolníci
- bohatí velkosedláci
- b) Taxy za orbu 1ha se odstupňují asi tak, že výrobní družstva platí 50%, drobní a střední rolníci 100% a bohatí velkosedláci 150% sazby
- c) Přednostně přidělovat stroje, stavební hmoty, uhlí a pohonné látky atd. státním strojním stanicím!"
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
3. Boj proti "vesnickým boháčům"
Jedním ze stěžejních úkolů vládnoucí KSČ byl boj proti tzv. "vesnickým boháčům neboli kulakům". Pokyny výše uvedeného dokumentu mluví jasně:
"Provést revizi všech místních strojních družstev a zajistit v nich absolutní vliv chudých a středních rolníků! Vytlačovat kulacké elementy ze strojních družstev a odkazovat je na práci státních strojních stanic za vyšší poplatky. Zreorganizovat Jednotný svaz českých zemědělců - organizace bude bojovnou třídní organizací chudých a středních rolníků..."
Z projevu soudruha Gotwalda na schůzi širšího předsednictva ÚV KSČ ze dne 14. října 1948 zjistíme, že "Celý postup je závislý na tom, jak dalece to bude mít formu třídního boje proti kulakům.
Když to bude mít ráz třídního boje, můžeme si dovolit víc. Když bude dál platit: venkov jedna rodina, musíme postupovat pomaleji. Nyní můžeme postupovat ve formě izolace velkých rolníků..."
Jednou z největších zbraní proti neposlušným zemědělcům se stalo zneužití povinných dodávek (kontingentů). Bránícím se rolníkům byly stanoveny nesmyslně vysoké dodávky. Za jejich nesplnění následovaly přirozeně sankce (od zabavení části majetku - např. strojů, až po zabrání veškeré půdy, popř. vystěhování) Komunisté si dobře uvědomovali, jak velkou zbraň kontingenty představují...Schůze předsednictva ÚV KSČ, 14. říjen 1948, soudruh Slánský:
"Jaké jsou formy boje proti kapitalistickým živlům, kulakům: je to otázka půdy. Máme možnost, aby sami rolníci porušovali ústavu. Například neplní-li dodávky a my můžeme na něj uvalit sankce. Neplní dodávky, zvýšíme splátky nebo odejmeme půdu..."
Sami komunisté měli ovšem mnohdy problémy s klasifikací boháčů a neboháčů.
Dokládají to slova soudruha Sovy, pronesená na již zmiňované schůzi v říjnu 1948: "Naši soudruzi si dosud nedovedou jasně formulovat pojem kulaka, který má být z rozhodování na vesnici vytlačen. Na vesnici si to dovedou ohodnotit sami. Je to třídní nepřítel. Musíme dnes označit kulaka z jiných hledisek. Soudruzi věří, že otázka bude vysvětlena na ÚV (kdo je to kulak). Říkali jsme, že ten, kdo plní kontingenty a má nejvýše 20 ha výměry bude mít výhody, které poskytne lidově demokratický řád. Kdo neplní kontingenty a kdo má více než 20 ha, je kulak. Ze zdola nám říkají, že není možno nechat hranici 20 ha, protože jsou tu např. řepaři, kteří jsou velmi bohatí již při menší výměře. Také kontingent není spolehlivým měřítkem. Nelze spolehlivě odhadnout, jak velké mají kontingenty být..."
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
4. Seznámení s Brumovicemi
Na jižní Moravě, na půli cesty mezi Brnem a Hodonínem, leží malá obec Brumovice. Do povědomí lidí se mohla dostat snad jen tím, že je rodištěm spisovatele a novináře Jana Herbena. Drtivá většina obyvatel této obce se odjakživa živila zemědělstvím.
Někdy kolem roku 1931 se do Brumovic přistěhovala rodina Kratochvílova z Dambořic. Období třicátých let českým zemědělcům přálo jako žádné jiné. Díky příznivým podmínkám plynoucím z vlády agrární strany, v čele s Antonínem Švehlou, se Kratochvílům podařilo vybudovat poměrně velké hospodářství. Rozlohou svých pozemků byli nejmajetnějšími sedláky v obci.
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
5. Válka v Brumovicích
V dubnu 1945 se k Brumovicím přiblížila fronta. V noci 6. dubna přijely první německé oddíly a ubytovaly se po domech. V tu dobu se objevovaly první ruské stíhačky, výzvědná letadla a bombardéry bombardovaly okolní obce. Brumovice byly leteckého útoku ušetřeny asi proto, že se pohyb německých jednotek dál v noci a ušel tak pozornosti Rusů.
14. dubna k večeru zde padly první výstřely, které zasáhly dva domy.
16. dubna zde započal tuhý boj dům od domu. Obec utrpěla velmi značné škody. 30 budov vyhořelo od základů, po bitvě nezůstal v obci jediný nepoškozený dům.
Hospodářství sedláka Josefa Kratochvíla bylo po přechodu fronty vinou vojáků Rudé armády chudší o majetek v hodnotě asi 75 tisíc korun. Když sepisoval seznam válečných škod, byl jistě přesvědčen o tom, že to nejtěžší období v životě má již za sebou...
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
6. Historie družstevnictví v českých zemích
Zemědělské družstevnictví do českých zemí nepřinesli komunisté. Existovalo zde již od 50.let 19. století. Organizace těchto družstev se od družstev sovětského typu značně lišila: uplatňování principů demokracie a především práva a zákonnosti. Je pozoruhodné, že již před rokem 1918 byly v českém zemědělství oblasti, v nichž vše, co potřebovali ke své práci, odebírali od družstev, a naopak prostřednictvím družstva prodávali vše, co na svých hospodářstvích vyprodukovali.
Úspěšná byla především ta družstva, která se soustředila na nákup zemědělských potřeb - družstva skladištní. Vývoj se ubíral směrem k uplatnění myšlenky družstevní spolupráce i v organizacích zpracovatelských - zpracování zemědělských plodin ( byla zakládána družstva mlékařská, na sušení čekanky, škrobárenská, mlýnska a jiná). Důležité bylo, že došlo i na sdružování do družstev, specializujících se na obstarávání pomocných prací pro zemědělství. Byla to velmi konkrétní a vydatná pomoc, kterou zemědělcům poskytovala strojní družstva (například opatřování parních mlátiček, tedy poskytování služeb).
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
7. Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích
V roce 1946 bylo v Brumovicích ustaveno Zemědělské strojní družstvo. Josef Kratochvíl byl jeho největším podílníkem a zároveň členem dozorčí rady. I přes svízelné počátky hospodařilo družstvo dobře a vykazovalo v r. 1946 čistý zisk 53 475 Kčs, v roce 1947 to bylo 35 215 Kčs.
A přichází rok 1948 a s ním spousta velkých změn. J. Kratochvíl už není členem dozorčí rady v místním strojním družstvu. Přesně nevíme proč. (Lze jen spekulovat o tom, že to mohl býti důsledek komunistické snahy omezovat kapitalistické živly na vesnici...Výňatek z projevu K. Gottwalda na zasedání ÚV KSČ ve dnech 17.-18.11.1948: "Musíme na venkově mezi zemědělci podporovat všechny druhy družstevnictví, zejména též družstva pro společnou výrobu a postarat se za každou cenu, aby v těchto družstvech nerozhodoval venkovský boháč, nýbrž střední a drobný rolník.")
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
8. Zákon o JZD a následná kolektivizace
V únoru roku 1949 vyšel zákon č.69 o JZD. Nová JZD nevznikala dobrovolným sloučením tehdy na vesnici existujících družstev, ale sloučením ze zákona, tedy rozhodnutím nikoli členů, ale zákonodárců, ve skutečnosti z vůle a rozhodnutí ÚV KSČ.
Následovala kolektivizace pod tlakem, s mnoha přehmaty až násilnostmi.
Vstup do JZD znamenal pro většinu zemědělců a jejich rodiny značné strádání. To vedlo také ke skutečnosti, že v mnoha obcích se JZD krátce po založení, nebo po prvém neúspěchu rozpadla a jednou, někdy i vícekrát znovuzakládala. Celý tento proces provázela značná nechuť a nedůvěra rolníků.
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
9. Svědectví jedné z posledních pamětnic
Že slova minulé kapitoly dokonale vystihují i situaci poúnorového období v Brumovicích dokládají slova pamětnice Boženy Novomestské: "Naše hospodářství patřilo v Brumovicích k těm největším. Válka nás připravila o dům - Po bojích byl tak poškozený, že jsme jej museli nechat strhnout. Postavili jsme si nové stavení a nadšeně jsme se všichni vrhli do oprav a budování nového. Ani jsme si nestačili po válce vydechnout a už nás kdosi nutil, aby jsme odevzdali náš majetek a vstoupili do družstva. Od našich nejneschopnějších spoluobčanů, čerstvých ale zato zapálených komunistů, jsme se postupně dovídali, co všechno by nás mohlo potkat, kdybychom "nepodepsali". A my nepodepsali a ošklivé věci se skutečně začali dít. Nejprve se nás snažili zničit prostřednictvím povinných dodávek. Byly naprosto nesplnitelné. Vzpomínám si na to, jak měl můj tatínek slzy v očích, když měl odvážet poslední pytle s obilím - chlévy a stáje byly plné dobytka a koní a nebylo je čím nakrmit. Tento klacek pod nohy jsme překonali díky pomoci sousedů. Když komunisté viděli, že s tím neuspěli, došlo na zabavování majetku. Sebrali nám novou mlátičku a tím nám v podstatě znemožnili sklidit úrodu. Tento nátlak na nás byl vyvíjen po léta. Pokud si dobře vzpomínám, bylo to od převzetí moci do r.1959, kdy jsme do družstva vstoupili. Moje maminka nebyla nikdy předtím nemocná, ale toto období ji zlomilo. Když nám tedy ke konci 50. let začali vyhrožovat vystěhováním, bylo už toho na mé rodiče moc a "podepsali"."
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
10. Z projevů komunistických pohlavárů
Ani použití těch nejtvrdších prostředků však nezajistilo vládnoucí KSČ úplný úspěch v procesu kolektivizace. Jaké jsou příčiny tohoto stavu z pohledu komunistů se dovíme při nahlédnutí do dokumentu z 8.března 1949 vypracovaného soudruhem V. Sovou pro předsednictvo ÚV KSČ:
"Jaké jsou důvody toho, že JZD naráží na mnoha místech na nepochopení a místy dokonce na odpor vesnice?
Je to především zostřená forma třídního boje na vesnici, která se jeví zvýšenou agitační a propagační kampaní zbytků vesnické kapitalistické třídy. Kapitalistické elementy, dobře vědoucí, že JZD znamená počátek konce posledního zbytku jejich hospodářského a politického ovládání vesnice, stupňují své obranné úsilí a přecházejí od pasivní obrany k aktivnímu organizovanému nástupu na vesnici. Místy zvláště tam, kde jsou slabé a špatně fungující stranické organizace a kde soudruzi včas nepochopí, kdo stojí v pozadí věci se jim tato podvratná kampaň daří a dosahuje dokonce určitých úspěchů. Reakce, která v jednotných družstvech vidí svou poslední příležitost získat drobného a středního zemědělce na svou stranu, používá k tomu všech možných prostředků -
od lží a překroucených zpráv o kolchozech, až po přímý nátlak místy spojený dokonce s terorem."
Ze Zprávy generálního tajemníka Jednotného svazu českých zemědělců J. Zlesáka z 8.dubna 1949 čteme: "Proti JZD v Brněnském kraji často vystupují veřejně i soudruzi a uvádějí, že se celý život dřeli jako deputátníci, šli do pohraničí, aby dostali usedlosti, a teď že se na druhé dřít nebudou."
Kupodivu si sami komunisté přiznávají, že: "Dnes musí být členství v Jednotném svazu českých zemědělců povinné. Zemědělská komise se rozhodla, aby při novelizaci zákona byla prosazena zásada dobrovolného členství. V dalším jednání se však ukázalo, že při dobrovolném členství a omezení pravomoci by byl JSČZ velmi malou organizací."
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
11. Zátah StB na Brumovice
Komunisté v této situaci sáhli opět po vzoru do Sovětského svazu...Využití StB pro odstranění nepohodlných osob...Běžný postup, který se nevyhnul ani Brumovicím. Někdy během roku 1950 přijel do vsi konfident. Vydávaje se za zaníceného antikomunistu přesvědčoval brumovské sedláky o nutnosti ozbrojeného odporu proti vládnoucímu "aparátu". Měl za úkol zatáhnout do "odboje" co nejvíce rolníků.
Josef Kratochvíl se svými 20 ha velkými poli a nechutí stát se členem JZD byl jedním z hlavních trnů v očích místních agitátorů. Situaci ovšem včas prohlédl. Snažil se své "kolegy" vyvést z odbojové euforie, ale to už bylo nejspíš pozdě. Jak již bylo u StB zvykem, vydala se jednoho večera na noční sběr svých "úlovků". Spolu se členy skupiny chystající se na protikomunistický odboj byl zatčen i Josef Kratochvíl. Za nesplnění ohlašovací povinnosti byl poslán na 3 roky do Jáchymovského tábora nucených prací (Do uranových dolů v Jáchymově mířila tehdy většina odpůrců režimu). Jeho asi 10 sousedů bylo za podvratnou činnost potrestáno 9-11tiletými tresty. Po osmnácti měsících mu byl zbytek trestu prominut.
Vrátil se domů, kde se znovu musel přesvědčit o lidské špatnosti. Během jeho pobytu v táboře se v obci pohyboval člověk, který si v hostinci zjistil, je-li někdo z obyvatel ve vězení. Poté se vypravil za paní Kratochvílovou a vydávaje se za dozorce z Jáchymova a přítele jejího manžela, nabídl jí, že by mohla svému muži přilepšit. Podvodníkovi uvěřila a tak přišla o těžce naspořené peníze.
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
12. Rozhlasové relace
V těchto letech (1952-1958) probíhal nejen v Brumovicích tuhý agitační nápor. Samostatní zemědělci, kteří stále odmítali vstoupit do JZD se dočkali dalšího způsobu nátlaku.
Dle pokynů uvedených v akčním plánu organizačních úkolů při budování JZD, který stanovila tzv. družstevní pětka 1. dubna 1949 "budou do akce zapojeny místní rozhlasy v obcích, které budou vysílat zprávy o JZD. Rozhlas bude denně vysílat ideové zpravodajství, reportáže z obcí, budovatelské zprávy... Propagace v rozhlase bude praktická, věcná, instruktivní!" Po budovatelských zprávách z domova i ze světa následovaly reportáže z obcí = nepokryté a hrubé útoky proti odpůrcům JZD. (viz příloha 1)
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
13. Začátky JZD v Brumovicích
V roce 1959 se JZD v Brumovicích stává většinovým. Zaměstnává valnou většinu bývalých sedláků a malých a středních rolníků. Vzhledem k tomu, že nejlepší kvalifikací pro jakoukoli funkci je příslušnost k vládnoucí straně ( s. Ďuriš:"Vedoucí aparát je třeba zesílit podobně jako v SSSR rozumnými rolníky a dělníky, pokud jsou spolehlivými komunisty."), jsou hospodářské výsledky družstva neuspokojivé.
A to i přesto, že zkušený zemědělec a hospodář, pan Josef Kratochvíl, ač nestraník a nepřítel lidové demokracie, působí již od roku 1958 ve funkci agronoma. Lidé v Brumovicích ale nemají důvěru k družstvu, a to z několika důvodů. Za prvé je v nich neustálá hořkost ze ztráty rodinného majetku.
Také vzpomínky na donucovací metody agitátorů, na házení špíny z pravidelných rozhlasových relací jsou velice živé a nedávné. Za hlavní příčinu neúspěchů družstva lze považovat již zmíněnou neodbornost v řízení družstva, v nakládáním s výrobními prostředky. Z toho pramenila neochota zaměstnaných rolníků pracovat pro celek. Každý se snažil postarat především o vložený rodinný majetek a družstvo strádalo. Bylo nutné přistoupit k personální výměně ve vedení družstva. Ta ovšem neproběhla podle obvyklého schématu, totiž dosazením nového, především politicky uvědomělého člověka shora, nýbrž tento člověk byl vybrán zdola. A už vůbec nebyl politicky uvědomělý. Byl jím kulak a nepřítel, ale především odborník a obecní autorita - Josef Kratochvíl.
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
14. Volby
Dříve naprosto nepřijatelný a nebezpečný člověk byl tak v roce 1963 jednomyslně zvolen veřejnou aklamací a nahradil dosavadního předsedu družstva Antonína Jakubčíka.
Ten však byl zasloužilým soudruhem, a proto nemohl být jen tak odstaven. Podle přísloví o nažraném vlku a koze, jež zůstala celá, byl Antonín Jakubčík navržen do vedení přidruženého vinařského družstva, které ovšem vedl zkušený odborník. A tak řešila většina přítomných dilema, mají-li obětovat úspěšné vinařské družstvo politickým a personálním čachrům. A protože se rozhodovalo opět veřejnou aklamací, začal se sál postupně vyprazdňovat, až nebylo plénum schopno pro nízký počet přítomných usnášení. Josef Kratochvíl již ovšem zůstal předsedou družstva a tomu se začalo dařit. Posléze to hrálo komunistům velice do karet, protože veškeré stížnosti na režim smetli jednoduše tím, že kdyby to bylo tak zlé, jak to stěžující si popisují, tak by ve vedení družstva přece nestál nestraník a ještě bývalý kulak.
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
15. Zlatá éra brumovského družstva
Přišla léta hojnosti. Lidé se uklidnili příchodem uznávaného hospodáře a s vědomím, že nemohou-li si o svém majetku rozhodovat sami, budou se alespoň snažit se svým, ale i společným majetkem dobře hospodařit.
Díky vynikajícím hospodářským výsledkům družstva se ohromně zvedla i životní úroveň v Brumovicích. Jedním z ukazatelů byla tzv. výrobní jednotka. Ta měla v různých odvětvích hospodářství a koutech země různou hodnotu. Většinou se pohybovala v rozpětí 10-20 Kčs. V Brumovicích však dosahovala i výše 25 Kčs. Probíhal stavební boom, samozřejmostí byl automobil. Také družstvo budovalo. Spolupracovalo s tehdy prestižním podnikem Agroprojekt Brno, který dodával moderní architektonické projekty, např. reprezentativního objektu v areálu JZD...
Lidé na tuto zlatou éru vzpomínají i dnes s nostalgií, také díky uvolnění tuhosti režimu v šedesátých letech. Přišel rok 1968, v němž byl Josefu Kratochvílovi vymazán trestní rejstřík, ale také zásah vojsk Varšavského paktu a po něm léta normalizace.
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
16. Gigantomanie
V zemědělství to znamenalo zbavování se liberálně smýšlejících lidí, kteří v 60. letech podporovali zavedení nové ekonomické soustavy řízení národního hospodářství a politiku socializmu s lidskou tváří, ve vedení družstev. To se dělo snadným, nicméně nešťastným způsobem, kterému se dnes říká restrukturalizace. Zatímco dnes se většinou jedná o zeštíhlování, v 70. letech se naopak "tučnělo". Zvítězila gigantomanie, vlastní politice KSČ. Byly vytvářeny obrovské zemědělské komplexy, které spotřebovávali obrovské náklady na dopravu a administrativu. Také ztráty v živočišné výrobě při obrovské koncentraci hospodářského zvířectva byly stále větší. Zatímco v roce 1960, kdy bylo zrdužstevnění více méně ukončeno, byla průměrná velikost JZD 420 ha. zemědělské půdy, po roce 1970 se průměrná velikost JZD prudce zvyšovala. V roce 1975 to bylo již 1325 ha. Tento postup se dotkl i Brumovic, které se spojily v roce 1975 s JZD Krumvíř a JZD Morkůvky ( ty však byly velmi ztrátové a stahovali obě úspěšné družstva dolů).
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
17. Na sklonku kariery
V roce 1973 dosáhl pan Kratochvíl důchodového věku. Ještě dva roky působil jako předseda v JZD Horní Bojanovice, kde využívali jeho zkušeností. V roce 1975 odešel na zasloužený odpočinek. Po revoluci se dočkal soudní rehabilitace.
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
18. Závěr
Je to hořce úsměvné, jak se z kulaka a nepřítele číslo jedna, Josefa Kratochvíla, stal díky své odbornosti a lidské kvalitě zachránce družstva, z něhož udělal svým věznitelům výkladní skříň úspěšnosti jednotného družstevnictví. Myšlenka spojování výrobních prostředků se v tomto světle jeví jako správná, ovšem metody jejího prosazování jsou odsouzeníhodné.
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
10. Poznámky:
- Přílohy - se přidám přílohy - (odkaz na 1. přílohu je z 12 kapitoly (zpět do textu) Přílohy zatím nejsou k dispozi!!!
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
11. Použitá literatura:
1. - zatím není k dispozici
2. -
3. -
4. -
---=(| Začátek dokumentu | Obsah | Úvod | Kolektivizace u nás - obecné rysy | Boj proti "vesnickým boháčům" | Seznámení s Brumovicemi | Válka v Brumovicích | Historie družstevnictví v českých zemích | Zemědělské strojní družstvo v Brumovicích | Zákon o JZD a následná kolektivizace | Svědectví jedné z posledních pamětnic | Z projevů komunistických pohlavárů | Zátah StB na Brumovice | Rozhlasové relace | Začátky JZD v Brumovicích | Volby | Zlatá éra brumovského družstva | Gigantomanie | Na sklonku kariery | Závěr | Poznámky | Použitá literatura |)=---
(c) 2001 Ivona Hovězáková
Do elektronické podoby (HTML) převedl: Zbyněk
Křivka
Hot Tip:
Podívejte se na stránky humorného školního časopisu PRD (Pravidelný Redakční
Drb):
Pokud chcete sledovat tyto stránky
(kdy budou změněny, tak se zaregistrujte sem: