Chmel, slad, voda a malina

     Český pivař je považován za nejkonzervativnějšího pijáka v Evropě. Zná jen vodu, slad a chmel. Pohrdavě pohlíží na Němce míchající pivo s limonádou a ovocné pivo stěží dostane do hrdla. Jak by asi reagoval na slova Michaela Jacksona, autora Encyklopedie piva (se slavným zpěvákem nepijícím alkohol má společné jen jméno), jenž například třešňové pivo popisuje téměž básnickou mluvou. "Třešně a v menší míře maliny jsou tradiční přísady, s jejichž pomocí lze vyrobit nejchutnější světové pivo, často prodávané v šampuskách. Dobrý Kriek má mandlovou suchost, kterou mu poskytují třešňové pecky. Některá mají těžký malinový buket a něžnou ostrost na patře," píše Michael Jackson.

     V posledních letech se na světovm trhu piva vyskytly i jiné variace ovocného piva: z černého rybízu, broskví, banánů i jiného ovoce. Michael Jackson však tyto výrobky "odstřeluje" jako výplody denního snění obchodníků, inspirovaných úspěchem sladkých likérů, které nemají s výrobky pivní tradice nic společného.
     Tradiční ovoce se používá jako kvasný materiál, dodává pivu také aroma, a za tímto účelem se pravděpodobně začalo užívat ještě v dobách, kdy nebyl univerzálně rozšířený chmel. Nejsou to tedy vína, nýbrž piva, protože ovoce se přidává k základu zkvašeného ječmene a pšenice.
     Za ovoce přípustné pivní tradicí jsou považovány třešně, maliny a bezinky, z bylin pak jalovcové větvičky s kuličkami a mařinka. Ze zemí vyrábějících ochucená piva proslula zejména Belgie se svým třešňovým pivem Kriek a malinovým Frambozen, Německo a jeho mařinkové Berliner Weisse a zvláště pak finské Sahti, kdy se pivo fermentuje asi týden v dřevěných džberech a poté se cedí skrze jalovcové větvičky a slámu.
     Ovoce se sbírá koncem července nebo počátkem srpna. Pivo zůstává s třešněmi do září nebo nejdéle do října. Kdyby se nechaly v pivu déle, hořkost z pecek by byla příliš výrazná. Exoticky může také vyznít informace, že mnozí pivovarníci mají dokonce smlouvy na sběr třešní v zahradách soukromých domů a to, že na etiketách těchto piv se uvádějí dva pro nás nezvyklé údaje. První z nich označuje rok pivní várky a další je rok malinové sklizně.

  
     Zdá se ovšem, že Češi navzdory dostupnosti těchto piv na našem trhu zůstanou nadále věrní svým pivům vařeným podle nejstaršího pivního zákona o čistotě piva. Bavorský Reinheitsgebot z roku 1516 praví, že pravé pivo je možné vyrobit jen a pouze ze surovin "...ne jiných než ječmen, chmel a voda...!"

Zdroj informací: Magazín DNES z Mladé Fronty č. 28 (15. 7. 1999), Zpracoval: Pavel Vondráček, Foto: Archiv

 Hot Tip: Podívejte se na stránky humorného školního časopisu PRD (Pravidelný Redakční Drb):
 

Pokud chcete sledovat tyto stránky (kdy budou změněny, tak se zaregistrujte sem: