České hlasy ze seriálu M*A*S*H vzpomínají na těžkou a nádhernou práci

Jak to bylo doopravdy u operačního stolu

     Začalo to tím, že doktor medicíny Richard Hornberger byl koncem listopadu roku 1950 odvelen do Koreje jako vojenská chirurg polní nemocnice, která byla narychlo postavena čtyřiapadesát kilometrů od Soulu. Vrátil se odtud naštěstí živý a zdravý a napsal knihu o tom, že ani lékař to namá na frontě lehké. Musí totiž nejenom přežít. Musí si v šílenství běsnící války uchovat lidskost, soucit a zdravý rozum...

     V roce 1968 vydal doktor Hornberger pod pseudonymem Richard Hooke román MASH. Hned na první stránce píše, že chirurgové žili v Koreji v extrémních podmínkách, že zažili "tolik vysilující práce, ale i nicnedělání, takovou nudu a legraci, horko a zimu, tolik vypětí, radosti a zklamání, jaké předtím jistě žádný z nich nepoznal." Na motivy této knihy vznikl v roce 1970 celovečerní film režiséra Roberta Altmana. Téma se posléze zalíbilo i scénáristovi Larrymu Gelbartovi, jenž v něm viděl možnost upozornit v době válečného konfliktu ve Vietnamu na nesmyslnost války. Rozhodl se, že napíše na téma MASH televizní seriál. "Chtěli jsme, aby seriál vyvolával v divácíxh stejné pocity jako kniha a film. Televize má možnost apelovat na velký počet lidí. Byli jsme proto opatrní při zobrazování sexu, náboženství, korejštiny a Korejců, nechtěli jsme, aby v našem seriálu bylo příliš mnoho zabitých lidí. Takže jsme se soustředili na humor."
     První díl seriálu byl v USA poprvé odvysílán v roce 1972 a od počátku měl úspěch. Poslední díl byl uveden v roce 1983. To už každý věděl, co to MASH znamená (Mobile Army Surgical Hospitals = Polní mobilní chirurgické nemocnice). Celkem vzniklo 251 částí. Z Alana Aldy (který hrál Hawkeye Pierce), Garyho Burghoffa (Radar O'Reilly), Jamieho Farra (Klinger) a Loretty Switové (Šťabajzna Houlihanová) udělal seriál televizní hvězdy první velikosti. Dvaadvacet let po své premiéře, v roce 1994, byl uveden na našich obrazovkách. Jak na dabing tohoto projektu vzpomínají někteří naši herci?

Pavel Trávníček
alias
Hawkeye Benjamin Franklin Pierce
(v podání Alana Aldy)

     Za zdánlivě cynickým humorem Hawkeyeho se skrývá velký humanista, demokrat. Bývá to tak i v životě. Pakliže má někdo určité IQ a tváří se jako cynik, pak je často duše spravedlivá. Cynismus je v těchto případech pouze maskou, obranou před krutostí světa.
     Alan Alda se těžko dabuje. Je velice energický a dokázal ze sebe nepředstavitelně rychle chrlit kaskády slovního humoru. Měl jsem co dělat, abych stíhal mluvit závratným tempem jako on.
     K úspěchu dopomohlo tomuto seriálu také to, že autoři dokázali přesně odlišit jednotlivé charaktery. Hawkeye je eruptivní povaha, B.J. zase uklidňující, malinko nostalgický, taková tišší voda. Radar byl zase úplně jiný... Znám to i z našeho divadla Skelet, i tam je důležité trefit se přesně do obsazení. A to se, myslím, při dabování seriálu MASH povedlo.

Petr Svoboda
alias
B. J. Hunnicutt
(v podání Mikea Farrella)

     Naše agentura Erasmus dostala dabing seriálu MASH jako zakázku od Novy. Od samého počátku mi bylo jasné, že Hawkeyeho musí mluvit Pavel Trávníček. Věděl jsem, že dílů bude nebývale mnoho a že hned půjdou do vysílání, rozhodl jsem se, že hlavním kritériem pro výběr přestavitelů bude jediné - musí to být skvělí profesionálové.
     Nikdo z nás neznal genezi seriálu, nikdo nevěděl, že časem zmizí Radar a místo Trappera Johna se objeví B. J. Pro roli B. J. jsme potom museli honem někoho hledat. Oslovili jsme několik kolegů, ti ale neměli volno, jak jsme potřebovali. Po čase, když už se B. J. měl v seriálu objevit, zeptal jsem se Jiřího Kvasničky, který se ujal režie, jestli už někoho má. Odpověděl mi: "Ano, mám. Přijď v sobotu do studia." Řekl jsem si: "Proč?" Když jsem do studia dorazil, sdělil mi, že B. J. mluvím já. Vyděsil jsem se, okamžitě mi došlo, kolik to zabere času. Ale nakonec jsem byl rád, protože jsem se mohl pravidelně scházet s partou skvělých lidí a dabovat postavu ve vynikajícím seriálu.
     V seriálu je neustále přítomné napětí mezi optimismem lidského pohledu na svět a pesimismem smrti, války, zabíjení. Velký vliv na jeho úspěch měl i lidský, chytrý humor v poloze, jež se trochu podobá humoru ve stylu Jana Wericha nebo Jiřího Suchého.

Václav Knop
alias
Frank Burns
(v podání Larryho Linvillea)

     Natáčelo se výhradně o sobotách a nedělích, ale mně to nevadilo, byl jsem v té době rozvedený a žil jsem sám. V herecké branži lze brzy ztratit přehled, kdy jsou všední dny a kdy víkendy. To, že jsem daboval darebáka Burnse, mi překvapivě přineslo další roli. Na Nově točili Hospodu a pan režisér Dudek potřeboval obsadit někoho do role majitele domu Jonáše. Vzpomněl si na Burnse z MASH, řekl si, že by to chtělo někoho podobného, a obrátil se na mě.
     Když Loretta Switová, představitelka Šťabajzny, přijela do Prahy, v televizi nám umožnili, abychom se s ní setkali osobně. Každý se jí představoval. Pak přišla řada na mě. Přitočil jsem se k ní a zašeptal jsem, že se přece dobře známe, a to intimně. V tu chvíli jsem v jejích očích na chvilku spatřil výraz, z něhož bylo znát, že si nebyla absolutně jistá, jestli náhodou někde něco... Rychle jsem dodal: "No, já jsem totiž mluvil Franka Burnse." Ona se v tu chvíli začala strašně smát a objala mě.
     Frank Burns byl hrozně pedantický. Musím dodat, že já jsem také pedant. Jeden astrolog mi dokonce řekl, že kdybych se nestal umělcem, byl bych prý skvělým účetním.

Vladimír Brabec
alias
velitel Sherman T. Potter
(v podání Harryho Morgana)

     Myslím, že diváky na tomto seriálu nejvíce uchvátilo, že v něm byly pravdivě zobrazeny lidské vztahy, charaktery, povahy. V seriálu MASH nebyly rozhodující extrémní situace, zběsilé akce, ale vztahy různých lidí mezi sebou.
     Potter byl přísný, ale současně i komický. Myslím, že pro Harryho Morgana byla tahle úloha velkým životním úspěchem. Daboval jsem tohoto amerického herce ještě v několika dalších filmech, ale pokaždé to byla v ději sice důležitá, ale vždy jen vedlejší rolička. Dokonce jsem od diváků dostal dopisy. Psali mi, že se jim Potter líbil i díky mně. Tohle vždycky ohromně potěší.

Jiří Kvasnička,
režisér dabingu
a také
Radar Walter O'Reilly
(v podání Garryho Burghoffa)

     Byl to obrovský nápor. Seriál se daboval od ledna 1994 do června 1995. Po 150. díle zmizel Frank Burns, a proto mi Václav Knop pomáhal s úpravou dialogů. Bál jsem se, že někdo z představitelů onemocní. Nakonec jsem ale ochořel já sám - postihla mě strašlivá chřipka. Měl jsem čtyřicítky horečky. Dabovalo se vždy jednou za čtrnáct dní tři dny za sebou: pátek, sobota, neděle. V pátek jsem přijel do studia, všechno předal kolegyni Svobodové a odjel domů. Ta hrozná chřipka měla ale dobrý konec. Díky ní jsem přestal kouřit. V průběhu onoho roku a půl došlo ještě k jedné nehodě: Pavel Trávníček si zlomil nohu. Tenhle poblém jsme ale vyřešili snadno. Posadili jsme ho na židli, vynesli do studia a pracovalo se. Dokonce trochu rychleji než obvykle, protože Pavel Trávníček nemohl nikam odejít, takže nezdržoval.
     Podařilo se nám něco, co se nepovedlo ani americkým hercům. Dokázali jsme prosadit, že v seriálu nebudeme používat dodatečně domixovaný smích. Když se to při svém příjezdu do Prahy dozvěděla Loretta Switová, velice se zaradovala a řekla nám, že se herci hrající v seriálu hlavní role snažili přesvědčit producenty, aby v tomto případě smích nebyl použit. Jejich přesvědčování se však nesetkalo s úspěchem.
     Kromě Radara jsem v seriálu mluvil ještě všechny korejské věty. Pozorně jsem je poslouchal z originální verze a potom jsem se je snažil napodobit. Jedna moje přítelkyně mi ale sdělila, že zná několik Korejců na vysokoškolské koleji, kteří se na seriál dívají, a když se tam ozve korejština, tak se prý vždy hrozně smějí.
     Když jsem uklízel naše studio po definitivně poslední dabingové klapce, objevil jsem tam odložený scénář Pavla Trávníčka. Na jedné stránce bylo mezi textem napsáno: "Sbohem, líp jsem to neuměl. Děkuju. Pavel Trávníček." Napsal to a odešel domů. Bylo po všem. Rok a půl těžké a nádherné práce byl za námi...

Zdroj informací: Magazín TELEVIZE (2. 8. - 8. 8. 1999), str. 14, připravil Jiří Houdek

 Hot Tip: Podívejte se na stránky humorného školního časopisu PRD (Pravidelný Redakční Drb):
 

Pokud chcete sledovat tyto stránky (kdy budou změněny, tak se zaregistrujte sem: