Next: Využití fraktální geometrie v
Up: Typy fraktálů
Previous: Dynamické systémy
Další skupinou fraktálů jsou nepravidelné fraktály. Zatímco všechny
předchozí skupiny fraktálů byly v určitém smyslu symetrické,
nepravidelné fraktály vnáší při generování fraktálu do algoritmu náhodu.
Tento typ fraktálů také umožňuje nejlepší popis přírodních objektů.
Zatímco při generování stromu klasickým L-systémem nebo IFS koláží
dostaneme jako výsledek perfektně symetrický strom, je skutečnost už na
první pohled zcela jiná. Strom rostoucí v přírodě má nepravidelné délky
a tloušťky větví, úhel růstu větví také není vždy stejný, strom rostoucí
v lese má jiný tvar než tentýž druh stromu rostoucí osamoceně apod.
Proto je velmi vhodné zavést do generování fraktálů náhodu.
Způsob, jakým se náhodnost bude podílet při generování fraktálů, bude
vždy určovat tvar fraktálu i jeho Hausdorfovu dimenzi. Pro generování
náhodných čísel se používá například gaussovský generátor, nebo
generátor bílého šumu.
Náhodné fraktály můžeme vytvářet více způsoby:
- Pomocí simulace Brownova pohybu (jak v ploše, tak i v prostoru)
- Metodou přesouvání středního bodu
- Spektrální syntézou
Simulace Brownova pohybu vytváří fraktální objekt, jehož Hausdorffova
dimenze je úměrná absolutní velikosti změny při jednom kroku iterace.
Tato metoda se používá například při generování toků řek. Není příliš
vhodná pro trojrozměrné objekty.
Mezi typické metody generování tohoto typu fraktálů je metoda přesouvání
prostředního bodu, a to jak na ploše, tak i v prostoru. Tato metoda se
velmi často používá v počítačové grafice k vygenerování a následné
vizualizaci přírodní krajiny. Volbou maximální odchylky při posunu
prostředního bodu potom lze měnit celkový ráz krajiny od pouště až po
vysokohorskou krajinu.
Další často používanou metodou je spektrální syntéza, která vychází z
Fourierovy řady. Metoda spočívá v tom, že náhodně vygenerujeme
Fourierovy obrazy, které mají spektrální hustotu úměrnou zadané
Hausdorffově dimenzi. Potom provedeme inverzní Fourierovu transformaci s
těmito koeficienty. Výsledkem je fraktální objekt. Pomocí této metody
lze generovat hory či povrchy planet. Výhodou je, že lze přímo zadat
požadovanou Hausdorffovu dimenzi výsledného objektu.
Next: Využití fraktální geometrie v
Up: Typy fraktálů
Previous: Dynamické systémy
Tisnovsky Pavel
1999-05-30