Základy
Dalsí dovednosti
Tip: Vsechny zdejsí stránky muzete vytisknout z vaseho prohlízece bezným zpusobem. Jejich formátování se automaticky upraví pro potreby tisku.
V naprosté vetsine Linuxových distribucí je software distribuován ve forme balícku. Mandrake, RedHat, Fedora, Suse pouzívají balícky *.rpm, Debian pouzívá vlastní balícky s koncovkou *.deb a Slackware pouzívá obycejné archívy *.tar.gz). Knihovny se pak distribuují rozdelené do dvou cástí. Jedna cást je pro bezné uzivatele a druhá pro vývojáre - tyto balícky se oznacují slovem devel ve jméne souboru.
Samotnou instalaci balícku zde nebudu popisovat, protoze v kazdé distribuci se to delá trochu jinak. Místo toho nabízím prehled balícku, které byste meli mít nainstalovány. Konvence pro pojmenovávání na této stránce vycházejí z Mandrake Linuxu, ale jinde je to podobné. Císla verzí jsou zde pouze orientacní. Muzete pouzít i verze novejsí. Vetsina bezne pouzívaných distribucí Linuxu obsahuje programy pro správu instalacních balícku, které samy stáhnou potrebné balícky z internetu, takze obvykle není potreba nic hledat, stahovat a instalovat rucne.
Následující balícky nejsou nezbytne potreba, ale hodí se.
Vystacíte si s jakýmkoli textovým editorem, který funguje podle vaseho gusta. Vsechny editory, které zde nabízím umí zvýraznovat syntaxi, spoustet jiné nástroje, vyhledávát a nahrazovat text (i pomocí regulárních výrazu). Samozrejmostí je také zvýraznování párových závorek a jiné lahudky, které programátorovi usnadnují práci.
Programátorský editor pro prostredí KDE. Je integrovaný do systému a obsahuje nekolik uzitecných pomucek, jako integrovaný príkazový terminál, ci velmi propracovaný nástroj pro vyhledávání a nahrazování textu, který podporuje i regulární výrazy. Pomocí rozsirujících modulu lze pridávat dalsí uzitecné vlastnosti, jako napríklad sablony nových dokumentu, automatické doplnování kódu, pomucky pro psaní dokumentacních komentáru a mnoho dalsích. V posledních verzích máte dokonce moznost prepínat mezi bezným editacním módem a editacním módem Vimu. Více informací zde.
 Editor Kate - systém zálozek dovedený k dokonalosti, nikde nic neprekází. |
 Velkou predností je zabudovaná konzola. |
 Samozrejmostí je seskupování souboru do projektu. |
 Moznosti nastavení jsou pomerne bohaté, ale mohlo by to být lepsí. |
Dalsí programátorský editor. Není urcený prímo pro KDE nebo Gnome, takze na první pohled vypadá trochu "hranate". To ale neubírá nic jeho schopnostem, práve naopak. Je více konfigurovatelný nez Kate. Více informací zde.
 Nedit v plné kráse. |
 Moznosti nastavení jsou opravdu bohaté. |
 Vytvárení maker - je mozné je asociovat s konkrétním jazykem a typem souboru. |
 Pouzití make - výstup spoustených programu se zobrazí v novém okne. Pomocí schránky jde s temito údaji dále pracovat. |
Ze vsech zde jmenovaných editoru, je Vim nejmocnejsí. Urcitou nevýhodou (ale jenom zpocátku) je trochu slozitejsí ovládání - má totiz jinou filozofii, nez na jakou jste pravdepodobne doposud zvyklí. Pokud se pro nej ale rozhodnete, zjistíte, ze je velice efektivní a pohodlný (i kdyz s tím asi zpocátku nebudete souhlasit). V porovnání s ostatními editory jsou jeho schopnosti opravdu fenomenální. Více opet zde. Na obrázcích je jeho grafická verze - GVim.
GVim v editacním módu.
Vim má dva módy cinnosti - editacní a príkazový. V príkazovém módu se provádejí slozitejsí operace s textem (ukládání, vyhledávání, nahrazování, spoustení externích nástroju, atd.).
| Príkazový mód: | Editacní mód: |
|---|---|
|
|
 Spoustení make v príkazovém módu. |
 Výsledek prekladu. |
V Linuxu naprostá klasika: man, info, html.
 Info stránky se nejlépe prohlízejí v konqueroru. |
 Manuálové stránky ovsem také. |
Nejlépe se kompiluje pomocí make. Clovek má vse pod dokonalou kontrolou, ale musí vedet co chce delat.
Jedním z nejlepsích debuggeru v Linuxu je ddd. Umí toho opravdu hodne. My si zde ukázeme základní obraty. Podrobnejsí povídání o pouzívání ladících prostredku naleznete v kapitole Ladení a testování programu.
 Nejjednodussí je spustit debugger s parametrem - jménem spustitelného souboru. Napríklad ddd ./proj1. Nesmíme zapomenout program prelozit s ladícími informacemi (prepínac -g). |
 Zarázka (breakpoint) se nastavuje pomocí pravého tlacítka mysi na pozadovaném rádku. |
 Pokud potrebujeme program spustit s parametry, udeláme to pomocí menu Program->Run... |
 Poté stací do okna vepsat pozadované argumenty príkazové rádky. |
Pri ladení se pohybujeme kódem pomocí tlacítek plovoucího menu:
Hodnoty promenných je mozné zobrazit najetím mysi nad promennou. Druhou mozností je pomocí pravého tlacítka mysi nad promennou vyvolat menu a zvolit Display prom. V horní cásti okna se potom zobrazí ikonka s hodnotou promenné. Pokud jde o strukturu, zobrazují se v ní vsechny slozky. Pokud jde o ukazatel, je mozné klepnutím na ikonku zobrazit hodnotu odkazovaného prvku. To se velmi hodí pro ladení spojových seznamu, protoze odkazy se na obrazovce skládají prímo do grafu se sipkami, coz je velice názorné.
 Vstup a výstup se realizuje pomocí okna s konzolí. |
 U kazdé zarázky jde nastavit ruzné vlastnosti pomocí pravého tlacítka mysi. |
 V dialogovém okne pro nastavení vlastností zarázky muzeme napríklad nastavit podmínku, pri které bude zarázka aktivována. V tomto prípade debugger zastaví na zarázce, az kdyz hodnota promenné i dosáhne hodnoty 3. |
 Zastavení na podmínené zarázce. V horní cásti okna jde videt, jak se mení hodnoty hlídaných promenných. Zmenená hodnota promenné i je zvýraznena barvou. |
Autor: David Martinek. Poslední modifikace: 30. September 2012. Pokud v tomto dokumentu narazíte na chybu, dejte mi prosím vedet.