Stránky o osobnostech literatury, politiky i historie

E. M. Remarque - Čas žít, čas umírat

Autor článku: Pampelucha, drobné redakční úpravy Zbyněk Křivka.

Související články:
Erich Maria Remarque - život a dílo (referát)
E. M. Remarque - Miluj bližního svého (referát o díle)

     Kniha nás zavádí do období 2. světové války. .. nejprve na frontu, potom do civilu a opět nazpátek do války. Hlavním hrdinou tohoto strhujícího románu je Ernst Graeber. Příběh začíná zhruba kolem roku 1942 a zavádí nás nejprve na frontu do Ruska, kde autor líčí hrůzy války. Zvláštním způsobem popisuje vztahy a charaktery vojáků. Po několika letech hlavní hrdina této knihy dostává dovolenou na tři týdny a odjíždí domů. Cesta je dlouhá, ale vojákům, kteří jedou domů, cesta utíká poměrně rychle. Vzpomínají na manželky, domov, rodiny ?

     Po vystoupení z vlaku se Ernst konečně rozhlíží po městě. Je zchátralé, všude samý dým, prach ? nemůže své město poznat. Doráží k domu, kde bydlel celá ta léta, ale nenachází nic. Jen ulici v plamenech a trosky. Ptá se kolemjdoucích jestli něco neví o jeho rodičích, ale nikdo neví nic. Ve městě se seznamuje s vojákem, který hledá svou ženu. Dají se dohromady a pátrají spolu. Ernst navštěvuje Alžbětu - dívku, kterou nikdy nemíval moc rád. Postupem času se tito dva mladí, beznadějní a opuštění lidé začínají rozumět. Alžběta má otce v koncentračním táboře a Ernst hledá rodiče, o kterých si lidé myslí, že jsou mrtví. Rozumějí si tak, že se do sebe zamilují. Jejich láska je světlem v šedi města - v hrůze války. Město několikrát bombardují. Alžběta přichází o střechu nad hlavou. Ernst se po několika letech setkává s přáteli. Nejprve s Alfonsem Bindigem, který je členem strany SS a který posílá lidi do koncentračních táborů a s člověkem, kterého měl Ernst rád se svým učitelem náboženství, který je žid a skrývá se.

     Pan Pohlamann (učitel) mu na jednu noc poskytne úkryt. Zbývá jen několik dnů do konce dovolené. Ernst se zeptá Alžběty, jestli si ho nechce vzít. Nejprve odmítá, ale nakonec svolí. Svatba se koná do několika dnů. Oba dva si chtějí užít posledních dnů. Alžběta si vezme dovolenou v továrně a zůstávají spolu. Snaží se žít jako by tento den byl jejich poslední. Alžběta miluje ho a on zase ji. Už to není sňatek z pochopení, ale je to láska. Poslední den svobody dostane Ernst zprávu, že rodiče jsou naživu. Je šťastný.

     Novomanželé se loučí a Alžběta se svěří s tím, že by chtěla mít dítě. Ernst se opět vrací na frontu.

     "Německo ustupuje. Rusové zbořili barikády, hodně německých vojáků je mrtvých."

     Skupina, ve které je i Ernst, zatýká partyzány. Je poplach a všichni musí utéci. Vojáci je chtějí nechat zabít, ale Ernst je propouští. Po chvíli se Ernst otáčí Rus má pušku v ruce a střílí?" Ránu necítil..Jenom najednou před sebou viděl trávu..nějakou rostlinku, napůl zašlápnutou. Rostlina se zakymácela a stála pak před úžícím se obzorem jeho klesající hlavy sama, tichá, samozřejmá, s útěchou úplného pořádku i v tom nejmenším, s veškerým mírem, a rostla a rostla, až vyplnila celé nebe a jeho oči se zavřely."

     Román "Čas žít, čas umírat" má mnoho společného s knihou "Na Západní Frontě klid". Obě vyšli koncem prvního poválečného desetiletí, každá po jiné válce. Mají stejné stavební téma:Voják na frontě, voják na dovolené v zázemí, voják opět na frontě, kde nakonec nachází smrt.

Autor článku: Pampelucha, drobné redakční úpravy Zbyněk Křivka

 Hot Tip: Podívejte se na stránky humorného školního časopisu PRD (Pravidelný Redakční Drb):
 

Pokud chcete sledovat tyto stránky (kdy budou změněny, tak se zaregistrujte sem: